Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ISS v ohrožení a ruská kosmonautika

ISS v ohrožení a ruská kosmonautika

ISS
ISS
Dvoučlenná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka a Michael Fincke absolvovala 3. 8. 2004 další výstup mimo palubu stanice, do volného kosmického prostoru. Výstup se uskutečnil v době, kdy v Rusku byl den. Všechny předcházející výstupy probíhaly v době, kdy v Rusku panovala noc. Kosmonauti opustili ISS oblečeni v ruských skafandrech Orlan-M přes ruský modul Pirs.

iss009e10922.jpg
Během výstupu nainstalovali na modul Zvězda laserový systém zajišťující setkání a spojení ISS s evropským zásobovacím a vědeckým modulem ATV (Automated Transfer Vehicle) s názvem Jules Verne, jehož start je naplánován na říjen 2005. Dalším úkolem byla výměna nefunkčního kabelu k televizní kameře, kterou umístí na modul Zvězda při následujícím výstupu.

Na modul Zvězda byly umístěny 3 modifikované laserové terče pro bezpečné připojení evropské nákladní lodi ATV. Předtím kosmonauti demontovali 6 laserových odrážečů, umístěných na modulu Zvězda ještě před jeho vypuštěním. „Jednalo se pouze o zkušební zařízení,“ informoval technický poradce moskevské kanceláře ESA Sergej Suvorov. Posádka rovněž instalovala anténu pro zabezpečení radiového spojení mezi ISS a ATV. „Pomocí této antény bude posádka získávat telemetrická data z lodi ATV a naopak na palubu ATV bude předávat pokyny,“ upřesnil Suvorov. Laserové terčíky umožní uskutečnit automatické setkání a spojení ATV se stanicí s přesností na 1 centimetr. Na rozdíl od ruských Progressů není na palubě ATV instalován systém dálkového „ručního“ spojení. V případě vzniku problematické situace posádka stanice nebo operátor v řídícím centru může vyslat příkaz k přerušení spojovacího manévru, navést ATV na nekolizní dráhu a po prověrce všech systémů se znovu pokusit o spojení. Loď ATV je vybavena ruskými systémy pro řízení a spojení se stanicí ISS.

Podle informací, které poskytl oficiální představitel Centra pro řízení letu Valerij Lyndin, posádka měla dále za úkol vyměnit některé části vědeckého vybavení, umístěného na povrchu stanice. Jedná se především o zařízení „Platan“, které je určeno k výzkumu základního složení a spektrálních charakteristik galaktického kosmického záření za účelem upřesnění metodiky radiační ochrany posádky stanice. Dalším úkolem posádky byla výměna jedné kazety se vzorky materiálů, které byly dlouhodobě vystaveny působení kosmického prostředí a které budou v budoucnu používány pro výrobu nové kosmické techniky. V rámci experimentu „Kromka“ demontovali panely monitorující vliv znečištění vnějšího povrchu stanice, které vzniká v důsledku činnosti korekčních raketových motorů.

Výstup kosmonautů do volného kosmického prostoru neprobíhal zcela bez problémů. Na krátkou dobu „vypadl“ systém pro zajištění orientace stanice v prostoru a na 20 minut bylo s kosmonauty přerušeno spojení. Podle předběžných informací došlo k přetížení tří amerických setrvačníků. Posádka se okamžitě vrátila na palubu stanice. Ve volném kosmickém prostoru strávila 4,6 hodiny místo plánovaných 6 hodin. Všechny plánované úkoly však stihla splnit.

Vedoucí letu ISS Vladimir Solovjov prohlásil, že dvojice kosmonautů pracovala na vnějším povrchu stanice tak intenzívně, že došlo k „rozhoupání“ stanice. Svou činností příliš navýšili dynamické namáhání konstrukce stanice, což vedlo k výpadku setrvačníků a ke krátkodobé ztrátě stabilizace ISS. K takové situaci ještě nikdy při práci posádky mimo palubu stanice nedošlo. Po výpadku setrvačníků se kosmonauti vzdálili od raketových motorů na modulu Zvězda na bezpečnou vzdálenost. Řídící středisko vyslalo signál k zažehnutí motorů a správnou orientaci stanice obnovilo.

A teď poněkud z jiného soudku. Ředitel ruské Federální kosmické agentury Nikolaj Mojsejev prohlásil, že od nového roku Rusko přestane plnit pouze roli bezplatného „kosmického převozníka“ kosmonautů a nákladu, ale začne rozvíjet ruský segment Mezinárodní kosmické stanice ISS. „Naší prioritou je rozvoj ruského segmentu a zajištění činnosti ruských posádek. Zdroje a možnosti ruské časti stanice nabídneme za úplatu všem zájemcům.“

Další částí ruského segmentu ISS se může stát druhý blok FGB-2, který se nyní nachází ve výrobním závodě kosmického střediska im. Chruničeva. „Tento modul by mohl být upraven tak, aby nesloužil jen jako skladiště zásob a aparatury, ale také pro práci a odpočinek kosmonautů,“ prohlásil Alexandr Alexandrov. FGB-2 byl vyroben jako záložní modul bloku Zarja, jehož vypuštěním byla v roce 1998 výstavba Mezinárodní kosmické stanice zahájena. Jestli bude tento modul upraven, dokončen, vypuštěn a připojen ke stávající části stanice ISS, nezávisí ani tak na přání ruských odborníků, ale na finančních možnostech ruské kosmonautiky.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdokupa

NGC 884

Další informace »