Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická mise sondy STARDUST vrcholí

Kosmická mise sondy STARDUST vrcholí

stardust_earthapproach.jpg
Astronomové s napětím očekávají mimořádně cennou kosmickou zásilku: poprvé v historii výzkumu Sluneční soustavy budou do pozemních laboratoří dopraveny vzorky komety. Podle některých předpokladů se mohly komety v minulosti podílet na "kontaminaci" Země organickými sloučeninami a přispět tak ke vzniku života na Zemi.

Americká kosmická sonda STARDUST byla vypuštěna 7. 2. 1999. Dne 15. 1. 2001 sonda uskutečnila gravitační manévr v blízkosti Země, kolem níž prolétla v minimální vzdálenosti 6 012 km od jejího povrchu. Tím došlo ke změně parametrů oběžné dráhy sondy kolem Slunce. Sedmnáct hodin po průletu kolem Země prolétla sonda kolem Měsíce ve vzdálenosti 108 000 km a pořídila 23 fotografií, které posloužily k fotometrické a geometrické kalibraci kamery.

Během své cesty ke kometě 81P/WILD 2 prováděla sonda mj. sběr mezihvězdného materiálu, který proniká do Sluneční soustavy z naší Galaxie. Mezihvězdný prach je tvořen malými částicemi anorganických případně organických látek komplexního složení. Předpokládá se, že by mohl zprostředkovávat v dávné minulosti transport uhlíku a organických látek na mladou Zemi, a tak přispět i ke vzniku života na naší planetě. Mezihvězdný prach se tak svým složením liší od částic slunečního větru, což jsou v podstatě izolované atomy či nabité ionty.

Dne 2. listopadu 2002 sonda prolétla ve vzdálenosti 3 300 km od planetky (5535) Annefrank, kterou objevil v březnu 1942 německý astronom Karl Reinmuth. V rámci zkoušky některých vědeckých přístrojů sondy se podařilo získat asi 70 snímků této velmi malé planetky. Planetka byla mnohem tmavší, než se astronomové domnívali. Z pořízených fotografií vyplývá, že největší rozměr planetky nepravidelného tvaru je 8 km (původní odhady byly 4 km).

Dne 2. 1. 2004 sonda prolétla kolem jádra komety ve vzdálenosti 240 km. Pořídila několik kvalitních fotografií ledového jádra, které vyslala na Zemi. Ke sběru vzorků kometárního materiálu, který vytváří "atmosféru" komety (tzv. komu), byl vyvinut speciální "lapač", tvarem připomínající tenisovou raketu. Předpokládá se, že se v něm zachytilo až 10 tisíc prachových částic, uvolněných z jádra komety.

Stardust_2.jpg

Po ukončení sběru kometárního materiálu bylo odběrové zařízení složeno do návratového modulu a sonda byla navedena na zpáteční cestu. Dne 5. 1. 2006 byla provedena zatím poslední korekce její dráhy. Raketový motor pracoval 107 sekund, spotřeboval 385 gramů paliva a rychlost sondy díky tomu vzrostla o 2,4 m/s. Přistání návratového modulu (na padáku) se uskuteční 15. 1. 2006 v pouštní oblasti amerického státu Utah.

Stardust_1.jpg

Návratové pouzdro se oddělí od hlavní části kosmické sondy zhruba 4 hodiny před vstupem do zemské atmosféry. Ve výšce 125 km nad povrchem bude jeho rychlost asi 12,8 km/s. Pouzdro bude klesat přímo k zemskému povrchu volným pádem. Ve výšce 32 km bude uvolněn stabilizační padák a ve výšce 3 km hlavní padák. Sestup na hlavním padáku bude trvat zhruba 10 minut.

Během přistávacího manévru bude nutno snížit rychlost pouzdra z hodnoty 12,8 km/s na přijatelnou hodnotu, umožňující měkké přistání. Přitom brzdící aerodynamický štít pohltí 99 % kinetické energie modulu a uchrání tak zásobník s kometárním vzorkem před extrémním žárem. Přistávací oblast má tvar elipsy o rozměrech 30 x 84 km. Přistání se očekává 15. 1. 2006 v 11:12 SEČ.

Při vniknutí do zemské atmosféry se tepelný štít pouzdra zahřeje na vysokou teplotu. Na obloze bude možné z některých oblastí USA pozorovat průlet sondy atmosférou jako jasný meteor, jehož jasnost by mohla až 60krát převýšit jasnost Venuše.

Zdroj: stardust.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »