Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jeden hot a druhý čehý
Petr Kubala Vytisknout článek

Jeden hot a druhý čehý

Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Člověk je od přírody tvor soutěživý. Nejinak je tomu u inženýrů v NASA. Ti si našli nové zpestření volných večerů a víkendů - začali stavět raketu. Přes den sice oficiálně pracují na přípravách nového amerického nosiče, který má nahradit dosluhující raketoplány, ve volném čase ale připravují raketu svou.

Rakety Ares
Rakety Ares
Během dne tvrdě, se zaťatými zuby, připravují dvojici nových nosných raket Ares, inkasují za to nemalý plat z kapes daňových poplatníků a večer si potají stavějí svou vlastní raketu. Současné představy NASA předpokládají, že dvojice raket Ares nahradí americký raketoplán, který podle aktuálního plánu dolétá v květnu 2010. Cílem nových raket Ares I a Ares V má být doprava lidské posádky k Mezinárodní kosmické stanici a okolo roku 2019 i člověka na Měsíc.

Na konkurenčním projektu ale pracují lidé z Marshall Space Flight Center (MSFC) společně s některými nadšenci. Podle jejich představ je výhodnější variantou nosič Jupiter, pojmenovaný podle balistické rakety z konce 50. let minulého století. Na projektu pracuje 57 dobrovolníků, což je v porovnání s počtem lidí z projektu Ares směšně málo. Přesto si tým věří. Do projektu Jupiter jsou zapojeni inženýři z MSFC i další dobrovolníci.

A co na to NASA? Ředitel MSFC Steve Cook to odbyl slovy: "Nevím co dělají lidé ve svém volném čase". Ale on ví a moc dobře. Právě Cook a jeho lidé totiž před časem projekt Jupiter zavrhli s tím, že je nerealizovatelný.




Projekt Direct 2.0 aneb přes překážky ke hvězdám

Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Rakety Jupiter projektu Direct 2.0
Tým Jupiteru ale oponuje. Jejich raketa je prý bezpečnější a jednodušší. A co je též důležité, na vývoji nové rakety Jupiter by NASA ušetřila 19 miliard dolarů a na provoze v příštích dvaceti letech dalších 16 miliard. NASA přitom počítá s rozpočtem projektu Ares během dvaceti let ve výši 230 miliard USD, zatím bylo utraceno asi 7 miliard.

Tým pracuje na projektu pod označením Direct 2.0. V plánech jsou dvě nosné rakety. Jupiter 120 má vynášet na oběžnou dráhu kosmickou loď s lidskou posádkou (obdoba Ares I) a Jupiter 232 by měl sloužit k dopravě těžšího nákladu (obdoba Ares V). Obě rakety Jupiter si jsou přitom velmi podobné. Projekt počítá s využitím stávajících komponent amerického raketoplánu - vnější palivové nádrže (ET) a dvojce motorů na tuhé pohonné hmoty (SRB). S částečným využitím těchto dílů počítá ale i projekt Ares.

Kdo má pravdu? To se dá jen velmi těžko odhadnout. Pokud se podíváme do minulosti, pak zjistíme, že NASA se už minimálně jednou pořádně spálila. V požadavcích na projekt kosmického raketoplánu byla především úspora finančních prostředků. Raketoplán měl na oběžnou dráhu vynášet lidi i náklad levněji a bezpečněji než jeho předchůdci. Realita byla nakonec zcela opačná. Raketoplán je jednou z nejnebezpečnějších kosmických lodí v historii a původní optimistické plány na levné a efektivní vynášení nákladu do vesmíru dnes kontrastují s průměrnou cenou 500 milionů USD za jeden start. Bude se historie opakovat?

Tým okolo Jupiteru cítí šanci po listopadových amerických prezidentských volbách. A je možné, že ji může dostat. Když byl v České republice v červnu letošního roku poslední člověk na Měsíci Eugene Cernan, vyjádřil v rozhovoru pro astro.cz a Kosmické rozhledy své obavy z vítězství demokratického kandidáta Baracka Obamy: "Senátor Obama už řekl, že by vzal peníze určené pro tento kosmický program, pozastavil plán dostat se na Měsíc a na Mars a použil tyto peníze na vzdělávání." Barack Obama by tedy v případě svého vítězství mohl na levnější variantu slyšet. Projekt Jupiter má nezbytný punc kvality, protože na něm nepracuje hrstka amatérů, ale lidé znalí svého oboru.


Jak z raketoplánu postavit raketu Jupiter?

Jak vše dopadne je v tuto chvíli ve hvězdách, nebo možná na Měsíci, kam mají rakety Ares či Jupiter člověka koncem příštího desetiletí dopravit. Jedno je ovšem jisté, současná situace příliš nevylepšuje image americké kosmonautiky. A jak se říká, když se dva perou, třetí se směje. Tím třetím by podle mnohých mohla být Čína. Někteří vědci se v minulých dnech vyjádřili, že by Čína mohla být na Měsíci ještě před Američany. Zde ale spíše zapracovala letošní okurková sezóna. Pravděpodobnost, že by Čína současným tempem USA v letu na Měsíc předběhla je spíše úsměvná, i když…

Podrobné informace a animace ke stažení jsou dostupné na oficiálních stránkách projektu: www.directlauncher.com

Zdroj:





O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »