Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indická kosmická sonda k Měsíci

Indická kosmická sonda k Měsíci

Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Výzkumu Měsíce pomocí kosmických sond se v minulosti věnovaly pouze dvě kosmické velmoci: bývalý Sovětský svaz a USA. Svojí "troškou do mlýna" přispělo Japonsko (sonda Hiten + subsatelit Hagoromo, start 24. 1. 1990) a nedávno také Evropská kosmická agentura ESA (sonda SMART-1, start 27. 9. 2003). Přestože zájem o výzkum Měsíce v posledních letech značně opadl, zdá se, že by mohl opět pokračovat. Mezi státy, které vypustily kosmickou sondu k Měsíci, se hodlá zapojit také Indie.

O indické sondě se hovoří již od roku 2001. Pokud vše půjde podle plánu, sonda s názvem CHANDRAYAAN-1 by měla být vypuštěna v roce 2008. Těleso o hmotnosti 525 kg bude navedeno na polární oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 100 km.

Hlavním úkolem sondy bude pořídit mapu chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které budou zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření. Výškové rozlišení bude 5 až 10 m. Vývoj sondy zajišťuje organizace ISRO (Indian Space Research Organisation).

Cílem výzkumu je přispět k pochopení procesů, které v minulosti probíhaly na Měsíci. Mezi místa, která budou studována detailně, byly zařazeny oblasti kolem severního a jižního pólu, velký kráter South Pole - Aitken Basin o průměru 2 500 km a hloubce 12 km a další. Na těchto místech by se měly nacházet zásoby vodního ledu, jak vyplynulo z výzkumů například pomocí americké sondy Lunar Prostector. Výzkum Měsíce by měl probíhat 2 roky.

Umělá družice Měsíce CHANDRAYAAN-1 bude mít tvar krychle o hraně 1,5 m. Zdrojem elektrické energie bude sluneční baterie o výkonu 750 W. Během letu budou prověřeny některé nové technologie, například lithiová baterie, miniaturní komunikační systém, miniaturizované hvězdné čidlo apod.

Start se uskuteční pomocí indické rakety PSLV, jejíž délka je 44,4 m a startovní hmotnost 295 tun.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »