Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ISS - příprava letu na Mars

ISS - příprava letu na Mars

iss007e10348-sklenik_LADA.jpg
Současná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA) již pomalu "stříhá metr". Její pobyt na ISS se chýlí k závěru. V polovině října letošního roku se vrátí zpět na Zemi na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-4. Jedním z úkolů posádky byla prověrka prototypu kosmického skleníku pro budoucí pilotované kosmické lodě, určené pro lety na Mars.

"Poprvé v historii kosmonautiky posádka ISS vypěstovala na oběžné dráze kolem Země třetí generaci zelené rostliny, v tomto případě hrachu odrůdy s názvem Usatyj (Vousatý)," informoval nedávno Vladimir Syčev, vedoucí laboratoří biologických systémů pro zajištění životních podmínek člověka Institutu lékařsko-biologických výzkumů Ruské akademie věd.

"Experiment s názvem Rastěnije (Rostlina), který byl zaměřen na pěstování hrachu, byl zahájen v květnu 2003. Uběhlo 15 měsíců - což je dostatečná doba na to, aby pilotovaná kosmická loď dosáhla Marsu," doplnil Syčev. Sazenice třetí generace získal velitel deváté dlouhodobé posádky stanice ISS Gennadij Padalka, který se pokládá za vynikajícího kosmického agronoma a zootechnika. V roce 1999 vypěstoval na palubě orbitálního komplexu MIR první klasy pšenice a společně se slovenským kosmonautem Ivanem Belou "vyvedl" kuřátka křepelek.

Předchůdce Gennadije Padalky na stanici ISS, Alexandr Kaleri, vypěstoval na oběžné dráze druhou generaci hrachu, připravil sadbu pro svého nástupce a na Zemi dopravil první kosmická semena, která získal velitel sedmé posádky na ISS Jurij Malenčenko.

"Gennadij Padalka dopraví na Zemi v říjnu semena druhé generace kosmického hrachu. Lusky hrachu třetí generace bude mít za úkol sklidit Saližan Šaripov, který se vypraví na palubu ISS 9. 10. 2004," informoval Syčev. Podle jeho vyjádření výsledky experimentu s pěstováním rostlin na palubě ISS budou využity při konstrukci skleníků, které budou zásobovat meziplanetární kosmické lodě svěží zeleninou.

"Sazenice hrachu v nejbližších týdnech vykvetou nádhernými fialovými květy, které velice oživí interiéry stanice ISS," informoval z paluby Mezinárodní kosmické stanice Gennadij Padalka. Kosmonauti se velmi rádi věnují pěstování rostlin, neboť jim tato práce přináší "velký emocionální náboj" a připomíná jim Zemi.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »