Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmické smetí ohrožuje kosmonautiku

Kosmické smetí ohrožuje kosmonautiku

space_debris.jpg
V Číně byla vybudována pozemní stanice, jejímž úkolem je mj. sledovat objekty tzv. kosmického smetí na oběžných drahách kolem Země. Centrum pro pozorování a sledování kosmických objektů a jejich úlomků bylo realizováno pod záštitou Akademie věd Čínské lidové republiky. Středisko zahájilo svoji činnost počátkem března 2005.

Jedním z úkolů střediska je sledování již zmiňovaného kosmického smetí. Takto jsou označovány produkty lidské činnosti v kosmickém prostoru: nefunkční družice, poslední stupně nosných raket, různé úlomky, částečky odloupnutého laku či barvy z povrchu objektů apod. až po nejmenší částice, například produkty hoření raketového paliva.

Podle odhadu vědců se v prostoru kolem Země nachází více než 110 000 objektů větších než 1 cm a přibližně 40 miliónů částic umělého původu, jejichž velikost překračuje 1 mm.

Čínští vědci jsou toho názoru, že pokud se bude množství částic kosmického smetí v blízkosti Země zvyšovat dosavadním tempem, pak v roce 2300 nebude možno realizovat ani jeden start do vesmíru, aniž by byly vypuštěné objekty ohroženy srážkami s částicemi kosmického smetí.

Další informace k tomuto problému sdělila tisku Lidya Rychlova, vedoucí oddělení kosmické astrometrie Ruské akademie věd. Podle jejího názoru stoupá hustota kosmického smetí v blízkosti Země každoročně o 4 %. Při stejném tempu budou za 100 let nízké oběžné dráhy velmi hustě "posety" částicemi kosmického smetí. "Největší hustota částic kosmického smetí existuje na tzv. nízkých oběžných drahách, tj. ve výškách 400 až 1500 km," prohlásila Rychlova.

Nové částice kosmického smetí vznikají například také při explozích zbytků paliva v nádržích posledních stupňů raket či v nádržích družic. "Za posledních 50 let bylo zaregistrováno 182 explozí na oběžných drahách, ke dvěma explozím došlo na geostacionární dráze," doplňuje Rychlova.

Částice kosmického smetí se mohou v současné době objevit i v blízkosti dráhy, po níž kolem Země obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS s kosmonauty na palubě. Proti srážkám s malými částicemi je stanice dostatečně chráněna. Větším objektům se může vyhnout změnou dráhy pomocí vlastních raketových motorů.

Hustota kosmického smetí se zvyšuje rovněž vzájemnými srážkami samotných částic. Při srážce vznikne velké množství menších objektů, takže hustota částic v prostoru kolem Země postupně narůstá.

Odborníci různých států vypracovávají metody, jak zabránit dalšímu zvyšování hustoty kosmického smetí v blízkosti Země. Lze toho dosáhnout například omezením počtu startů raket, využíváním mnohonásobně použitelných dopravních prostředků, vypouštěním družic na méně "znečištěné" dráhy, naváděním nefunkčních družic do zemské atmosféry, kde shoří. Další možností, doposud nerealizovatelnou, jsou nejrůznější návrhy kosmických "vysavačů", které by automaticky čistily prostor na nejvíce znečištěných oběžných drahách, především v blízkosti Země.

Zdroj: spacenews.ru a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »