Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmické smetí ohrožuje kosmonautiku

Kosmické smetí ohrožuje kosmonautiku

space_debris.jpg
V Číně byla vybudována pozemní stanice, jejímž úkolem je mj. sledovat objekty tzv. kosmického smetí na oběžných drahách kolem Země. Centrum pro pozorování a sledování kosmických objektů a jejich úlomků bylo realizováno pod záštitou Akademie věd Čínské lidové republiky. Středisko zahájilo svoji činnost počátkem března 2005.

Jedním z úkolů střediska je sledování již zmiňovaného kosmického smetí. Takto jsou označovány produkty lidské činnosti v kosmickém prostoru: nefunkční družice, poslední stupně nosných raket, různé úlomky, částečky odloupnutého laku či barvy z povrchu objektů apod. až po nejmenší částice, například produkty hoření raketového paliva.

Podle odhadu vědců se v prostoru kolem Země nachází více než 110 000 objektů větších než 1 cm a přibližně 40 miliónů částic umělého původu, jejichž velikost překračuje 1 mm.

Čínští vědci jsou toho názoru, že pokud se bude množství částic kosmického smetí v blízkosti Země zvyšovat dosavadním tempem, pak v roce 2300 nebude možno realizovat ani jeden start do vesmíru, aniž by byly vypuštěné objekty ohroženy srážkami s částicemi kosmického smetí.

Další informace k tomuto problému sdělila tisku Lidya Rychlova, vedoucí oddělení kosmické astrometrie Ruské akademie věd. Podle jejího názoru stoupá hustota kosmického smetí v blízkosti Země každoročně o 4 %. Při stejném tempu budou za 100 let nízké oběžné dráhy velmi hustě "posety" částicemi kosmického smetí. "Největší hustota částic kosmického smetí existuje na tzv. nízkých oběžných drahách, tj. ve výškách 400 až 1500 km," prohlásila Rychlova.

Nové částice kosmického smetí vznikají například také při explozích zbytků paliva v nádržích posledních stupňů raket či v nádržích družic. "Za posledních 50 let bylo zaregistrováno 182 explozí na oběžných drahách, ke dvěma explozím došlo na geostacionární dráze," doplňuje Rychlova.

Částice kosmického smetí se mohou v současné době objevit i v blízkosti dráhy, po níž kolem Země obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS s kosmonauty na palubě. Proti srážkám s malými částicemi je stanice dostatečně chráněna. Větším objektům se může vyhnout změnou dráhy pomocí vlastních raketových motorů.

Hustota kosmického smetí se zvyšuje rovněž vzájemnými srážkami samotných částic. Při srážce vznikne velké množství menších objektů, takže hustota částic v prostoru kolem Země postupně narůstá.

Odborníci různých států vypracovávají metody, jak zabránit dalšímu zvyšování hustoty kosmického smetí v blízkosti Země. Lze toho dosáhnout například omezením počtu startů raket, využíváním mnohonásobně použitelných dopravních prostředků, vypouštěním družic na méně "znečištěné" dráhy, naváděním nefunkčních družic do zemské atmosféry, kde shoří. Další možností, doposud nerealizovatelnou, jsou nejrůznější návrhy kosmických "vysavačů", které by automaticky čistily prostor na nejvíce znečištěných oběžných drahách, především v blízkosti Země.

Zdroj: spacenews.ru a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »