Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ještěrčí posádka zahynula během kosmické mise
Vít Straka Vytisknout článek

Ještěrčí posádka zahynula během kosmické mise

Takoví gekoni byli na palubě Fotonu Autor: Facebook/Roskosmos
Takoví gekoni byli na palubě Fotonu
Autor: Facebook/Roskosmos
První zářijový den přistála zpět na Zemi ruská bezpilotní loď Foton po šesti nedělích na oběžné dráze, kdy na její palubě probíhaly pokusy s živočichy či materiály. Hlavní položka nákladu – pět gekonů, kteří se stali kosmonauty kvůli studiu svého sexuálního chování – se bohužel vrátila bez známek života.

Kosmická loď Foton M4 byla vypuštěna 18. července pomocí rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Již pár hodin po startu se tehdy objevily problémy – plavidlo náhle přestalo reagovat na příkazy ze Země a prošvihlo plánovaný zážeh motorů za účelem zvýšení oběžné dráhy na konečnou výšku 575 kilometrů (po startu se Foton ocitl na eliptické dráze s nejvyšším bodem v 552 a s nejnižším ve 252 kilometrech nad Zemí se sklonem 65 stupňů vůči rovníku, dráha počala v dalších týdnech mírně klesat odporem zbytků atmosféry). Zhruba za týden oznámila ruská vesmírná agentura Roskosmos, že vláda nad Fotonem byla obnovena, nicméně dotyčný zážeh loď nikdy neprovedla. Snad proto odpovědní manažeři zkrátili její misi ze dvou měsíců na 44 dnů.

Schéma lodi Foton M4 Autor: Anatolij Zak/Russian Space Web
Schéma lodi Foton M4
Autor: Anatolij Zak/Russian Space Web
Na palubě lodi se nacházelo celkem asi 850 kilogramů rusko-německých vědeckých pokusů a jejich podpůrného hardwaru. Hlavní třešničkou byla zmíněná pětice gekonů (druh ještěrky; na prstech mají přilnavé polštářky, díky kterým rychle a hladce lezou po svislých stěnách či kmenech stromů, zejména jsou nočními živočichy a jsou schopni vydávat hlasité zvuky; živí se pavouky a hmyzem a jejich domovinou je Asie či Austrálie). Během letu probíhala studie jejich sexuálních návyků v beztížném stavu, což může mnohé napovědět o změnách rozmnožování a sexuality v rámci budoucích lidských posádek dlouhých kosmických misí. Vědci sledovali video z terária gekonů, které jim automaticky poskytovalo vzduch a potravu.

Dalšími „kosmonauty“ byly vinné mušky, které se na oběžné dráze úspěšně rozmnožovaly, vysušená semena a vajíčka housenek, která zase prokazovala svoje reakce na kosmickou radiaci. Letu se zúčastnily rovněž mikroorganismy.

Stranou nezůstal ani výzkum neživých předmětů. V rámci jednoho z pokusů probíhala snaha tvořit co nejkvalitnější krystaly polovodičů, což může mít opět aplikace zde na Zemi v elektronice v podobě rozvoje a zdokonalení solárních panelů, světelných diod či transistorů. V ruské peci na palubě byly dále taveny a rozpouštěny různé typy materiálů a vědce zajímaly dopady magnetických polí a vibrací na následnou krystalizaci rozpuštěných materiálů.

Kabina Foton M4 krátce po přistání se svým hlavním padákem Autor: Facebook/Roskosmos
Kabina Foton M4 krátce po přistání se svým hlavním padákem
Autor: Facebook/Roskosmos
V pondělí 1. září hermeticky uzavřená kabina Fotonu vstoupila do atmosféry a za asistence padáků hladce přistála v jihoruském regionu Orenburg v 11:18 SELČ. Ke kabině následně dorazil záchranný tým, otevřel její poklop a začal vykládat vědecké experimenty. Gekoni však byli nalezeni mrtví. Kdy a hlavně proč uhynuli, na to se nyní zaměří vědecký tým. Rusové nicméně nehlásili žádné další potíže s navrátivším se vědeckým materiálem, který bude nyní rozdělen mezi ruské a německé laboratoře k analýzám.

Provozovatelem lodi byla agentura Roskosmos, federální kosmická agentura ruské vlády. Loď Foton je technicky odvozena od lodí Vostok, kterými letěli do vesmíru první sovětští kosmonauti včetně Jurije Gagarina. Od roku 1985 šlo o 16. misi návratové lodě typu Foton, která je stále zdokonalována. Obdržela například nové sluneční baterie pro prodloužení svých pobytů v kosmu či nový pohonný modul pro korekce dráhy.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Roskosmos, Kosmická loď Foton


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »