Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jahody ve vesmíru

Jahody ve vesmíru

Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?
Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?
Hodně lidí si představuje cestování do vesmíru jako velkou romantiku a zážitek plný příjemných chvil. K tomu má dnešní kosmonautika, ale přeci jen ještě hodně daleko. Například kosmická strava, i když se stále zdokonaluje, gurmánským zážitkem určitě není.

Odborníci se snaží kosmickou stravu vylepšovat, ale stále jsou to z hlediska labužníka náhražky. Jako doma na Zemi si lidé ve vesmíru budou připadat teprve tehdy, až si budou moci pěstovat vlastní plodiny.

Právě tomu se snaží pomoci výzkum na americké Purduově univerzitě a vědci ohlásili první plodinu vhodnou pro pěstování ve vesmíru. A hned jednu z nejoblíbenějších a nejchutnějších - jahody. Pro kosmické účely je nejvhodnější odrůda vyšlechtěná v roce 1991 v Kalifornské univerzitě. Ta nese označení Seascape. A proč právě tato odrůda jahod?

Tak především je nezávislá na změnách množství denního světla. Vědci svítili na část rostlinek 10 hodin denně a na část 20 hodin denně. Při nižším osvětlení se sice urodilo méně plodů, ale za to větších. Takže celkový objem zůstal zachován. To má svou důležitost právě v kosmu, kde méně kusů plodin znamená méně práce pro astronauty.

Jahody jsou navíc poměrně malé plodiny, třeba na takové melouny by se jistě místo nenašlo. Jahody jsou dosti nenáročné a to je také velmi důležité, protože to znamená, že budou odčerpávat jen nepatrnou část energie kosmické lodi. Pokud testy skončí úspěchem, můžeme očekávat, že jejich pokračování proběhne už v kosmu, pravděpodobně na Mezinárodní kosmické stanici. Za pár let tak možná uvidíme astronauta, jak ukusuje krásně červenou a šťavnatou jahodu.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pluto a Cháron

Pluto a zvětšený výřez se záběrem Cháronu

Další informace »