Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indická kosmická sonda k Měsíci

Indická kosmická sonda k Měsíci

Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Výzkumu Měsíce pomocí kosmických sond se v minulosti věnovaly pouze dvě kosmické velmoci: bývalý Sovětský svaz a USA. Svojí "troškou do mlýna" přispělo Japonsko (sonda Hiten + subsatelit Hagoromo, start 24. 1. 1990) a nedávno také Evropská kosmická agentura ESA (sonda SMART-1, start 27. 9. 2003). Přestože zájem o výzkum Měsíce v posledních letech značně opadl, zdá se, že by mohl opět pokračovat. Mezi státy, které vypustily kosmickou sondu k Měsíci, se hodlá zapojit také Indie.

O indické sondě se hovoří již od roku 2001. Pokud vše půjde podle plánu, sonda s názvem CHANDRAYAAN-1 by měla být vypuštěna v roce 2008. Těleso o hmotnosti 525 kg bude navedeno na polární oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 100 km.

Hlavním úkolem sondy bude pořídit mapu chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které budou zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření. Výškové rozlišení bude 5 až 10 m. Vývoj sondy zajišťuje organizace ISRO (Indian Space Research Organisation).

Cílem výzkumu je přispět k pochopení procesů, které v minulosti probíhaly na Měsíci. Mezi místa, která budou studována detailně, byly zařazeny oblasti kolem severního a jižního pólu, velký kráter South Pole - Aitken Basin o průměru 2 500 km a hloubce 12 km a další. Na těchto místech by se měly nacházet zásoby vodního ledu, jak vyplynulo z výzkumů například pomocí americké sondy Lunar Prostector. Výzkum Měsíce by měl probíhat 2 roky.

Umělá družice Měsíce CHANDRAYAAN-1 bude mít tvar krychle o hraně 1,5 m. Zdrojem elektrické energie bude sluneční baterie o výkonu 750 W. Během letu budou prověřeny některé nové technologie, například lithiová baterie, miniaturní komunikační systém, miniaturizované hvězdné čidlo apod.

Start se uskuteční pomocí indické rakety PSLV, jejíž délka je 44,4 m a startovní hmotnost 295 tun.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pluto a Cháron

Pluto a zvětšený výřez se záběrem Cháronu

Další informace »