Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Iontové motory a kosmonautika

Iontové motory a kosmonautika

iontový motor sondy Deep Space 1
iontový motor sondy Deep Space 1
V poslední době se při výzkumu vesmíru pomocí kosmických sond uplatňují (a stále více se o nich uvažuje pro budoucnost) také iontové motory. Ve srovnání s klasickými raketovými motory mají při nízké hmotnosti mnohonásobně nižší tah, který však může působit nebývale dlouho, čímž lze dosáhnout stejného efektu. Známé je jejich použití na americké sondě Deep Space - 1 (start 24. 10. 1998).

Pracovní látku motoru NSTAR (NASA Solar electric propulsion Technology Applications Readiness) představovalo asi 90 kg xenonu, jehož ionty byly urychlovány elektrostatickým polem. Tah motoru byl v rozmezí 20 až 93 mN (pro maximální tah byl nutný příkon 2,3 kW elektrické energie). Kromě prověrek některých nových technologií sonda uskutečnila průzkum planetky 9969 Braile (průlet 29. 7. 1999) a komety 19P/Borelly (průlet 22. 9. 2001).

Tisková služba Laboratoře tryskového pohonu (Jet Propulsion Laboratory - JPL) oznámila 30. 6. 2003, že byly ukončeny zkoušky záložního iontového motoru pro sondu Deep Space - 1. Zkoušky probíhaly ve vakuové komoře od 5. 10. 1998 do 26. 6. 2003. Motor byl v chodu celkem 30 352 hodiny, tj. téměř 3,5 roku. V podmínkách kosmického letu, tedy ve vakuu, se nacházel téměř 5 let. Motor fungoval bez problémů 4krát delší dobu, než je jeho plánovaná životnost.

Přerušení zkoušek motoru nebylo vyvoláno žádnými problémy. Technici pouze chtěli vědět, jak se provoz motoru projevil na jeho jednotlivých komponentech, aby mohly být provedeny případné úpravy kritických částí. S použitím iontových motorů počítá NASA například pro sondu DAWN, která bude v květnu 2006 vypuštěna k dlouhodobému průzkumu planetek Vesta a Ceres z oběžné dráhy.

Iontovým pohonem je vybavena japonská sonda Hayabusa, která byla 9. 5. 2003 vyslána k planetce 1998 SF36 (Itokawa) za účelem odběru vzorků horniny a jejich dopravy na Zemi v červnu 2007.

Rovněž evropská sonda SMART-1 o hmotnosti 367 kg je vybavena iontovým motorem SEPP (Solar Electric Primary Propulsion). Jako pracovní látku využívá ionty xenonu, urychlené na rychlost 16 000 km/h, čímž vyvíjí tah 0,07 N. K dispozici je 82 kg xenonu. Elektrickou energii o výkonu 1350 W dodávají panely slunečních baterií. Sonda se od Země vzdaluje po dráze ve tvaru spirály a po 18měsíčním letu bude navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Také další evropská sonda BepiColombo, která by měla být vypuštěna v roce 2009 k Merkuru, bude kromě klasických raketových motorů vybavena iontovým motorem, který zajistí "dopravu" sondy do blízkosti cílové planety. Stejně tak mnohokrát odložený ruský projekt sondy k Marsu a jeho měsíci Phobos s názvem Mars-Fobos-Grunt (nyní plánovaný start na rok 2009) má být vybaven iontovým motorem.

Nedávno byly uveřejněny plány na vypuštění americké sondy JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter), která by mohla startovat po roce 2010 k Jupiteru. Jejím hlavním úkolem bude dlouhodobý průzkum měsíců Europa, Ganymed a Kallisto. Sonda bude vybavena iontovými motory. Zdrojem energie nebudou ani sluneční baterie, ani radioizotopové zdroje, ale jaderný reaktor.

Iontové motory zcela jistě ještě neřekly poslední slovo, spíše naopak.

Zdroj: internetové stránky jednotlivých projektů.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »