Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jahody ve vesmíru

Jahody ve vesmíru

Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?
Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?
Hodně lidí si představuje cestování do vesmíru jako velkou romantiku a zážitek plný příjemných chvil. K tomu má dnešní kosmonautika, ale přeci jen ještě hodně daleko. Například kosmická strava, i když se stále zdokonaluje, gurmánským zážitkem určitě není.

Odborníci se snaží kosmickou stravu vylepšovat, ale stále jsou to z hlediska labužníka náhražky. Jako doma na Zemi si lidé ve vesmíru budou připadat teprve tehdy, až si budou moci pěstovat vlastní plodiny.

Právě tomu se snaží pomoci výzkum na americké Purduově univerzitě a vědci ohlásili první plodinu vhodnou pro pěstování ve vesmíru. A hned jednu z nejoblíbenějších a nejchutnějších - jahody. Pro kosmické účely je nejvhodnější odrůda vyšlechtěná v roce 1991 v Kalifornské univerzitě. Ta nese označení Seascape. A proč právě tato odrůda jahod?

Tak především je nezávislá na změnách množství denního světla. Vědci svítili na část rostlinek 10 hodin denně a na část 20 hodin denně. Při nižším osvětlení se sice urodilo méně plodů, ale za to větších. Takže celkový objem zůstal zachován. To má svou důležitost právě v kosmu, kde méně kusů plodin znamená méně práce pro astronauty.

Jahody jsou navíc poměrně malé plodiny, třeba na takové melouny by se jistě místo nenašlo. Jahody jsou dosti nenáročné a to je také velmi důležité, protože to znamená, že budou odčerpávat jen nepatrnou část energie kosmické lodi. Pokud testy skončí úspěchem, můžeme očekávat, že jejich pokračování proběhne už v kosmu, pravděpodobně na Mezinárodní kosmické stanici. Za pár let tak možná uvidíme astronauta, jak ukusuje krásně červenou a šťavnatou jahodu.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »