Raketa Sojuz na startovací rampěUž jsou to bezmála dva týdny, co se z Mezinárodní kosmické stanice vrátila loď Sojuz TMA-17 a přivezla s sebou tři členy dlouhodobé posádky stanice, na které zůstali pouze tři lidé. To se má brzy změnit, 15. června se z Bajkonuru ke stanici vydá ruská kosmická loď Sojuz TMA-19 a po jejím příletu bude posádka komplexu opět šestičlenná. Sojuz už stojí na rampě a vše směřuje k jeho vzletu.
Odletem Sojuzu TMA-17 2. června začala na palubě stanice oficiálně "vládnout" 24. dlouhodobá posádka pod velením ruského kosmonauta Alexandra Skvortsova, jehož podřízenými jsou v současné době Mikhail Kornienko (Rusko) a Tracy Caldwell-Dysonová (USA). Zbytek šestičlenné posádky Expedice 24 dorazí Sojuzem TMA-19. K ISS se v něm vydají:
Shannon Walkerová (USA) První a jediný člen oddílu astronautů, který pochází přímo z Houstonu (sídlo a výcvikové středisko oddílu). V NASA pracuje od roku 1995, nejdříve se podílela na vývoji systémů pro kosmickou stanici, poté pracovala rok v Moskvě spolu s ruskou kosmickou agenturou na programu stanice ISS. Po návratu do Johnsonova kosmického střediska v Houstonu se stala vedoucím pracovníkem kanceláře pro plánování misí na stanici ISS. Půlroční pobyt na stanici bude jejím prvním kosmickým letem.
Douglas Wheelock (USA; na fotografii vlevo)
Absolvent West Pointu, později vojenský letec, propracoval se až na testovacího pilota v Army Aviation Technical Test Center. V roce 2004 absolvoval trénink v rámci programu NASA zvaného NEEMO, kdy strávil spolu s dalšími několika astronauty 10 dní v podmořském stanovišti Aquarius. Šestiměsíční pobyt na ISS (z toho 3 měsíce bude velitelem stanice) bude jeho druhou cestou do kosmu, v roce 2007 se jako letový specialista zúčastnil mise raketoplánu Discovery STS-120, který dopravil na ISS modul Node-2 (Harmony). Během mise Wheelock absolvoval tři kosmické výstupy.
Fyodor Yurchikhin (Rusko)
Absolvent S. Ordzhonikidze Moscow Aviation Institute, pracoval v konstrukční kanceláři Energia, později jako kontrolor v ruském řídícím středisku kosmických letů. Posléze se stal vedoucím inženýrem programů Shuttle-Mir a NASA-Mir. Po vstupu do oddílu kosmonautů zahájil výcvik pro program kosmické stanice. Má za sebou dva kosmické lety: v září 2002 absolvoval krátkodobý let raketoplánem na ISS při misi Atlantis STS-112 a dlouhodobě na stanici pobýval od dubna do října 2007 jako velitel 15. dlouhodobé posádky. Při nadcházející misi bude působit také jako velitel lodi Sojuz TMA-19.
Nezbytný oddech od přípravy a stresu posledních dnů před startemV pátek 11. června absolvovala posádka poslední nácvik v samotné lodi Sojuz, ta byla v sobotu připojena k nosné raketě Sojuz-FG a o den později odvezena pomocí vlaku na startovací rampu kosmodromu Bajkonur, kde technici raketu vztyčili. V pondělí 14. června poté státní komise potvrdila složení posádky lodi. Pro úplnost si uveďme i záložní posádku pro tento start: velitel Dmitry Kondratiev (Rusko) a letoví inženýři Paolo Nespoli (Itálie) a Catherine Colemanová (USA).
Po klasickém dvoudenním samostatném letu by se měl Sojuz připojit ke stanici (k modulu Zvezda) v pátek 18. června v 0:25 SELČ.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.