Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jules Verne opustil Mezinárodní kosmickou stanici
Vít Straka Vytisknout článek

Jules Verne opustil Mezinárodní kosmickou stanici

Jules Verne na oběžné dráze
Jules Verne na oběžné dráze
5. září se po 5 měsíčním pobytu odpojil od ISS evropský nákladní modul ATV-1 Jules Verne. Dopravil tam celkem 4,5 tuny nákladu a jeho motory byly čtyřikrát použity pro zvýšení dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Nakonec ho posádka naplnila odpadem a 29. září by měl shořet v atmosféře nad jižním Tichomořím.

Kosmická loď ATV má celkovou délku asi 10,3 metrů a šířku 4,5 metrů. Její nosnost činí 7,6 tuny, při odletu pojme 6,3 tuny odpadu a prázdná váží necelých 10 tun. Sestává se ze 3 hlavních částí: válcového nákladního modulu ICC dlouhého 4,9 metrů, služebního modulu SSA s délkou 3,8 metrů, který nese pohonné jednotky a řídící elektroniku a přechodového modulu SDM o délce 2 metry. Jako nosná raketa jí slouží francouzská Ariane 5. ATV je zárodek budoucí evropské pilotované lodi i když podle některých prognóz se o ni nakonec Evropa podělí s Ruskem.

Mise ATV-1 začala v neděli 9. března v 5 hodin ráno našeho času startem z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. S ISS se ovšem spojila až 3. dubna. Předtím ji totiž čekalo množství testů na oběžné dráze. Překonala dokonce i jeden problém s elektronikou řídící pohonné jednotky. Ve čtvrtek 3. dubna proběhlo naprosto hladce spojení se zadním portem modulu Zvezda pomocí laserového naváděcího systému.

ATV-1 u ISS
ATV-1 u ISS
U ISS zůstal Jules Verne celkem 155 dní. Přivezl s sebou 4,5 tuny nákladu, z toho 862 kg pohonných hmot a 44 kg okysličovadla bylo přečerpáno do nádrží modulu Zvezda pro budoucí použití. Celkem čtyřikrát byly zažehnuty motory ATV a zvýšena dráha stanice, kterou brzdí molekuly vzduchu a každý den se přiblíží 100 m k povrchu Země.

V průběhu těch 155 dní posádka nashromáždila do ATV tunu odpadu a 4. září uzavřela průlez. Den nato se Jules Verne odpojil. Svoji kosmickou pouť skončí 29. září nad jižním Tichomořím. Jeho konec v atmosféře nastane ve výšce 75 km ve 14:47 našeho času.

Dalšího startu Ariane 5 s lodí ATV se ovšem dočkáme až v polovině roku 2010 a v pořadí třetí mise je plánována na rok 2015.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »