Konstrukční vada nového modulu pro ISS může zabránit jeho vypuštění
Modul Tranquility v montážní haleVe středu 6. ledna byl převezen na rampu 39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Endeavour, který se má 7. února vydat k ISS v rámci mise STS-130 a doručit na stanici nový modul. To se ale může změnit na základě pozemního testu nového modulu, při kterém selhal jeho chladící systém.
Hlavním úkolem mise STS-130 je dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici americký modul Tranquility a tím dokončit budování amerického segmentu orbitálního komplexu. Tranquility (pojmenován vloni na počest 40. výročí prvního přistání člověka na Měsíci) má být připojen na levou stranu modulu Unity. Původně měl být ovšem uchycen na spodní část Unity, takže změna umístění znamenala i potřebu upravit chladící potrubí modulu Tranquility tak, aby souhlasilo s přípojkami do chladícího systému ISS. Při pozemních testech modulu Tranquility tento týden však došlo k protržení jedné z hadiček chladícího systému a to pod limitem, který by měla vydržet.
Přejezd raketoplánu na startovací rampuV současné době inženýři pracují na zkoumání závady. Je zde několik možných řešení. Není vyloučeno, že bude chladící systém nakonec přece jen shledán "způsobilým" k plnění své práce na oběžné dráze, protože k protržení došlo při vyšším tlaku, než v systému obvykle panuje. Pokud ne, bude pravděpodobně modul Tranquility vypuštěn a připojen k ISS podle plánu, avšak jeho aktivace bude odložena do doby, než bude při některé z následujících misí raketoplánu přivezen nový chladící systém pro Tranquility. NASA vyloučila, že by závada způsobila změny v letovém řádu raketoplánů. Endeavour stojí na rampě od 6. ledna a během jeho příprav se zatím nevyskytly žádné potíže. Start je v plánu 7. února v 10:39 SEČ. Video z převozu raketoplánu na startovací komplex si můžete pustit na stránkách NASA.
5. ledna posádka ISS pomocí staniční robotické paže SSRMS odstranila hermetizovaný adaptér z levé strany modulu Unity a tím uvolnila místo pro Tranquility.
Oleg Kotov připravuje vybavení ke kosmickému výstupuNa stanici momentálně pracuje posádka Expedice 22 ve složení: velitel Jeffrey Williams (USA) a letoví inženýři Maxim Surajev, Oleg Kotov (oba dva z Ruska), Timothy Creamer (USA) a Sojči Noguči (Japonsko). Surajev a Kotov uskuteční 14. ledna asi 6hodinový kosmický výstup, při kterém se zaměří na nový modul Poisk, připojený ke stanici 12. listopadu 2009. Tento modul bude sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu stanice pro lodě Sojuz a Progress. Surajev a Kotov ho při kosmické vycházce vybaví posledním chybějícím vybavením a připraví ho k plnohodnotné službě.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).