Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jahody ve vesmíru

Jahody ve vesmíru

Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?
Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?
Hodně lidí si představuje cestování do vesmíru jako velkou romantiku a zážitek plný příjemných chvil. K tomu má dnešní kosmonautika, ale přeci jen ještě hodně daleko. Například kosmická strava, i když se stále zdokonaluje, gurmánským zážitkem určitě není.

Odborníci se snaží kosmickou stravu vylepšovat, ale stále jsou to z hlediska labužníka náhražky. Jako doma na Zemi si lidé ve vesmíru budou připadat teprve tehdy, až si budou moci pěstovat vlastní plodiny.

Právě tomu se snaží pomoci výzkum na americké Purduově univerzitě a vědci ohlásili první plodinu vhodnou pro pěstování ve vesmíru. A hned jednu z nejoblíbenějších a nejchutnějších - jahody. Pro kosmické účely je nejvhodnější odrůda vyšlechtěná v roce 1991 v Kalifornské univerzitě. Ta nese označení Seascape. A proč právě tato odrůda jahod?

Tak především je nezávislá na změnách množství denního světla. Vědci svítili na část rostlinek 10 hodin denně a na část 20 hodin denně. Při nižším osvětlení se sice urodilo méně plodů, ale za to větších. Takže celkový objem zůstal zachován. To má svou důležitost právě v kosmu, kde méně kusů plodin znamená méně práce pro astronauty.

Jahody jsou navíc poměrně malé plodiny, třeba na takové melouny by se jistě místo nenašlo. Jahody jsou dosti nenáročné a to je také velmi důležité, protože to znamená, že budou odčerpávat jen nepatrnou část energie kosmické lodi. Pokud testy skončí úspěchem, můžeme očekávat, že jejich pokračování proběhne už v kosmu, pravděpodobně na Mezinárodní kosmické stanici. Za pár let tak možná uvidíme astronauta, jak ukusuje krásně červenou a šťavnatou jahodu.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »