Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Konec snu o zpěvačce na ISS?

Konec snu o zpěvačce na ISS?

Sarah Brightman při výcviku ve skafandru Sokol.
Autor: RIA Novosti

Letos na podzim měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat kosmická loď Sojuz TMA-18M, která měla na ISS dopravit ruského kosmonauta Sergeje Volkova, jeho dánského kolegu Andrease Mogensena a zpěvačku Sarah Brightman – devátého platícího návštěvníka ISS a teprve druhou ženu v této roli. Stanice by se tak po šesti letech dočkala návštěvy kosmického turisty. Součástí desetidenního pobytu mělo být i pěvecké vystoupení. Detaily smlouvy sice nejsou veřejné, ale kvalifikované odhady hovoří o částce okolo 50 milionů dolarů. Její mise měla skončit návratem v Sojuzu TMA-16M spolu s Mogensenem a Gennadijem Padalkou.

Ve středu 13. května se ale na oficiálním Facebookovém profilu britské zpěvačky objevila zpráva, která udělala velkou čáru přes rozpočet. „Odklad letového plánu. Sarah Brightman dnes oznámila, že odkládá své plány na start své mise na palubě nadcházejícího Sojuzu TMA-18M. Paní Brightman sdělila, že osobní rodinné důvody změnily její původní záměry a odkládá se jak samotný start, tak i kosmonautická příprava. Sarah Brightman by ráda vyjádřila velkou vděčnost Roskosmosu, Eněrgiji, GCTC (Gagarinovu středisku přípravy kosmonautů), Hvězdnému městečku, NASA i všem kosmonautům a astronautům, za jejich podporu během této úžasné části života“.

Tolik tedy oficiální prohlášení. Na internetu se samozřejmě začalo okamžitě spekulovat o tom, co mohlo skutečně stát za zpěvaččiným odstoupením z přípravy. Oficiálnímu důvodu, totiž „rodinným důvodům“ totiž věří málokdo. Ostatně vzpomeňme si na školní léta, kdy se pod „rodinné důvody“ schovalo ledacos.

Ke skutečnému stavu věci se ale dobrat nemůžeme. Informace se v těchto případech nedají ověřit – ať už jde o spekulace, či o informace od nejmenovaných pracovníků „zevnitř“ celé mašinerie. Další řádky proto, prosím, berte s rezervou. Podle jedné z teorií může za ukončení výcviku nedostatečná kvalita Sarah Brightman.

Proslýchá se, že jí výcvik na kosmonautku příliš nešel a i když se může zdát, že si člověk může za peníze koupit vše, tak není vyloučeno, že nikdo nechce riskovat let nedostatečně vyškoleného člena posádky. Tato teorie ale dostává trhliny, protože podle vyjádření Erica Andersona ze společnosti Space Adventures, přes kterou zpěvačka svůj let na ISS objednala, probíhal výcvik podle plánu a Brightman zvládla všechny zkoušky a prošla i zdravotními testy.

Druhou často skloňovanou možností je nedostatek financí. Proslýchá se totiž, že část nákladů na kosmický let britské sopranistky měli uhradit sponzoři. A těm se podle všeho zpožďují platby. Pokud opustíme sféru spekulací, tak se naskýtá otázka, kdo za pá měsíců usedne na uprázdněné místo v Sojuzu. Se Sarah se po celou dobu připravoval japonský podnikatel Satoši Takamacu – jehož aktivity sahají od reklamního byznysu až po založení produkční společnosti Space Films a cestovní agentury Space Travel.

Logicky by tedy měl do anatomicky tvarované sedačky usednout on. Jenže podle článku na webu Novostí kosmonavtiki zatím Takamacu zaplatil ruské agentuře pouze za předletovou přípravu. Pokud by měl letět do kosmu musel by sáhnout do kapsy pro další miliony. Zda to pro něj nebude takhle narychlo problém, zatím nikdo nedokáže říct.

Co by se ale stalo, pokud by japonský turista nesehnal potřebný objem financí a musel by z mise také nedobrovolně odstoupit? Zůstalo by snad křeslo v Sojuzu prázdné? Roskosmos evidentně pracuje se všemi možnostmi a podle důvěryhodných informací by Takamacuova odstoupení usedl do Sojuzu někdo z nových ruských kosmonautů, kteří mají za sebou základní výcvik. Velké naděje by mohl mít Sergej Prokopjev.

Stejně tak zůstává otevřená i budoucnost Sarah Brightman coby kosmické turistky. V oficiálním prohlášení se sice hovoří o „odkladu“, ale pokud se na situaci podíváme reálnýma očima, je velmi pravděpodobné, že nebude na co odkládat. Eric Anderson, spoluzakladatel firmy Space Adventures, přes kterou zpěvačka svůj let na ISS objednala sice oznámil, že Sarah by mohla na ISS letět v budoucnu, ale bližší údaje neoznámil.

Kosmická turistika byla ukončena poté, co se přešlo na současnou rotaci posádek ISS. Pro turisty už v Sojuzech nezbývalo místo. Aktuálně volná sedačka se objevila jen díky mimořádně dlouhému pobytu Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka na ISS. Ti zde totiž nebudou pouze tradičního půl roku, ale rovnou dvojnásobně dlouhý čas. Pak se zase vrátí provoz na stanici do starých kolejí.

Není proto vůbec jasné, kdy (a zda vůbec) zase usedne turista do Sojuzu a poletí vstříc ISS.  Jistou naději sice na první pohled nabízí plánované nasazení soukromých kosmických lodí. Nicméně pokud si vzpomeneme na stanovisko NASA, která turisty na ISS ráda nevidí, tak se ani tato možnost nejeví příliš nadějně.

Jen tak mimochodem – Sarah Brightman vydala v roce 2013 (krátce po oznámení, že poletí na ISS) album Dreamchaser. Sama pak tohle označení ráda používala, když hovořila o své misi. Když se podíváme na osud amerického miniraketoplánu, který se nedostal do finálové dvojky pro dopravu astronautů na stanici, tak člověk může pojmout podezření, zda náhodou anglický výraz pro „pronásledovatele snu“ nenosí v kosmonautice smůlu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com
[2] Facebook.com
[3] SarahBrightman.com
[4] Novosti Kosmonautiki

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice, ISS, Sarah Brightman


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »