Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmické smetí ohrožuje kosmonautiku

Kosmické smetí ohrožuje kosmonautiku

space_debris.jpg
V Číně byla vybudována pozemní stanice, jejímž úkolem je mj. sledovat objekty tzv. kosmického smetí na oběžných drahách kolem Země. Centrum pro pozorování a sledování kosmických objektů a jejich úlomků bylo realizováno pod záštitou Akademie věd Čínské lidové republiky. Středisko zahájilo svoji činnost počátkem března 2005.

Jedním z úkolů střediska je sledování již zmiňovaného kosmického smetí. Takto jsou označovány produkty lidské činnosti v kosmickém prostoru: nefunkční družice, poslední stupně nosných raket, různé úlomky, částečky odloupnutého laku či barvy z povrchu objektů apod. až po nejmenší částice, například produkty hoření raketového paliva.

Podle odhadu vědců se v prostoru kolem Země nachází více než 110 000 objektů větších než 1 cm a přibližně 40 miliónů částic umělého původu, jejichž velikost překračuje 1 mm.

Čínští vědci jsou toho názoru, že pokud se bude množství částic kosmického smetí v blízkosti Země zvyšovat dosavadním tempem, pak v roce 2300 nebude možno realizovat ani jeden start do vesmíru, aniž by byly vypuštěné objekty ohroženy srážkami s částicemi kosmického smetí.

Další informace k tomuto problému sdělila tisku Lidya Rychlova, vedoucí oddělení kosmické astrometrie Ruské akademie věd. Podle jejího názoru stoupá hustota kosmického smetí v blízkosti Země každoročně o 4 %. Při stejném tempu budou za 100 let nízké oběžné dráhy velmi hustě "posety" částicemi kosmického smetí. "Největší hustota částic kosmického smetí existuje na tzv. nízkých oběžných drahách, tj. ve výškách 400 až 1500 km," prohlásila Rychlova.

Nové částice kosmického smetí vznikají například také při explozích zbytků paliva v nádržích posledních stupňů raket či v nádržích družic. "Za posledních 50 let bylo zaregistrováno 182 explozí na oběžných drahách, ke dvěma explozím došlo na geostacionární dráze," doplňuje Rychlova.

Částice kosmického smetí se mohou v současné době objevit i v blízkosti dráhy, po níž kolem Země obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS s kosmonauty na palubě. Proti srážkám s malými částicemi je stanice dostatečně chráněna. Větším objektům se může vyhnout změnou dráhy pomocí vlastních raketových motorů.

Hustota kosmického smetí se zvyšuje rovněž vzájemnými srážkami samotných částic. Při srážce vznikne velké množství menších objektů, takže hustota částic v prostoru kolem Země postupně narůstá.

Odborníci různých států vypracovávají metody, jak zabránit dalšímu zvyšování hustoty kosmického smetí v blízkosti Země. Lze toho dosáhnout například omezením počtu startů raket, využíváním mnohonásobně použitelných dopravních prostředků, vypouštěním družic na méně "znečištěné" dráhy, naváděním nefunkčních družic do zemské atmosféry, kde shoří. Další možností, doposud nerealizovatelnou, jsou nejrůznější návrhy kosmických "vysavačů", které by automaticky čistily prostor na nejvíce znečištěných oběžných drahách, především v blízkosti Země.

Zdroj: spacenews.ru a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »