Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ISS - příprava letu na Mars

ISS - příprava letu na Mars

iss007e10348-sklenik_LADA.jpg
Současná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA) již pomalu "stříhá metr". Její pobyt na ISS se chýlí k závěru. V polovině října letošního roku se vrátí zpět na Zemi na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-4. Jedním z úkolů posádky byla prověrka prototypu kosmického skleníku pro budoucí pilotované kosmické lodě, určené pro lety na Mars.

"Poprvé v historii kosmonautiky posádka ISS vypěstovala na oběžné dráze kolem Země třetí generaci zelené rostliny, v tomto případě hrachu odrůdy s názvem Usatyj (Vousatý)," informoval nedávno Vladimir Syčev, vedoucí laboratoří biologických systémů pro zajištění životních podmínek člověka Institutu lékařsko-biologických výzkumů Ruské akademie věd.

"Experiment s názvem Rastěnije (Rostlina), který byl zaměřen na pěstování hrachu, byl zahájen v květnu 2003. Uběhlo 15 měsíců - což je dostatečná doba na to, aby pilotovaná kosmická loď dosáhla Marsu," doplnil Syčev. Sazenice třetí generace získal velitel deváté dlouhodobé posádky stanice ISS Gennadij Padalka, který se pokládá za vynikajícího kosmického agronoma a zootechnika. V roce 1999 vypěstoval na palubě orbitálního komplexu MIR první klasy pšenice a společně se slovenským kosmonautem Ivanem Belou "vyvedl" kuřátka křepelek.

Předchůdce Gennadije Padalky na stanici ISS, Alexandr Kaleri, vypěstoval na oběžné dráze druhou generaci hrachu, připravil sadbu pro svého nástupce a na Zemi dopravil první kosmická semena, která získal velitel sedmé posádky na ISS Jurij Malenčenko.

"Gennadij Padalka dopraví na Zemi v říjnu semena druhé generace kosmického hrachu. Lusky hrachu třetí generace bude mít za úkol sklidit Saližan Šaripov, který se vypraví na palubu ISS 9. 10. 2004," informoval Syčev. Podle jeho vyjádření výsledky experimentu s pěstováním rostlin na palubě ISS budou využity při konstrukci skleníků, které budou zásobovat meziplanetární kosmické lodě svěží zeleninou.

"Sazenice hrachu v nejbližších týdnech vykvetou nádhernými fialovými květy, které velice oživí interiéry stanice ISS," informoval z paluby Mezinárodní kosmické stanice Gennadij Padalka. Kosmonauti se velmi rádi věnují pěstování rostlin, neboť jim tato práce přináší "velký emocionální náboj" a připomíná jim Zemi.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »