Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K ISS se vydává nová posádka
Vít Straka Vytisknout článek

K ISS se vydává nová posádka

Raketa Sojuz na startovací rampě
Raketa Sojuz na startovací rampě
Už jsou to bezmála dva týdny, co se z Mezinárodní kosmické stanice vrátila loď Sojuz TMA-17 a přivezla s sebou tři členy dlouhodobé posádky stanice, na které zůstali pouze tři lidé. To se má brzy změnit, 15. června se z Bajkonuru ke stanici vydá ruská kosmická loď Sojuz TMA-19 a po jejím příletu bude posádka komplexu opět šestičlenná. Sojuz už stojí na rampě a vše směřuje k jeho vzletu.

Odletem Sojuzu TMA-17 2. června začala na palubě stanice oficiálně "vládnout" 24. dlouhodobá posádka pod velením ruského kosmonauta Alexandra Skvortsova, jehož podřízenými jsou v současné době Mikhail Kornienko (Rusko) a Tracy Caldwell-Dysonová (USA). Zbytek šestičlenné posádky Expedice 24 dorazí Sojuzem TMA-19. K ISS se v něm vydají:

Shannon Walkerová (USA)

jsc2010e032851.jpg
První a jediný člen oddílu astronautů, který pochází přímo z Houstonu (sídlo a výcvikové středisko oddílu). V NASA pracuje od roku 1995, nejdříve se podílela na vývoji systémů pro kosmickou stanici, poté pracovala rok v Moskvě spolu s ruskou kosmickou agenturou na programu stanice ISS. Po návratu do Johnsonova kosmického střediska v Houstonu se stala vedoucím pracovníkem kanceláře pro plánování misí na stanici ISS. Půlroční pobyt na stanici bude jejím prvním kosmickým letem.

Douglas Wheelock (USA; na fotografii vlevo)
Absolvent West Pointu, později vojenský letec, propracoval se až na testovacího pilota v Army Aviation Technical Test Center. V roce 2004 absolvoval trénink v rámci programu NASA zvaného NEEMO, kdy strávil spolu s dalšími několika astronauty 10 dní v podmořském stanovišti Aquarius. Šestiměsíční pobyt na ISS (z toho 3 měsíce bude velitelem stanice) bude jeho druhou cestou do kosmu, v roce 2007 se jako letový specialista zúčastnil mise raketoplánu Discovery STS-120, který dopravil na ISS modul Node-2 (Harmony). Během mise Wheelock absolvoval tři kosmické výstupy.

Fyodor Yurchikhin (Rusko)
Absolvent S. Ordzhonikidze Moscow Aviation Institute, pracoval v konstrukční kanceláři Energia, později jako kontrolor v ruském řídícím středisku kosmických letů. Posléze se stal vedoucím inženýrem programů Shuttle-Mir a NASA-Mir. Po vstupu do oddílu kosmonautů zahájil výcvik pro program kosmické stanice. Má za sebou dva kosmické lety: v září 2002 absolvoval krátkodobý let raketoplánem na ISS při misi Atlantis STS-112 a dlouhodobě na stanici pobýval od dubna do října 2007 jako velitel 15. dlouhodobé posádky. Při nadcházející misi bude působit také jako velitel lodi Sojuz TMA-19.

Nezbytný oddech od přípravy a stresu posledních dnů před startem
Nezbytný oddech od přípravy a stresu posledních dnů před startem
V pátek 11. června absolvovala posádka poslední nácvik v samotné lodi Sojuz, ta byla v sobotu připojena k nosné raketě Sojuz-FG a o den později odvezena pomocí vlaku na startovací rampu kosmodromu Bajkonur, kde technici raketu vztyčili. V pondělí 14. června poté státní komise potvrdila složení posádky lodi. Pro úplnost si uveďme i záložní posádku pro tento start: velitel Dmitry Kondratiev (Rusko) a letoví inženýři Paolo Nespoli (Itálie) a Catherine Colemanová (USA).

Po klasickém dvoudenním samostatném letu by se měl Sojuz připojit ke stanici (k modulu Zvezda) v pátek 18. června v 0:25 SELČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »