Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jaký bude další osud HST?

Jaký bude další osud HST?

HST-2.jpg
Astronomové oznámili, že se jim podařilo pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST, start 24. 4. 1990) objevit doposud nejvzdálenější a nejmladší galaxii ve vesmíru. Tento "rekordní" objev se zdařil díky tomu, že v období od září 2003 do ledna 2004 byl HST s přestávkami zaměřen na stejnou část oblohy po dobu 80 dnů. Z pozorování také vyplývá, že ve vesmíru nejdříve vznikaly zárodky galaxií a teprve později v nich vznikaly jednotlivé hvězdy. Dalším předpokladem k získání těchto unikátních fotografií byly v minulosti servisní mise raketoplánů, jejichž posádky vybavily dalekohled dokonalejšími kamerami a detektory, novou řídící a výpočetní technikou a výkonnějším zdrojem elektrické energie.

O to více jistě astronomy zarmoutila zpráva, že administrátor NASA Sean O´Keefe nařídil zrušit další plánovanou servisní misi raketoplánu za účelem údržby, opravy a zvýšení oběžné dráhy HST, čímž by došlo k dalšímu prodloužení činnosti HST. Mise označovaná jako SM4 byla plánována na rok 2005. Připomeňme, že předcházející opravárenské mise se uskutečnily 2. 12. 1993 (SM1), 11. 2. 1997 (SM2), 20. 12. 1999 (SM3A) a 1. 3. 2002 (SM3B). Proto mise raketoplánu, označovaná jako SM4, měla být ve skutečnosti již pátou výpravou za účelem zdokonalení vybavení HST a k prodloužení jeho činnosti.

Jak uvádějí představitelé NASA, hlavním důvodem pro zrušení mise SM4 jsou opatření, vedoucí k zajištění nutné bezpečnosti raketoplánů a jejich posádek. Oběžná dráha HST je velmi odlišná od dráhy Mezinárodní kosmické stanice ISS. V případě problémů na raketoplánu by nebylo možné uskutečnit přelet do blízkosti ISS a připojit se k ní, kde by posádka mohla provést opravu raketoplánu, eventuelně vyčkat na záchrannou misi. Hrozila by pak obdobná tragédie, jaká potkala před rokem raketoplán Columbia a jeho sedmičlennou posádku. Jinak by musely být vyvinuty odpovídající záchranné prostředky k zajištění bezpečnosti posádky raketoplánu, což by si vyžádalo mnoho dalších finančních prostředků.

HST-1.jpg
Posádka raketoplánu měla v rámci mise SM4 nainstalovat na HST novou kameru WFC-3 (Wide Field Camera-3) a nový spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph). COS měl "vrhnout nové světlo" na podmínky v raném vesmíru při studiu ultrafialového záření, přicházejícího ze vzdálených hvězd, galaxií a kvazarů. Měl nahradit zařízení COSTAR, instalované na HST již při první servisní misi. Tato již nepotřebná zařízení budou využita na jiných astronomických družicích - zatím nebylo specifikováno, na kterých.

Poslední servisní mise měla prodloužit životnost HST nejméně do roku 2010. Jedním z hlavních problémů je funkce gyroskopů, které zajišťují potřebnou orientaci dalekohledu v prostoru. Na palubě HST je 6 gyroskopů, z nichž 2 již nefungují. Tři funkční gyroskopy jsou nutné pro optimální činnost dalekohledu. V červenci 2003 se odhadovala šance na to, že na HST budou ještě 3 funkční gyroskopy o tři roky později (tj. v červenci 2006) pouze na 30%.

Jaký bude další osud HST po ukončení jeho činnosti zatím není jasné. V úvahu připadá například vypuštění automatického tahače, který se k HST připojí a navede jej do hustých vrstev zemské atmosféry, kde zanikne.

Na práci HST by měl navázat další, ještě výkonnější kosmický dalekohled, který NASA připravuje pod označením JWST (James Webb Space Telescope). Dalekohled bude vybaven objektivem o průměru 6,5 m a jeho start je naplánován na rok 2011.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 A3 Atlas

Canon 6Da + Sigma 35mm f/1.4 @ f/2.5 4x60s, 5 polí horizontálně Skywatcher Star Adventurer 24.10.2024 19:30 - 20:00

Další informace »