Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indická kosmická sonda k Měsíci

Indická kosmická sonda k Měsíci

Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Výzkumu Měsíce pomocí kosmických sond se v minulosti věnovaly pouze dvě kosmické velmoci: bývalý Sovětský svaz a USA. Svojí "troškou do mlýna" přispělo Japonsko (sonda Hiten + subsatelit Hagoromo, start 24. 1. 1990) a nedávno také Evropská kosmická agentura ESA (sonda SMART-1, start 27. 9. 2003). Přestože zájem o výzkum Měsíce v posledních letech značně opadl, zdá se, že by mohl opět pokračovat. Mezi státy, které vypustily kosmickou sondu k Měsíci, se hodlá zapojit také Indie.

O indické sondě se hovoří již od roku 2001. Pokud vše půjde podle plánu, sonda s názvem CHANDRAYAAN-1 by měla být vypuštěna v roce 2008. Těleso o hmotnosti 525 kg bude navedeno na polární oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 100 km.

Hlavním úkolem sondy bude pořídit mapu chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které budou zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření. Výškové rozlišení bude 5 až 10 m. Vývoj sondy zajišťuje organizace ISRO (Indian Space Research Organisation).

Cílem výzkumu je přispět k pochopení procesů, které v minulosti probíhaly na Měsíci. Mezi místa, která budou studována detailně, byly zařazeny oblasti kolem severního a jižního pólu, velký kráter South Pole - Aitken Basin o průměru 2 500 km a hloubce 12 km a další. Na těchto místech by se měly nacházet zásoby vodního ledu, jak vyplynulo z výzkumů například pomocí americké sondy Lunar Prostector. Výzkum Měsíce by měl probíhat 2 roky.

Umělá družice Měsíce CHANDRAYAAN-1 bude mít tvar krychle o hraně 1,5 m. Zdrojem elektrické energie bude sluneční baterie o výkonu 750 W. Během letu budou prověřeny některé nové technologie, například lithiová baterie, miniaturní komunikační systém, miniaturizované hvězdné čidlo apod.

Start se uskuteční pomocí indické rakety PSLV, jejíž délka je 44,4 m a startovní hmotnost 295 tun.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jelení úplněk

Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo

Další informace »