Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Konstrukční vada nového modulu pro ISS může zabránit jeho vypuštění
Vít Straka Vytisknout článek

Konstrukční vada nového modulu pro ISS může zabránit jeho vypuštění

Modul Tranquility v montážní hale
Modul Tranquility v montážní hale
Ve středu 6. ledna byl převezen na rampu 39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Endeavour, který se má 7. února vydat k ISS v rámci mise STS-130 a doručit na stanici nový modul. To se ale může změnit na základě pozemního testu nového modulu, při kterém selhal jeho chladící systém.

Hlavním úkolem mise STS-130 je dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici americký modul Tranquility a tím dokončit budování amerického segmentu orbitálního komplexu. Tranquility (pojmenován vloni na počest 40. výročí prvního přistání člověka na Měsíci) má být připojen na levou stranu modulu Unity. Původně měl být ovšem uchycen na spodní část Unity, takže změna umístění znamenala i potřebu upravit chladící potrubí modulu Tranquility tak, aby souhlasilo s přípojkami do chladícího systému ISS. Při pozemních testech modulu Tranquility tento týden však došlo k protržení jedné z hadiček chladícího systému a to pod limitem, který by měla vydržet.

Přejezd raketoplánu na startovací rampu
Přejezd raketoplánu na startovací rampu
V současné době inženýři pracují na zkoumání závady. Je zde několik možných řešení. Není vyloučeno, že bude chladící systém nakonec přece jen shledán "způsobilým" k plnění své práce na oběžné dráze, protože k protržení došlo při vyšším tlaku, než v systému obvykle panuje. Pokud ne, bude pravděpodobně modul Tranquility vypuštěn a připojen k ISS podle plánu, avšak jeho aktivace bude odložena do doby, než bude při některé z následujících misí raketoplánu přivezen nový chladící systém pro Tranquility. NASA vyloučila, že by závada způsobila změny v letovém řádu raketoplánů. Endeavour stojí na rampě od 6. ledna a během jeho příprav se zatím nevyskytly žádné potíže. Start je v plánu 7. února v 10:39 SEČ. Video z převozu raketoplánu na startovací komplex si můžete pustit na stránkách NASA.

5. ledna posádka ISS pomocí staniční robotické paže SSRMS odstranila hermetizovaný adaptér z levé strany modulu Unity a tím uvolnila místo pro Tranquility.

Oleg Kotov připravuje vybavení ke kosmickému výstupu
Oleg Kotov připravuje vybavení ke kosmickému výstupu
Na stanici momentálně pracuje posádka Expedice 22 ve složení: velitel Jeffrey Williams (USA) a letoví inženýři Maxim Surajev, Oleg Kotov (oba dva z Ruska), Timothy Creamer (USA) a Sojči Noguči (Japonsko). Surajev a Kotov uskuteční 14. ledna asi 6hodinový kosmický výstup, při kterém se zaměří na nový modul Poisk, připojený ke stanici 12. listopadu 2009. Tento modul bude sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu stanice pro lodě Sojuz a Progress. Surajev a Kotov ho při kosmické vycházce vybaví posledním chybějícím vybavením a připraví ho k plnohodnotné službě.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »