Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indická sonda bude bombardovat Měsíc

Indická sonda bude bombardovat Měsíc

Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Na období 2007 až 2008 plánuje Indie vypuštění kosmické sondy Chandrayaan-1 k Měsíci. Jejím hlavním úkolem bude sestavení mapy výskytu jednotlivých chemických prvků po celém povrchu Měsíce. Sonda bude také pořizovat trojrozměrné snímky vybraných zajímavých oblastí na měsíčním povrchu.

Kromě toho indičtí vědci připravují zajímavý experiment, zaměřený na výzkum měsíční horniny. Od mateřské kosmické sondy se oddělí malý modul o hmotnosti 20 kg, který bude naveden na řízenou srážku s Měsícem. Po nárazu vznikne malý kráter a především se vytvoří oblak měsíčního prachu, který bude detailně studován aparaturou, instalovanou na sondě Chandrayaan-1.

Chandrayaan.jpg

Životnost sondy se plánuje na 2 roky. Finanční náklady na realizaci projektu se odhadují na 89 miliónů dolarů. Startovní hmotnost sondy bude činit 530 kg. Část prostoru v úseku vědeckého vybavení sondy plánuje Indická kosmická agentura ISRO prodat zájemcům z jiných států. Jedním z vážných zájemců je americká NASA. Ta plánuje umístit na indické sondě miniaturní radar se syntetickou aperturou a spektrometr, pracující v oblasti záření o vlnových délkách 0,3 až 0,9 mikrometru. Další dohoda byla uzavřena s Bulharskem, které na sondu instaluje zařízení za účelem monitorování radiačního pozadí. Podle informací Indické kosmické agentury budou na sondě umístěny další 2 přístroje, vyrobené v evropských zemích (bližší podrobnosti o státech ani o experimentech zatím nebyly publikovány).

Samozřejmě že také Indie pracuje na vývoji vlastní vědecké aparatury, která se zaměří na výzkum Měsíce. Kromě toho asi 40 km od Bangalore předpokládá Indie výstavbu sledovací stanice, která bude zajišťovat komunikaci s kosmickou sondou Chandrayaan-1.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »