Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmické hloubkové vidění

Kosmické hloubkové vidění

spitzer_orbit.jpg
Pro prostorové, tzv. hloubkové vidění, využívají astronomové jedinečnou heliocentrickou oběžnou dráhu Spitzeru. Mohou nyní určit vzdálenost neviditelných objektů, které se skrývají ve vesmíru (např. černých děr).

Objekt, který nesvítí nebo svití příliš slabě, se ve vesmíru projevuje gravitačně. Pokud takový hmotný objekt prochází před jasnou hvězdou, svou gravitací změní nebo zdeformuje její světlo a „zviditelní“ se – princip tzv. gravitační mikročočky.

Okamžik, kdy jsou na obraze, vytvořeném gravitační mikročočkou, temný objekt a hvězda uspořádány nejblíže u sebe, se nazývá „vrchol jasnosti“. Porovnáním „vrcholů jasnosti“ ze dvou různých míst (Země a Spitzer Space Teleskope) mohou vědci určit vzdálenost „nesvítícího“ objektu. Úhel, který svírají přímky vedené z pozorovacích míst (Země a Spitzer) k jasné hvězdě v pozadí, se nazývá paralaxa.

Lidé paralaxu běžně (aniž si to uvědomují) používají pro určování vzdáleností. V případě člověka každé oko vidí pozici objektu jinak. Mozek vezme pohled levého a pravého oka, rozdíly vyhodnotí jako hloubkovou informaci a okamžitě „vypočítá“ vzdálenost objektu. Ve vesmíru mohou astronomové používat stejný trik pro určování vzdáleností, např. neviditelného temného objektu.

spitzer.jpg
Ilustrace názorně vysvětluje jedinečné postavení Spitzeru pro objevování neviditelných objektů.

Temný, pohybující se objekt (směr pohybu je znázorněn žlutou šipkou) může být např. černá díra mezi Zemí, Spitzerem a Malým Magelanovým mračnem (SMC). Stupnice v tomto schématu nejsou kvůli názornosti reálné – není stejný poměr vzdáleností mezi Spitzerem a Zemí v porovnání ke vzdálenosti temného objektu a SMC. Vzdálenost SMC od Země je 210 000 sv. l. (2.1018 km).

Pro určení vzdálenosti neviditelného objektu astronomové pozorují ze Země „vrchol jasnosti“ – okamžik, kdy temný objekt zkříží náš směr pohledu od Země ke hvězdě v SMC (přerušovaná čára Země-SMC). Pro prostorové vidění to představuje pohled pouze „levým okem“.

Aby astronomové dostali i pohled „pravým okem“, pozorují další „vrchol jasnosti“ tentokrát Spitzerem - okamžik, kdy se objekt se zpožděním pohybuje přes spojnici Spitzer-SMC. Časový rozdíl je dán vzdáleností Spitzeru od Země.

Astronomové znají přesnou vzdálenost mezi Zemí a Spitzerem a mohou změřit dobu (čas) mezi oběma „vrcholy jasnosti“ a pak pomocí trigonometrických rovnic a grafů provedou práci „mozku“ a spočítají vzdálenost temného objektu, který je sice neviditelný, ale projevuje se gravitačně.

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »