Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonský robot bude kráčet po Měsíci?

Japonský robot bude kráčet po Měsíci?

Připravovaný japonský robot Maido-kun, který by se měl procházet po povrchu Měsíce
Připravovaný japonský robot Maido-kun, který by se měl procházet po povrchu Měsíce
Skupina japonských inženýrů a techniků zahájila přípravu dvounohého humanoidního robota, uzpůsobeného k pohybu po povrchu Měsíce. "Rozhodli jsme se pro robota podobného člověku, protože to je pro nás velmi fascinující a stimulující," říká Hideo Sugimoto. "Vyrobíme atraktivního robota, který bude naše představy šířit ve vesmíru."

Tým konstruktérů je součástí konsorcia šesti malých firem, nazvaného Astro-Technology SOHLA (Space Oriented Higashiosaka Leading Association), které má sídlo v prefektuře Osaka, v regionu Kansai na ostrově Honšú - nejvýznamnějším ostrově Japonska.

Předpokládané obrovské vývojové náklady mohou způsobit potíže skupině odborníků, plánujících realizaci robota, avšak společnost je připravena se o to pokusit. Konstruktéři se domnívají, že projekt může podpořit japonský výrobní průmysl a ukázat tak veřejnosti, že i malé a střední společnosti mohou mít vysoké cíle a být schopné konkurence.

Japonsko je známo pro své pokročilé automatické výrobní technologie. Zdejší společnosti mohou využít své odborné znalosti k vývoji robota, který bude schopen fungovat na povrchu Měsíce, uvádí deník Daily Yomiuri.

Minulý rok společnost Astro-Technology SOHLA úspěšně realizovala malou technologickou družici o hmotnosti 50 kg, která byla pojmenována Maido-1. Byla určena k ověření funkčnosti různých běžně dostupných konstrukčních prvků pro levné mikrodružice. Na heliosynchronní oběžnou dráhu kolem Země byla vypuštěna 23. 1. 2009 nosnou raketou HII-A. Daily Yomiuri informoval, že společnost předběžně pojmenovala robota vzhledem podobného člověku "Maido-kun" - na počest úspěšné družice. Odhadovaná cena robota, jehož výška bude menší než průměrná výška člověka, je přibližně 1 miliarda jenů (asi 10,6 miliónu dolarů).

Připravovaný japonský robot Maido-kun, který by se měl procházet po povrchu Měsíce
Připravovaný japonský robot Maido-kun, který by se měl procházet po povrchu Měsíce
Japonská vláda a Japonská kosmická agentura JAXA jsou připraveny vyslat výzkumného robota na Měsíc v roce 2015 a společnost Astro-Technology SOHLA doufá, že jimi navrhovaný robot bude schopen absolvovat plánovanou misi a na povrchu Měsíce tak následovat Neila Armstronga a další americké astronauty. O tomto svém plánu informovali zástupci konsorcia 27. dubna 2010.

JAXA již dříve zvažovala vyslat dvounohého robota na Měsíc, avšak odborníci nakonec dospěli k názoru, že robot na kolečkách by se setkal s mnohem menším počtem technických problémů a byl by mnohem stabilnější při pohybu po povrchu Měsíce se spoustou prachu a tzv. regolitu včetně kamenů různých velikostí.

Mezitím NASA plánuje vyslání humanoidního robota nazvaného Robonaut R2 na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, a to na palubě raketoplánu Discovery, jehož start je naplánován na září 2010. Tento obratný robot bude prvním člověku podobným robotem trvale přítomným na palubě kosmické stanice. Americký robot se skládá z hlavy a trupu se dvěma pažemi, bude však bez nohou.

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »