Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K ISS se vydává nová posádka
Vít Straka Vytisknout článek

K ISS se vydává nová posádka

Raketa Sojuz na startovací rampě
Raketa Sojuz na startovací rampě
Už jsou to bezmála dva týdny, co se z Mezinárodní kosmické stanice vrátila loď Sojuz TMA-17 a přivezla s sebou tři členy dlouhodobé posádky stanice, na které zůstali pouze tři lidé. To se má brzy změnit, 15. června se z Bajkonuru ke stanici vydá ruská kosmická loď Sojuz TMA-19 a po jejím příletu bude posádka komplexu opět šestičlenná. Sojuz už stojí na rampě a vše směřuje k jeho vzletu.

Odletem Sojuzu TMA-17 2. června začala na palubě stanice oficiálně "vládnout" 24. dlouhodobá posádka pod velením ruského kosmonauta Alexandra Skvortsova, jehož podřízenými jsou v současné době Mikhail Kornienko (Rusko) a Tracy Caldwell-Dysonová (USA). Zbytek šestičlenné posádky Expedice 24 dorazí Sojuzem TMA-19. K ISS se v něm vydají:

Shannon Walkerová (USA)

jsc2010e032851.jpg
První a jediný člen oddílu astronautů, který pochází přímo z Houstonu (sídlo a výcvikové středisko oddílu). V NASA pracuje od roku 1995, nejdříve se podílela na vývoji systémů pro kosmickou stanici, poté pracovala rok v Moskvě spolu s ruskou kosmickou agenturou na programu stanice ISS. Po návratu do Johnsonova kosmického střediska v Houstonu se stala vedoucím pracovníkem kanceláře pro plánování misí na stanici ISS. Půlroční pobyt na stanici bude jejím prvním kosmickým letem.

Douglas Wheelock (USA; na fotografii vlevo)
Absolvent West Pointu, později vojenský letec, propracoval se až na testovacího pilota v Army Aviation Technical Test Center. V roce 2004 absolvoval trénink v rámci programu NASA zvaného NEEMO, kdy strávil spolu s dalšími několika astronauty 10 dní v podmořském stanovišti Aquarius. Šestiměsíční pobyt na ISS (z toho 3 měsíce bude velitelem stanice) bude jeho druhou cestou do kosmu, v roce 2007 se jako letový specialista zúčastnil mise raketoplánu Discovery STS-120, který dopravil na ISS modul Node-2 (Harmony). Během mise Wheelock absolvoval tři kosmické výstupy.

Fyodor Yurchikhin (Rusko)
Absolvent S. Ordzhonikidze Moscow Aviation Institute, pracoval v konstrukční kanceláři Energia, později jako kontrolor v ruském řídícím středisku kosmických letů. Posléze se stal vedoucím inženýrem programů Shuttle-Mir a NASA-Mir. Po vstupu do oddílu kosmonautů zahájil výcvik pro program kosmické stanice. Má za sebou dva kosmické lety: v září 2002 absolvoval krátkodobý let raketoplánem na ISS při misi Atlantis STS-112 a dlouhodobě na stanici pobýval od dubna do října 2007 jako velitel 15. dlouhodobé posádky. Při nadcházející misi bude působit také jako velitel lodi Sojuz TMA-19.

Nezbytný oddech od přípravy a stresu posledních dnů před startem
Nezbytný oddech od přípravy a stresu posledních dnů před startem
V pátek 11. června absolvovala posádka poslední nácvik v samotné lodi Sojuz, ta byla v sobotu připojena k nosné raketě Sojuz-FG a o den později odvezena pomocí vlaku na startovací rampu kosmodromu Bajkonur, kde technici raketu vztyčili. V pondělí 14. června poté státní komise potvrdila složení posádky lodi. Pro úplnost si uveďme i záložní posádku pro tento start: velitel Dmitry Kondratiev (Rusko) a letoví inženýři Paolo Nespoli (Itálie) a Catherine Colemanová (USA).

Po klasickém dvoudenním samostatném letu by se měl Sojuz připojit ke stanici (k modulu Zvezda) v pátek 18. června v 0:25 SELČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »