Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jahody ve vesmíru

Jahody ve vesmíru

Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?
Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?
Hodně lidí si představuje cestování do vesmíru jako velkou romantiku a zážitek plný příjemných chvil. K tomu má dnešní kosmonautika, ale přeci jen ještě hodně daleko. Například kosmická strava, i když se stále zdokonaluje, gurmánským zážitkem určitě není.

Odborníci se snaží kosmickou stravu vylepšovat, ale stále jsou to z hlediska labužníka náhražky. Jako doma na Zemi si lidé ve vesmíru budou připadat teprve tehdy, až si budou moci pěstovat vlastní plodiny.

Právě tomu se snaží pomoci výzkum na americké Purduově univerzitě a vědci ohlásili první plodinu vhodnou pro pěstování ve vesmíru. A hned jednu z nejoblíbenějších a nejchutnějších - jahody. Pro kosmické účely je nejvhodnější odrůda vyšlechtěná v roce 1991 v Kalifornské univerzitě. Ta nese označení Seascape. A proč právě tato odrůda jahod?

Tak především je nezávislá na změnách množství denního světla. Vědci svítili na část rostlinek 10 hodin denně a na část 20 hodin denně. Při nižším osvětlení se sice urodilo méně plodů, ale za to větších. Takže celkový objem zůstal zachován. To má svou důležitost právě v kosmu, kde méně kusů plodin znamená méně práce pro astronauty.

Jahody jsou navíc poměrně malé plodiny, třeba na takové melouny by se jistě místo nenašlo. Jahody jsou dosti nenáročné a to je také velmi důležité, protože to znamená, že budou odčerpávat jen nepatrnou část energie kosmické lodi. Pokud testy skončí úspěchem, můžeme očekávat, že jejich pokračování proběhne už v kosmu, pravděpodobně na Mezinárodní kosmické stanici. Za pár let tak možná uvidíme astronauta, jak ukusuje krásně červenou a šťavnatou jahodu.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »