Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens na Titanu

Huygens na Titanu

Huygens - ídící stedisko - 19.35 SEE - první data ze sondy na monitorech
Huygens - ídící stedisko - 19.35 SEE - první data ze sondy na monitorech
Podle posledních zpráv, přistála sonda Huygens na Titanu. Již v průběhu jejího sestupu atmosférou, zaznameanl teleskop v západní Virginii signál sondy, kterým ohlašovala, že je vše v pořádku.
aktuální informace > TV NASA
aktuální informace > NASA - Cassini-Huygens
aktuální informace > ESA - Huygens (včetně záznamů tiskových zpráv)

V současné době přijímá data sonda Cassini, a to až do okamžiku, kdy se sonda Huygens neskryje za obzorem Titanu.
Podle očekávání, byla přijata krátce po 17 hod (CET) první vědecká data ze sondy. Okolo 21 hod budou, pokud vše půjde podla plánu, k dispozici první snímky.
Podle zpráv z prvních dvou tiskových konferencí ESA, proběhlo přistání nad očekávání úspěšně. Překvapivým byl především výborný stav sondy a především doba, po kterou vysílá data. Oproti původnímu předpokladu půl hodiny, zaznamenávala sonda Cassini dat po dobu cca dvou hodin a navíc dalších pět hodin (kdy se Huygens dostal pro Cassini za horizont) bylo možné přijímat data na Zemi.Zatím není známo, zda sonda přistála na skále, metanovém ledu nebo chemickém moři. Operátoři řídícího střediska nyní doufají, že sonda ve zbývajících několika hodinách své existence pošle data o podmínkách na Titanu. Vzhledem k obrovské vzdálenosti trvá téměř devadesát minut, než signály dorazí k Zemi.
Podle prvních snímků a live kamery z řídícího střediska je patrné, že min. několik snímků bylo odesláno po přistání sondy přímo z povrchu Titanu!
Další podrobnější údaje přineseme za několik hodin

zajímavosti > místo přistání snímané sondou Huygens 13.1.2005




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblačnost

Další informace »