Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jaký bude další osud HST?

Jaký bude další osud HST?

HST-2.jpg
Astronomové oznámili, že se jim podařilo pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST, start 24. 4. 1990) objevit doposud nejvzdálenější a nejmladší galaxii ve vesmíru. Tento "rekordní" objev se zdařil díky tomu, že v období od září 2003 do ledna 2004 byl HST s přestávkami zaměřen na stejnou část oblohy po dobu 80 dnů. Z pozorování také vyplývá, že ve vesmíru nejdříve vznikaly zárodky galaxií a teprve později v nich vznikaly jednotlivé hvězdy. Dalším předpokladem k získání těchto unikátních fotografií byly v minulosti servisní mise raketoplánů, jejichž posádky vybavily dalekohled dokonalejšími kamerami a detektory, novou řídící a výpočetní technikou a výkonnějším zdrojem elektrické energie.

O to více jistě astronomy zarmoutila zpráva, že administrátor NASA Sean O´Keefe nařídil zrušit další plánovanou servisní misi raketoplánu za účelem údržby, opravy a zvýšení oběžné dráhy HST, čímž by došlo k dalšímu prodloužení činnosti HST. Mise označovaná jako SM4 byla plánována na rok 2005. Připomeňme, že předcházející opravárenské mise se uskutečnily 2. 12. 1993 (SM1), 11. 2. 1997 (SM2), 20. 12. 1999 (SM3A) a 1. 3. 2002 (SM3B). Proto mise raketoplánu, označovaná jako SM4, měla být ve skutečnosti již pátou výpravou za účelem zdokonalení vybavení HST a k prodloužení jeho činnosti.

Jak uvádějí představitelé NASA, hlavním důvodem pro zrušení mise SM4 jsou opatření, vedoucí k zajištění nutné bezpečnosti raketoplánů a jejich posádek. Oběžná dráha HST je velmi odlišná od dráhy Mezinárodní kosmické stanice ISS. V případě problémů na raketoplánu by nebylo možné uskutečnit přelet do blízkosti ISS a připojit se k ní, kde by posádka mohla provést opravu raketoplánu, eventuelně vyčkat na záchrannou misi. Hrozila by pak obdobná tragédie, jaká potkala před rokem raketoplán Columbia a jeho sedmičlennou posádku. Jinak by musely být vyvinuty odpovídající záchranné prostředky k zajištění bezpečnosti posádky raketoplánu, což by si vyžádalo mnoho dalších finančních prostředků.

HST-1.jpg
Posádka raketoplánu měla v rámci mise SM4 nainstalovat na HST novou kameru WFC-3 (Wide Field Camera-3) a nový spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph). COS měl "vrhnout nové světlo" na podmínky v raném vesmíru při studiu ultrafialového záření, přicházejícího ze vzdálených hvězd, galaxií a kvazarů. Měl nahradit zařízení COSTAR, instalované na HST již při první servisní misi. Tato již nepotřebná zařízení budou využita na jiných astronomických družicích - zatím nebylo specifikováno, na kterých.

Poslední servisní mise měla prodloužit životnost HST nejméně do roku 2010. Jedním z hlavních problémů je funkce gyroskopů, které zajišťují potřebnou orientaci dalekohledu v prostoru. Na palubě HST je 6 gyroskopů, z nichž 2 již nefungují. Tři funkční gyroskopy jsou nutné pro optimální činnost dalekohledu. V červenci 2003 se odhadovala šance na to, že na HST budou ještě 3 funkční gyroskopy o tři roky později (tj. v červenci 2006) pouze na 30%.

Jaký bude další osud HST po ukončení jeho činnosti zatím není jasné. V úvahu připadá například vypuštění automatického tahače, který se k HST připojí a navede jej do hustých vrstev zemské atmosféry, kde zanikne.

Na práci HST by měl navázat další, ještě výkonnější kosmický dalekohled, který NASA připravuje pod označením JWST (James Webb Space Telescope). Dalekohled bude vybaven objektivem o průměru 6,5 m a jeho start je naplánován na rok 2011.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2019

8. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer se objevuje Merkur a vysoko jsou Mars a Uran. Ráno můžeme pozorovat Jupiter, a také úhlově blízko sebe se pohybující Venuši a Saturn. Skončila mise Opportunity na Marsu. Startovat má mimo jiné izraelský měsíční lander Beresheet. InSight vyložila přístroj HP3. Japonská sonda Hayabusa 2 by se měla pokusit o odběr vzorků z asteroidu Ryugu. Před 125 lety se narodil astronom a diplomat Jaroslav Císař.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2019 obdržel snímek „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“, jehož autorem je Evžen Brunner   Vítězný snímek měsíce ledna 2019 soutěže Česká astrofotografie měsíce, která probíhá pod patronací České astronomické společnosti, je snímek

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2018 Y1 Iwamoto

Pozorovanie bolo rušené Mesiacom po prvej štvrti a poryvmi vetra. Sever hore, východ vľavo.

Další informace »