K Mezinárodní vesmírné stanici vzlétl japonský Čáp
Autor: Spaceflightnow.com
Ve startu lodi nakonec nezabránily ani menší potíže na palubě orbitálního komplexu.
Sobota 3. srpna, 21:48:46 SELČ. Na rampě startovacího komplexu Jošinobu, jež je součástí kosmodromu Tanegašima v jihozápadním koutě japonských ostrovů, zaburácely dva vodíkové motory a čtyři pomocné motory na tuhé palivo, tvořící první stupeň rakety H-2B od společnosti Mitsubishi Heavy Industries, a ta v 04:48 ráno v neděli místního času vzlétla, produkujíce tah asi 1 400 tun.
Nosič několik minut po startu odhodil čtyři postranní motory a aerodynamický kryt nákladu, o další chvíli později dohořely dva motory dolního stupně a pohon převzal motor stupně vrchního. Cca 15 minut po startu dosáhl své oběžné dráhy 16tunový náklad – zásobovací loď HTV (Kounotori) 4 s téměř šesti tunami nejrůznějšího nákladu pro posádku ISS.
Autor: NASA
A tady se málem vyskytl zásadní problém. Počátkem minulého týdne prováděli astronauti na palubě ISS kontrolní simulaci nazvanou Capture Volume Checkout, jde o rutinní záležitost před startem lodí HTV, Dragon a v blízké budoucnosti také Cygnus, které jsou u stanice zachycovány robotickou paží. Simulace spočívá v tom, že počítač vysílá do monitorů v řídícím stanovišti pro robotickou paži animaci příletu lodi, monitory ukazují astronautům, kde přesně loď nyní je vůči stanici, užívaje k jejímu sledování vnějších staničních kamer. Úspěšné provedení této simulace příletu lodi je dokonce podmínkou k jejímu startu.
Počátkem minulého týdne však tato simulace selhala, počítač ukazoval zmatečnou pozici a tvary lodě. Odborníci na Zemi však naštěstí zakopaného psa rychle objevili, klacky pod nohy posádce stanice paradoxně házel softwarový update, odeslaný na stanici v únoru. Bez skutečného příjmu telemetrických dat z opravdové lodi HTV totiž systém automaticky nuloval navigační data a posunoval nulu pryč z počátků souřadnicové soustavy. Pro úspěšné provedení simulace technici nakonec jednoduše vytáhli ze systému starší data.
Mise HTV-4 je řízena japonskou národní agenturou pro letectví a vesmírný výzkum (JAXA), která prostřednictvím dodávek nákladu na stanici pro NASA platí svůj díl operačních cen ISS. Dle dohody s NASA totiž JAXA a ESA platí za členství v programu ISS pomocí služeb místo peněz.
A co čtvrtý Čáp vlastně veze?
Na palubě lodi HTV-4 se nachází 5 400 kilogramů nákladu pro stanici, který je rozmístěn do hermeticky uzavřené sekce (skoro 4 tuny nákladu) a vnější nehermetizované. Hermeticky neuzavřená nákladní sekce má podobu v podstatě šuplíku, který z otvoru uprostřed lodi vysune robotická paže, na šuplíku budou tři věci: jednotka MBSU, používaná pro rozvody elektrické energie ze sběrnic solárních panelů, dále jednotka pro vedení kabeláže mezi příhradovými nosníky se solárními panely a moduly pro posádku stanice. Tyto dvě jednotky zůstanou uskladněné vně stanice coby náhradní díly. Vnější náklad uzavírá paleta americké armády s osmi experimenty, které budou na vnější straně stanice probíhat po dobu několika let. Údajně půjde o výzkum atmosféry, bouří, kosmické radiace, tepelné kontroly a zpracování dat.
Mnohem bohatší je hermeticky uzavřená sekce HTV, do níž přestoupí posádka stanice. Najdou zde čerstvé jídlo, vodu, oblečení, baterie, kyslíkové nádrže pro skafandry, vědecké vzorky a mrazák pro vědecké účely. Sveze se zde také videokamera s ultra-vysokým rozlišením pro zaznamenání letošního průletu komety ISON vnitřní částí solárního systému, dále čtyři malé družice CubeSat, které budou vypuštěny ze stanice na samostatné orbity pomocí speciálního vypouštěče na japonské laboratoři Kibo.
Autor: Spaceflightnow.com
HTV-4 má na stanici zůstat do 4. září. V tento den komplex opustí naložená odpadem a o několik dnů později zanikne v hustých vrstvách atmosféry nad Tichým oceánem.
Zdroje:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
