Konstrukční vada nového modulu pro ISS může zabránit jeho vypuštění
Modul Tranquility v montážní haleVe středu 6. ledna byl převezen na rampu 39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Endeavour, který se má 7. února vydat k ISS v rámci mise STS-130 a doručit na stanici nový modul. To se ale může změnit na základě pozemního testu nového modulu, při kterém selhal jeho chladící systém.
Hlavním úkolem mise STS-130 je dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici americký modul Tranquility a tím dokončit budování amerického segmentu orbitálního komplexu. Tranquility (pojmenován vloni na počest 40. výročí prvního přistání člověka na Měsíci) má být připojen na levou stranu modulu Unity. Původně měl být ovšem uchycen na spodní část Unity, takže změna umístění znamenala i potřebu upravit chladící potrubí modulu Tranquility tak, aby souhlasilo s přípojkami do chladícího systému ISS. Při pozemních testech modulu Tranquility tento týden však došlo k protržení jedné z hadiček chladícího systému a to pod limitem, který by měla vydržet.
Přejezd raketoplánu na startovací rampuV současné době inženýři pracují na zkoumání závady. Je zde několik možných řešení. Není vyloučeno, že bude chladící systém nakonec přece jen shledán "způsobilým" k plnění své práce na oběžné dráze, protože k protržení došlo při vyšším tlaku, než v systému obvykle panuje. Pokud ne, bude pravděpodobně modul Tranquility vypuštěn a připojen k ISS podle plánu, avšak jeho aktivace bude odložena do doby, než bude při některé z následujících misí raketoplánu přivezen nový chladící systém pro Tranquility. NASA vyloučila, že by závada způsobila změny v letovém řádu raketoplánů. Endeavour stojí na rampě od 6. ledna a během jeho příprav se zatím nevyskytly žádné potíže. Start je v plánu 7. února v 10:39 SEČ. Video z převozu raketoplánu na startovací komplex si můžete pustit na stránkách NASA.
5. ledna posádka ISS pomocí staniční robotické paže SSRMS odstranila hermetizovaný adaptér z levé strany modulu Unity a tím uvolnila místo pro Tranquility.
Oleg Kotov připravuje vybavení ke kosmickému výstupuNa stanici momentálně pracuje posádka Expedice 22 ve složení: velitel Jeffrey Williams (USA) a letoví inženýři Maxim Surajev, Oleg Kotov (oba dva z Ruska), Timothy Creamer (USA) a Sojči Noguči (Japonsko). Surajev a Kotov uskuteční 14. ledna asi 6hodinový kosmický výstup, při kterém se zaměří na nový modul Poisk, připojený ke stanici 12. listopadu 2009. Tento modul bude sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu stanice pro lodě Sojuz a Progress. Surajev a Kotov ho při kosmické vycházce vybaví posledním chybějícím vybavením a připraví ho k plnohodnotné službě.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.