Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  KAGUYA míří k Měsíci

KAGUYA míří k Měsíci

Japonská sonda Kaguya nad povrchem Měsíce - kresba.
Japonská sonda Kaguya nad povrchem Měsíce - kresba.
Japonská kosmická sonda KAGUYA, jejíž start se uskutečnil 13. září 2007, zamířila k Měsíci s cílem hledat odpovědi na některé základní otázky doposud záhadné historie našeho souputníka. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynesla japonská raketa H-2A. Start se uskutečnil ze startovacího komplexu Yoshinobu na ostrově Tanegashima.

Původní označení sondy bylo SELENE (SELenological and ENgineering Explorer). Pojmenování KAGUYA vzešlo z více než 1000 návrhů, které Japonská kosmická agentura JAXA obdržela od lidí. Jedná se o první japonskou sondu k Měsíci od roku 1993, kdy Japonsko vypustilo zkušební sondu, od níž se oddělil malý subsatelit a která nakonec dopadla na měsíční povrch. Následovat měla sonda LUNAR-A, jejíž start byl původně naplánován na konec minulého století. Vzhledem k různým problémům mj. s penetrátory, které měla sonda vysadit na různá místa měsíčního povrchu, byl její start tak dlouho odkládán, až nakonec byl projekt zrušen.

Startem japonské sondy KAGUA byla zahájena s trochou nadsázky další etapa dobývání Měsíce. Do konce příštího roku by měly k Měsíci odstartovat další sondy: čínská, indická a americká. Výzkum Měsíce automatickými sondami by měl být završen koncem příštího desetiletí návratem amerických astronautů na povrch Měsíce.

Dráha japonské sondy Kaguya k Měsíci.
Dráha japonské sondy Kaguya k Měsíci.

Po absolvování 2,5 oběhu kolem Země byl nastartován hlavní raketový motor sondy, který ji navedl na dráhu k Měsíci. Po příletu k Měsíci bude navedena na eliptickou polární oběžnou dráhu ve vzdálenosti 100 až 11 300 km s dobou oběhu 16 hodin. Dalšími korekcemi bude během několika týdnů dráha sondy upravena na výslednou kruhovou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem s oběžnou dobou 2 hodiny.

V průběhu korekcí dráhy se od sondy oddělí dva malé subsatelity RSAT (Relay Satellite) a VRAD, které budou navedeny na odlišné samostatné oběžné dráhy. Relay Satellite bude „zaparkován“ na dráze ve výšce 100 až 2400 km, VRAD na dráze ve vzdálenosti 100 až 800 km od povrchu Měsíce. Jedná se o malé sondy o hmotnosti kolem 55 kg. Společně s hlavní sondou budou studovat slabé gravitační pole Měsíce, především nad jeho odvrácenou stranou. Přispějí také k výzkumu velmi řídké měsíční ionosféry.

Na pracovní oběžnou dráhu by sonda měla být navedena asi 40 dnů po startu. Po zhruba dvouměsíčních prověrkách zahájí všech 15 vědeckých přístrojů plánované výzkumy. Minimální životnost sondy je plánována na 10 měsíců, předpokládá se však, že bude fungovat podstatně déle. Jedním z hlavních cílů sondy je přispět k odhalení některých tajemství, týkajících se původu Měsíce. Položí také základy pro další plánované mise.

Například podrobná mineralogická mapa Měsíce bude využita k doložení teorie, podle níž byla ze Země vyvržena část materiálu při srážce naší planety s tělesem velikosti Marsu, z něhož se zformoval náš průvodce – Měsíc. Jak už bylo uvedeno výše, 15 vědeckých experimentů by mělo opět o kousek dále posunout naše vědomosti o nejbližším kosmickém sousedu naší planety.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter a Mars

Newton 150/750 +ZWO kamera ASI 178 MC + Barlow 2x

Další informace »