Raketa Sojuz na startovací rampěUž jsou to bezmála dva týdny, co se z Mezinárodní kosmické stanice vrátila loď Sojuz TMA-17 a přivezla s sebou tři členy dlouhodobé posádky stanice, na které zůstali pouze tři lidé. To se má brzy změnit, 15. června se z Bajkonuru ke stanici vydá ruská kosmická loď Sojuz TMA-19 a po jejím příletu bude posádka komplexu opět šestičlenná. Sojuz už stojí na rampě a vše směřuje k jeho vzletu.
Odletem Sojuzu TMA-17 2. června začala na palubě stanice oficiálně "vládnout" 24. dlouhodobá posádka pod velením ruského kosmonauta Alexandra Skvortsova, jehož podřízenými jsou v současné době Mikhail Kornienko (Rusko) a Tracy Caldwell-Dysonová (USA). Zbytek šestičlenné posádky Expedice 24 dorazí Sojuzem TMA-19. K ISS se v něm vydají:
Shannon Walkerová (USA) První a jediný člen oddílu astronautů, který pochází přímo z Houstonu (sídlo a výcvikové středisko oddílu). V NASA pracuje od roku 1995, nejdříve se podílela na vývoji systémů pro kosmickou stanici, poté pracovala rok v Moskvě spolu s ruskou kosmickou agenturou na programu stanice ISS. Po návratu do Johnsonova kosmického střediska v Houstonu se stala vedoucím pracovníkem kanceláře pro plánování misí na stanici ISS. Půlroční pobyt na stanici bude jejím prvním kosmickým letem.
Douglas Wheelock (USA; na fotografii vlevo)
Absolvent West Pointu, později vojenský letec, propracoval se až na testovacího pilota v Army Aviation Technical Test Center. V roce 2004 absolvoval trénink v rámci programu NASA zvaného NEEMO, kdy strávil spolu s dalšími několika astronauty 10 dní v podmořském stanovišti Aquarius. Šestiměsíční pobyt na ISS (z toho 3 měsíce bude velitelem stanice) bude jeho druhou cestou do kosmu, v roce 2007 se jako letový specialista zúčastnil mise raketoplánu Discovery STS-120, který dopravil na ISS modul Node-2 (Harmony). Během mise Wheelock absolvoval tři kosmické výstupy.
Fyodor Yurchikhin (Rusko)
Absolvent S. Ordzhonikidze Moscow Aviation Institute, pracoval v konstrukční kanceláři Energia, později jako kontrolor v ruském řídícím středisku kosmických letů. Posléze se stal vedoucím inženýrem programů Shuttle-Mir a NASA-Mir. Po vstupu do oddílu kosmonautů zahájil výcvik pro program kosmické stanice. Má za sebou dva kosmické lety: v září 2002 absolvoval krátkodobý let raketoplánem na ISS při misi Atlantis STS-112 a dlouhodobě na stanici pobýval od dubna do října 2007 jako velitel 15. dlouhodobé posádky. Při nadcházející misi bude působit také jako velitel lodi Sojuz TMA-19.
Nezbytný oddech od přípravy a stresu posledních dnů před startemV pátek 11. června absolvovala posádka poslední nácvik v samotné lodi Sojuz, ta byla v sobotu připojena k nosné raketě Sojuz-FG a o den později odvezena pomocí vlaku na startovací rampu kosmodromu Bajkonur, kde technici raketu vztyčili. V pondělí 14. června poté státní komise potvrdila složení posádky lodi. Pro úplnost si uveďme i záložní posádku pro tento start: velitel Dmitry Kondratiev (Rusko) a letoví inženýři Paolo Nespoli (Itálie) a Catherine Colemanová (USA).
Po klasickém dvoudenním samostatném letu by se měl Sojuz připojit ke stanici (k modulu Zvezda) v pátek 18. června v 0:25 SELČ.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS
kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo