K Zemi se blíží pozůstatek z dávné vesmírné mise

Objekt s ne zrovna zvučným kódovým označením WT1190F poprvé detekovali astronomové z University of Arizona, jejichž průzkumný program jménem Catalina se zaměřuje na odhalování blízkých průletů asteroidů a komet kolem naší planety, někdy počátkem října. Po pár dalších pozorováních upřesnili jeho dráhu – těleso létá kolem Země po velmi vysoké a zároveň vysoce eliptické dráze, jenž jej v apogeu „odnáší“ zhruba dvakrát dále, než kolik činí vzdálenost Měsíce. Zároveň hvězdáři na informace o objektu narazili v archivech pozorování z let 2012 a 2013.

WT1190F však podle všeho už dlouho kolem Země obíhat nebude – výpočty astronomů ukazují, že v pátek 13. listopadu cca v 07:20 ráno našeho času fragment vstoupí do zemského ovzduší a pokud celý neshoří (těleso má průměr asi jen necelé 2 metry), trosky dopadnou do Indického oceánu 65 kilometrů od jižních břehů Srí Lanky.

„Pokud by to nebylo naprosto nezbytně nutné, jel bych toho dne raději rybařit někam jinam,“ říká Bill Gray, spolupracovník NASA.

V zemském ovzduší naprosto běžně hoří například vypotřebované raketové stupně a to nekontrolovaně (není tomu zase tak dávno, kdy personál jednoho evropského letiště vyděsilo „UFO“ – horní část rakety Sojuz FG, jenž dva dny předtím vynesla posádku kosmonautů k Mezinárodní vesmírné stanici), navíc jde o mnohem větší a hmotnější tělesa, proč se tedy zabývat takovýmto „prckem“? Na WT1190F je totiž jedna strašně poutavá věc: zřejmě jej kdysi vyrobila lidská ruka!

Analýzy letové dráhy WT1190F nám totiž leccos naznačují o jeho struktuře – podle nich se jedná o objekt velmi lehký a navíc asi dutý, nevypadá to, že bychom pozorovali klasický úlomek nějaké planetky, spíše se k nám nečekaně vrací památka na naši vlastní vesmírnou misi, může jít o pohonnou jednotku nebo třeba kryt z průzkumné sondy či kosmické lodě.

Velmi podobný divný fragment pozorovali astronomové v okolí Země roku 2002, nakonec se ukázalo, že šlo o část nosné rakety Saturn V SA-507, ta v listopadu 1969 navzdory zásahu bleskem krátce po startu bezpečně dopravila na přeletovou dráhu k Měsíci loď Apollo 12 s astronauty Conradem, Gordonem a Beanem, jejíž výsadkový modul Intrepid dosedl pět dní po startu do Oceánu bouří na povrchu Měsíce.

Pád WT1190F do zemské atmosféry nad Srí Lankou bude již příští týden doprovázen rozsáhlou pozorovací kampaní, do které se zapojila i agentura ESA, zánik objektu, který na nebi vykouzlí krásnou ohnivou kouli, budou sledovat posádky letadel i lodí v oceánu. Nejde jen o získání vědeckých dat (WT1190F je jedním z mála vesmírných objektů, u kterých čas vstupu do naší atmosféry známe dopředu celkem přesně) ale také o otestování koordinačních plánů činnosti hvězdářské obce, kdyby se v budoucnu z hlubin kosmu vynořilo pro Zemi potenciálně nebezpečné těleso.  

Srílanský fragment je unikátní také v oblasti, ze které přilétá – na tak vzdálených orbitách máme katalogizováno jen asi 20 kusů kosmického smetí, z nichž žádný ještě nespadl zpět k Zemi (i když, možná jsme to jen nezaznamenali). Na rozdíl od blízkozemních asteroidů či vesmírného odpadu na nízké orbitě, který ohrožuje družice a stanici ISS, takovéto vzdálenější objekty nevzbuzují dostatek pozornosti na to, aby byly monitorovány, a vědci doufají, že se to v budoucnu změní.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nature.com 23. 10. 2015