Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens na Titanu

Huygens na Titanu

Huygens - ídící stedisko - 19.35 SEE - první data ze sondy na monitorech
Huygens - ídící stedisko - 19.35 SEE - první data ze sondy na monitorech
Podle posledních zpráv, přistála sonda Huygens na Titanu. Již v průběhu jejího sestupu atmosférou, zaznameanl teleskop v západní Virginii signál sondy, kterým ohlašovala, že je vše v pořádku.
aktuální informace > TV NASA
aktuální informace > NASA - Cassini-Huygens
aktuální informace > ESA - Huygens (včetně záznamů tiskových zpráv)

V současné době přijímá data sonda Cassini, a to až do okamžiku, kdy se sonda Huygens neskryje za obzorem Titanu.
Podle očekávání, byla přijata krátce po 17 hod (CET) první vědecká data ze sondy. Okolo 21 hod budou, pokud vše půjde podla plánu, k dispozici první snímky.
Podle zpráv z prvních dvou tiskových konferencí ESA, proběhlo přistání nad očekávání úspěšně. Překvapivým byl především výborný stav sondy a především doba, po kterou vysílá data. Oproti původnímu předpokladu půl hodiny, zaznamenávala sonda Cassini dat po dobu cca dvou hodin a navíc dalších pět hodin (kdy se Huygens dostal pro Cassini za horizont) bylo možné přijímat data na Zemi.Zatím není známo, zda sonda přistála na skále, metanovém ledu nebo chemickém moři. Operátoři řídícího střediska nyní doufají, že sonda ve zbývajících několika hodinách své existence pošle data o podmínkách na Titanu. Vzhledem k obrovské vzdálenosti trvá téměř devadesát minut, než signály dorazí k Zemi.
Podle prvních snímků a live kamery z řídícího střediska je patrné, že min. několik snímků bylo odesláno po přistání sondy přímo z povrchu Titanu!
Další podrobnější údaje přineseme za několik hodin

zajímavosti > místo přistání snímané sondou Huygens 13.1.2005




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)1

vycházela nad lesy na obzoru okolo 4:09 samotné focení bylo proveditelné cca 4:15-4:30 na displeji fotoaparátu i při LiveView byl vidět přes apo krásně ohon už i část ohonu což byla před měsícem ještě loterie i na visual byla to ráno super upravené bez graxpertu hvězdy kvuli pointaci byly malinko rozkmitané bez té pointace takže pár snímků nebylo OK trochu sem to zkusil upravit v programech

Další informace »