Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda Hayabusa se připravuje na návrat

Japonská sonda Hayabusa se připravuje na návrat

hayabusa_x.jpg
Japonská letecko-kosmická agentura JAXA potvrdila, že se kosmická sonda Hayabusa může vrátit zpět na Zemi po absolvovaném průzkumu planetky Itokawa. Panovalo totiž podezření, že z nádrží sondy uniká do prostoru xenon, který slouží jako palivo pro iontové motory. Nicméně poslední informace potvrdily funkčnost celé sondy.

Problémy se objevily v listopadu 2005, kdy po setkání s planetkou začala sonda chaoticky rotovat, přičemž docházelo k výpadkům spojení s řídícím střediskem. Orientaci sondy v prostoru měly udržovat gyroskopy, avšak dva z nich přestaly fungovat ještě před přistáním sondy na povrchu planetky, kdy mělo dojít k odběru malého množství materiálu. Proto převzaly zajišťování orientace sondy raketové motory, jejichž funkce rovněž nebyla stoprocentní.

Astronomové předpokládají, že planetka Itokawa vznikla v důsledku srážky jiných větších těles. Analýza údajů, získaných japonskou sondou Hayabusa také napověděla, že planetka obsahuje především olivín, pyroxen a železo - což jsou komponenty, z kterých vznikají planety.Řada velkých valounů na povrchu planetky Itokawa má vrstevnatou strukturu. Z tohoto faktu lze usoudit, že objekt, z kterého planetka vznikla, musel mít dostatečně velké rozměry, aby v jeho nitru došlo k roztavení horniny a k její diferenciaci podle hustoty.

Vědcům se podařilo určit topografii povrchu planetky s přesností na jeden metr. Studium gravitačního pole planetky umožnilo určit její průměrnou hustotu na 1,95 g/cm3. To mj. znamená, že 40 % objemu planetky je tvořeno "prázdným prostorem". Podle všeho je planetka složena z volně nakupených částeček písku, štěrku a valounů, které drží pohromadě pouze vzájemná přitažlivost. Jedná se tedy o velice porézní objekt.

Kosmická sonda Hayabusa přistane na Zemi v roce 2010. Původně se její návrat plánoval na červen 2007. Avšak v důsledku mnoha technických problémů se nepodařilo zahájit koncem roku 2005 návratovou fázi letu sondy. Start sondy se uskutečnil 9. 5. 2003. Jestli se sondě skutečně podařilo přistát na povrchu planetky a odebrat vzorky horniny, to zatím není jasné vzhledem k občasným výpadkům spojení v době probíhajícího experimentu. Odpověď budeme znát až po přistání návratového pouzdra na Zemi.

Rádiové spojení se podařilo se sondou navázat v lednu 2006, v březnu 2006 se podařilo obnovit činnost systému orientace. Od března do dubna byla sonda intenzivně zahřívána, aby došlo k odstranění případné vlhkosti, usazené na některých jejích částech. V dubnu a v květnu se uskutečnily prověrky iontových motorů s označením B a D, které prokázaly jejich plnou funkčnost. Zkouška motoru C se uskuteční v lednu 2007, iontový motor A bude představovat zálohu pro případ výpadku některého ze tří motorů B, C a D. Na palubě sondy se rovněž nachází dostatečné množství pohonné látky, tj. xenonu, pro zpáteční cestu.

Související články a odkazy: Hayabusa provedla odběr vzorků z planetky Itokawa!

Zdroj: spacenews.ru a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »