Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ISS - příprava letu na Mars

ISS - příprava letu na Mars

iss007e10348-sklenik_LADA.jpg
Současná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA) již pomalu "stříhá metr". Její pobyt na ISS se chýlí k závěru. V polovině října letošního roku se vrátí zpět na Zemi na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-4. Jedním z úkolů posádky byla prověrka prototypu kosmického skleníku pro budoucí pilotované kosmické lodě, určené pro lety na Mars.

"Poprvé v historii kosmonautiky posádka ISS vypěstovala na oběžné dráze kolem Země třetí generaci zelené rostliny, v tomto případě hrachu odrůdy s názvem Usatyj (Vousatý)," informoval nedávno Vladimir Syčev, vedoucí laboratoří biologických systémů pro zajištění životních podmínek člověka Institutu lékařsko-biologických výzkumů Ruské akademie věd.

"Experiment s názvem Rastěnije (Rostlina), který byl zaměřen na pěstování hrachu, byl zahájen v květnu 2003. Uběhlo 15 měsíců - což je dostatečná doba na to, aby pilotovaná kosmická loď dosáhla Marsu," doplnil Syčev. Sazenice třetí generace získal velitel deváté dlouhodobé posádky stanice ISS Gennadij Padalka, který se pokládá za vynikajícího kosmického agronoma a zootechnika. V roce 1999 vypěstoval na palubě orbitálního komplexu MIR první klasy pšenice a společně se slovenským kosmonautem Ivanem Belou "vyvedl" kuřátka křepelek.

Předchůdce Gennadije Padalky na stanici ISS, Alexandr Kaleri, vypěstoval na oběžné dráze druhou generaci hrachu, připravil sadbu pro svého nástupce a na Zemi dopravil první kosmická semena, která získal velitel sedmé posádky na ISS Jurij Malenčenko.

"Gennadij Padalka dopraví na Zemi v říjnu semena druhé generace kosmického hrachu. Lusky hrachu třetí generace bude mít za úkol sklidit Saližan Šaripov, který se vypraví na palubu ISS 9. 10. 2004," informoval Syčev. Podle jeho vyjádření výsledky experimentu s pěstováním rostlin na palubě ISS budou využity při konstrukci skleníků, které budou zásobovat meziplanetární kosmické lodě svěží zeleninou.

"Sazenice hrachu v nejbližších týdnech vykvetou nádhernými fialovými květy, které velice oživí interiéry stanice ISS," informoval z paluby Mezinárodní kosmické stanice Gennadij Padalka. Kosmonauti se velmi rádi věnují pěstování rostlin, neboť jim tato práce přináší "velký emocionální náboj" a připomíná jim Zemi.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »