Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Konstrukční vada nového modulu pro ISS může zabránit jeho vypuštění
Vít Straka Vytisknout článek

Konstrukční vada nového modulu pro ISS může zabránit jeho vypuštění

Modul Tranquility v montážní hale
Modul Tranquility v montážní hale
Ve středu 6. ledna byl převezen na rampu 39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Endeavour, který se má 7. února vydat k ISS v rámci mise STS-130 a doručit na stanici nový modul. To se ale může změnit na základě pozemního testu nového modulu, při kterém selhal jeho chladící systém.

Hlavním úkolem mise STS-130 je dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici americký modul Tranquility a tím dokončit budování amerického segmentu orbitálního komplexu. Tranquility (pojmenován vloni na počest 40. výročí prvního přistání člověka na Měsíci) má být připojen na levou stranu modulu Unity. Původně měl být ovšem uchycen na spodní část Unity, takže změna umístění znamenala i potřebu upravit chladící potrubí modulu Tranquility tak, aby souhlasilo s přípojkami do chladícího systému ISS. Při pozemních testech modulu Tranquility tento týden však došlo k protržení jedné z hadiček chladícího systému a to pod limitem, který by měla vydržet.

Přejezd raketoplánu na startovací rampu
Přejezd raketoplánu na startovací rampu
V současné době inženýři pracují na zkoumání závady. Je zde několik možných řešení. Není vyloučeno, že bude chladící systém nakonec přece jen shledán "způsobilým" k plnění své práce na oběžné dráze, protože k protržení došlo při vyšším tlaku, než v systému obvykle panuje. Pokud ne, bude pravděpodobně modul Tranquility vypuštěn a připojen k ISS podle plánu, avšak jeho aktivace bude odložena do doby, než bude při některé z následujících misí raketoplánu přivezen nový chladící systém pro Tranquility. NASA vyloučila, že by závada způsobila změny v letovém řádu raketoplánů. Endeavour stojí na rampě od 6. ledna a během jeho příprav se zatím nevyskytly žádné potíže. Start je v plánu 7. února v 10:39 SEČ. Video z převozu raketoplánu na startovací komplex si můžete pustit na stránkách NASA.

5. ledna posádka ISS pomocí staniční robotické paže SSRMS odstranila hermetizovaný adaptér z levé strany modulu Unity a tím uvolnila místo pro Tranquility.

Oleg Kotov připravuje vybavení ke kosmickému výstupu
Oleg Kotov připravuje vybavení ke kosmickému výstupu
Na stanici momentálně pracuje posádka Expedice 22 ve složení: velitel Jeffrey Williams (USA) a letoví inženýři Maxim Surajev, Oleg Kotov (oba dva z Ruska), Timothy Creamer (USA) a Sojči Noguči (Japonsko). Surajev a Kotov uskuteční 14. ledna asi 6hodinový kosmický výstup, při kterém se zaměří na nový modul Poisk, připojený ke stanici 12. listopadu 2009. Tento modul bude sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu stanice pro lodě Sojuz a Progress. Surajev a Kotov ho při kosmické vycházce vybaví posledním chybějícím vybavením a připraví ho k plnohodnotné službě.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »