Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jeden hot a druhý čehý
Petr Kubala Vytisknout článek

Jeden hot a druhý čehý

Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Člověk je od přírody tvor soutěživý. Nejinak je tomu u inženýrů v NASA. Ti si našli nové zpestření volných večerů a víkendů - začali stavět raketu. Přes den sice oficiálně pracují na přípravách nového amerického nosiče, který má nahradit dosluhující raketoplány, ve volném čase ale připravují raketu svou.

Rakety Ares
Rakety Ares
Během dne tvrdě, se zaťatými zuby, připravují dvojici nových nosných raket Ares, inkasují za to nemalý plat z kapes daňových poplatníků a večer si potají stavějí svou vlastní raketu. Současné představy NASA předpokládají, že dvojice raket Ares nahradí americký raketoplán, který podle aktuálního plánu dolétá v květnu 2010. Cílem nových raket Ares I a Ares V má být doprava lidské posádky k Mezinárodní kosmické stanici a okolo roku 2019 i člověka na Měsíc.

Na konkurenčním projektu ale pracují lidé z Marshall Space Flight Center (MSFC) společně s některými nadšenci. Podle jejich představ je výhodnější variantou nosič Jupiter, pojmenovaný podle balistické rakety z konce 50. let minulého století. Na projektu pracuje 57 dobrovolníků, což je v porovnání s počtem lidí z projektu Ares směšně málo. Přesto si tým věří. Do projektu Jupiter jsou zapojeni inženýři z MSFC i další dobrovolníci.

A co na to NASA? Ředitel MSFC Steve Cook to odbyl slovy: "Nevím co dělají lidé ve svém volném čase". Ale on ví a moc dobře. Právě Cook a jeho lidé totiž před časem projekt Jupiter zavrhli s tím, že je nerealizovatelný.




Projekt Direct 2.0 aneb přes překážky ke hvězdám

Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Tým Jupiteru ale oponuje. Jejich raketa je prý bezpečnější a jednodušší. A co je též důležité, na vývoji nové rakety Jupiter by NASA ušetřila 19 miliard dolarů a na provoze v příštích dvaceti letech dalších 16 miliard. NASA přitom počítá s rozpočtem projektu Ares během dvaceti let ve výši 230 miliard USD, zatím bylo utraceno asi 7 miliard.

Tým pracuje na projektu pod označením Direct 2.0. V plánech jsou dvě nosné rakety. Jupiter 120 má vynášet na oběžnou dráhu kosmickou loď s lidskou posádkou (obdoba Ares I) a Jupiter 232 by měl sloužit k dopravě těžšího nákladu (obdoba Ares V). Obě rakety Jupiter si jsou přitom velmi podobné. Projekt počítá s využitím stávajících komponent amerického raketoplánu - vnější palivové nádrže (ET) a dvojce motorů na tuhé pohonné hmoty (SRB). S částečným využitím těchto dílů počítá ale i projekt Ares.

Kdo má pravdu? To se dá jen velmi těžko odhadnout. Pokud se podíváme do minulosti, pak zjistíme, že NASA se už minimálně jednou pořádně spálila. V požadavcích na projekt kosmického raketoplánu byla především úspora finančních prostředků. Raketoplán měl na oběžnou dráhu vynášet lidi i náklad levněji a bezpečněji než jeho předchůdci. Realita byla nakonec zcela opačná. Raketoplán je jednou z nejnebezpečnějších kosmických lodí v historii a původní optimistické plány na levné a efektivní vynášení nákladu do vesmíru dnes kontrastují s průměrnou cenou 500 milionů USD za jeden start. Bude se historie opakovat?

Tým okolo Jupiteru cítí šanci po listopadových amerických prezidentských volbách. A je možné, že ji může dostat. Když byl v České republice v červnu letošního roku poslední člověk na Měsíci Eugene Cernan, vyjádřil v rozhovoru pro astro.cz a Kosmické rozhledy své obavy z vítězství demokratického kandidáta Baracka Obamy: "Senátor Obama už řekl, že by vzal peníze určené pro tento kosmický program, pozastavil plán dostat se na Měsíc a na Mars a použil tyto peníze na vzdělávání." Barack Obama by tedy v případě svého vítězství mohl na levnější variantu slyšet. Projekt Jupiter má nezbytný punc kvality, protože na něm nepracuje hrstka amatérů, ale lidé znalí svého oboru.


Jak z raketoplánu postavit raketu Jupiter?

Jak vše dopadne je v tuto chvíli ve hvězdách, nebo možná na Měsíci, kam mají rakety Ares či Jupiter člověka koncem příštího desetiletí dopravit. Jedno je ovšem jisté, současná situace příliš nevylepšuje image americké kosmonautiky. A jak se říká, když se dva perou, třetí se směje. Tím třetím by podle mnohých mohla být Čína. Někteří vědci se v minulých dnech vyjádřili, že by Čína mohla být na Měsíci ještě před Američany. Zde ale spíše zapracovala letošní okurková sezóna. Pravděpodobnost, že by Čína současným tempem USA v letu na Měsíc předběhla je spíše úsměvná, i když…

Podrobné informace a animace ke stažení jsou dostupné na oficiálních stránkách projektu: www.directlauncher.com

Zdroj:





O autorovi



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »