Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens na Titanu

Huygens na Titanu

Huygens - ídící stedisko - 19.35 SEE - první data ze sondy na monitorech
Huygens - ídící stedisko - 19.35 SEE - první data ze sondy na monitorech
Podle posledních zpráv, přistála sonda Huygens na Titanu. Již v průběhu jejího sestupu atmosférou, zaznameanl teleskop v západní Virginii signál sondy, kterým ohlašovala, že je vše v pořádku.
aktuální informace > TV NASA
aktuální informace > NASA - Cassini-Huygens
aktuální informace > ESA - Huygens (včetně záznamů tiskových zpráv)

V současné době přijímá data sonda Cassini, a to až do okamžiku, kdy se sonda Huygens neskryje za obzorem Titanu.
Podle očekávání, byla přijata krátce po 17 hod (CET) první vědecká data ze sondy. Okolo 21 hod budou, pokud vše půjde podla plánu, k dispozici první snímky.
Podle zpráv z prvních dvou tiskových konferencí ESA, proběhlo přistání nad očekávání úspěšně. Překvapivým byl především výborný stav sondy a především doba, po kterou vysílá data. Oproti původnímu předpokladu půl hodiny, zaznamenávala sonda Cassini dat po dobu cca dvou hodin a navíc dalších pět hodin (kdy se Huygens dostal pro Cassini za horizont) bylo možné přijímat data na Zemi.Zatím není známo, zda sonda přistála na skále, metanovém ledu nebo chemickém moři. Operátoři řídícího střediska nyní doufají, že sonda ve zbývajících několika hodinách své existence pošle data o podmínkách na Titanu. Vzhledem k obrovské vzdálenosti trvá téměř devadesát minut, než signály dorazí k Zemi.
Podle prvních snímků a live kamery z řídícího střediska je patrné, že min. několik snímků bylo odesláno po přistání sondy přímo z povrchu Titanu!
Další podrobnější údaje přineseme za několik hodin

zajímavosti > místo přistání snímané sondou Huygens 13.1.2005




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »