Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indická sonda bude bombardovat Měsíc

Indická sonda bude bombardovat Měsíc

Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Na období 2007 až 2008 plánuje Indie vypuštění kosmické sondy Chandrayaan-1 k Měsíci. Jejím hlavním úkolem bude sestavení mapy výskytu jednotlivých chemických prvků po celém povrchu Měsíce. Sonda bude také pořizovat trojrozměrné snímky vybraných zajímavých oblastí na měsíčním povrchu.

Kromě toho indičtí vědci připravují zajímavý experiment, zaměřený na výzkum měsíční horniny. Od mateřské kosmické sondy se oddělí malý modul o hmotnosti 20 kg, který bude naveden na řízenou srážku s Měsícem. Po nárazu vznikne malý kráter a především se vytvoří oblak měsíčního prachu, který bude detailně studován aparaturou, instalovanou na sondě Chandrayaan-1.

Chandrayaan.jpg

Životnost sondy se plánuje na 2 roky. Finanční náklady na realizaci projektu se odhadují na 89 miliónů dolarů. Startovní hmotnost sondy bude činit 530 kg. Část prostoru v úseku vědeckého vybavení sondy plánuje Indická kosmická agentura ISRO prodat zájemcům z jiných států. Jedním z vážných zájemců je americká NASA. Ta plánuje umístit na indické sondě miniaturní radar se syntetickou aperturou a spektrometr, pracující v oblasti záření o vlnových délkách 0,3 až 0,9 mikrometru. Další dohoda byla uzavřena s Bulharskem, které na sondu instaluje zařízení za účelem monitorování radiačního pozadí. Podle informací Indické kosmické agentury budou na sondě umístěny další 2 přístroje, vyrobené v evropských zemích (bližší podrobnosti o státech ani o experimentech zatím nebyly publikovány).

Samozřejmě že také Indie pracuje na vývoji vlastní vědecké aparatury, která se zaměří na výzkum Měsíce. Kromě toho asi 40 km od Bangalore předpokládá Indie výstavbu sledovací stanice, která bude zajišťovat komunikaci s kosmickou sondou Chandrayaan-1.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »