Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jeden hot a druhý čehý
Petr Kubala Vytisknout článek

Jeden hot a druhý čehý

Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Člověk je od přírody tvor soutěživý. Nejinak je tomu u inženýrů v NASA. Ti si našli nové zpestření volných večerů a víkendů - začali stavět raketu. Přes den sice oficiálně pracují na přípravách nového amerického nosiče, který má nahradit dosluhující raketoplány, ve volném čase ale připravují raketu svou.

Rakety Ares
Rakety Ares
Během dne tvrdě, se zaťatými zuby, připravují dvojici nových nosných raket Ares, inkasují za to nemalý plat z kapes daňových poplatníků a večer si potají stavějí svou vlastní raketu. Současné představy NASA předpokládají, že dvojice raket Ares nahradí americký raketoplán, který podle aktuálního plánu dolétá v květnu 2010. Cílem nových raket Ares I a Ares V má být doprava lidské posádky k Mezinárodní kosmické stanici a okolo roku 2019 i člověka na Měsíc.

Na konkurenčním projektu ale pracují lidé z Marshall Space Flight Center (MSFC) společně s některými nadšenci. Podle jejich představ je výhodnější variantou nosič Jupiter, pojmenovaný podle balistické rakety z konce 50. let minulého století. Na projektu pracuje 57 dobrovolníků, což je v porovnání s počtem lidí z projektu Ares směšně málo. Přesto si tým věří. Do projektu Jupiter jsou zapojeni inženýři z MSFC i další dobrovolníci.

A co na to NASA? Ředitel MSFC Steve Cook to odbyl slovy: "Nevím co dělají lidé ve svém volném čase". Ale on ví a moc dobře. Právě Cook a jeho lidé totiž před časem projekt Jupiter zavrhli s tím, že je nerealizovatelný.




Projekt Direct 2.0 aneb přes překážky ke hvězdám

Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Tým Jupiteru ale oponuje. Jejich raketa je prý bezpečnější a jednodušší. A co je též důležité, na vývoji nové rakety Jupiter by NASA ušetřila 19 miliard dolarů a na provoze v příštích dvaceti letech dalších 16 miliard. NASA přitom počítá s rozpočtem projektu Ares během dvaceti let ve výši 230 miliard USD, zatím bylo utraceno asi 7 miliard.

Tým pracuje na projektu pod označením Direct 2.0. V plánech jsou dvě nosné rakety. Jupiter 120 má vynášet na oběžnou dráhu kosmickou loď s lidskou posádkou (obdoba Ares I) a Jupiter 232 by měl sloužit k dopravě těžšího nákladu (obdoba Ares V). Obě rakety Jupiter si jsou přitom velmi podobné. Projekt počítá s využitím stávajících komponent amerického raketoplánu - vnější palivové nádrže (ET) a dvojce motorů na tuhé pohonné hmoty (SRB). S částečným využitím těchto dílů počítá ale i projekt Ares.

Kdo má pravdu? To se dá jen velmi těžko odhadnout. Pokud se podíváme do minulosti, pak zjistíme, že NASA se už minimálně jednou pořádně spálila. V požadavcích na projekt kosmického raketoplánu byla především úspora finančních prostředků. Raketoplán měl na oběžnou dráhu vynášet lidi i náklad levněji a bezpečněji než jeho předchůdci. Realita byla nakonec zcela opačná. Raketoplán je jednou z nejnebezpečnějších kosmických lodí v historii a původní optimistické plány na levné a efektivní vynášení nákladu do vesmíru dnes kontrastují s průměrnou cenou 500 milionů USD za jeden start. Bude se historie opakovat?

Tým okolo Jupiteru cítí šanci po listopadových amerických prezidentských volbách. A je možné, že ji může dostat. Když byl v České republice v červnu letošního roku poslední člověk na Měsíci Eugene Cernan, vyjádřil v rozhovoru pro astro.cz a Kosmické rozhledy své obavy z vítězství demokratického kandidáta Baracka Obamy: "Senátor Obama už řekl, že by vzal peníze určené pro tento kosmický program, pozastavil plán dostat se na Měsíc a na Mars a použil tyto peníze na vzdělávání." Barack Obama by tedy v případě svého vítězství mohl na levnější variantu slyšet. Projekt Jupiter má nezbytný punc kvality, protože na něm nepracuje hrstka amatérů, ale lidé znalí svého oboru.


Jak z raketoplánu postavit raketu Jupiter?

Jak vše dopadne je v tuto chvíli ve hvězdách, nebo možná na Měsíci, kam mají rakety Ares či Jupiter člověka koncem příštího desetiletí dopravit. Jedno je ovšem jisté, současná situace příliš nevylepšuje image americké kosmonautiky. A jak se říká, když se dva perou, třetí se směje. Tím třetím by podle mnohých mohla být Čína. Někteří vědci se v minulých dnech vyjádřili, že by Čína mohla být na Měsíci ještě před Američany. Zde ale spíše zapracovala letošní okurková sezóna. Pravděpodobnost, že by Čína současným tempem USA v letu na Měsíc předběhla je spíše úsměvná, i když…

Podrobné informace a animace ke stažení jsou dostupné na oficiálních stránkách projektu: www.directlauncher.com

Zdroj:





O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »