Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda Hayabusa se připravuje na návrat

Japonská sonda Hayabusa se připravuje na návrat

hayabusa_x.jpg
Japonská letecko-kosmická agentura JAXA potvrdila, že se kosmická sonda Hayabusa může vrátit zpět na Zemi po absolvovaném průzkumu planetky Itokawa. Panovalo totiž podezření, že z nádrží sondy uniká do prostoru xenon, který slouží jako palivo pro iontové motory. Nicméně poslední informace potvrdily funkčnost celé sondy.

Problémy se objevily v listopadu 2005, kdy po setkání s planetkou začala sonda chaoticky rotovat, přičemž docházelo k výpadkům spojení s řídícím střediskem. Orientaci sondy v prostoru měly udržovat gyroskopy, avšak dva z nich přestaly fungovat ještě před přistáním sondy na povrchu planetky, kdy mělo dojít k odběru malého množství materiálu. Proto převzaly zajišťování orientace sondy raketové motory, jejichž funkce rovněž nebyla stoprocentní.

Astronomové předpokládají, že planetka Itokawa vznikla v důsledku srážky jiných větších těles. Analýza údajů, získaných japonskou sondou Hayabusa také napověděla, že planetka obsahuje především olivín, pyroxen a železo - což jsou komponenty, z kterých vznikají planety.Řada velkých valounů na povrchu planetky Itokawa má vrstevnatou strukturu. Z tohoto faktu lze usoudit, že objekt, z kterého planetka vznikla, musel mít dostatečně velké rozměry, aby v jeho nitru došlo k roztavení horniny a k její diferenciaci podle hustoty.

Vědcům se podařilo určit topografii povrchu planetky s přesností na jeden metr. Studium gravitačního pole planetky umožnilo určit její průměrnou hustotu na 1,95 g/cm3. To mj. znamená, že 40 % objemu planetky je tvořeno "prázdným prostorem". Podle všeho je planetka složena z volně nakupených částeček písku, štěrku a valounů, které drží pohromadě pouze vzájemná přitažlivost. Jedná se tedy o velice porézní objekt.

Kosmická sonda Hayabusa přistane na Zemi v roce 2010. Původně se její návrat plánoval na červen 2007. Avšak v důsledku mnoha technických problémů se nepodařilo zahájit koncem roku 2005 návratovou fázi letu sondy. Start sondy se uskutečnil 9. 5. 2003. Jestli se sondě skutečně podařilo přistát na povrchu planetky a odebrat vzorky horniny, to zatím není jasné vzhledem k občasným výpadkům spojení v době probíhajícího experimentu. Odpověď budeme znát až po přistání návratového pouzdra na Zemi.

Rádiové spojení se podařilo se sondou navázat v lednu 2006, v březnu 2006 se podařilo obnovit činnost systému orientace. Od března do dubna byla sonda intenzivně zahřívána, aby došlo k odstranění případné vlhkosti, usazené na některých jejích částech. V dubnu a v květnu se uskutečnily prověrky iontových motorů s označením B a D, které prokázaly jejich plnou funkčnost. Zkouška motoru C se uskuteční v lednu 2007, iontový motor A bude představovat zálohu pro případ výpadku některého ze tří motorů B, C a D. Na palubě sondy se rovněž nachází dostatečné množství pohonné látky, tj. xenonu, pro zpáteční cestu.

Související články a odkazy: Hayabusa provedla odběr vzorků z planetky Itokawa!

Zdroj: spacenews.ru a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v Jasličkách a Jupiter

Fotené o 4:44 SELČ, fotoaparát Canon EOS R6 Mk II, objektív Canon RF 70-200mm f/2,8 L IS USM. Expozícia 0,8 sekundy, ohnisko 135 mm, clona 4,5, ISO 3200.

Další informace »