Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický nosič Proton

Kosmický nosič Proton

Jedním z vynikajících úspěchů ruského raketo-kosmického průmyslu je vývoj, výroba a uplatnění nosné rakety s názvem Proton. První úspěšný start se uskutečnil 16. 7. 1965. Tato raketa, která má za sebou již více než 300 startů, vynesla množství objektů na různé oběžné dráhy včetně meziplanetárních.

Proton-Integral.jpg
Přestože raketa Proton je v různých variantách využívána již téměř 40 let, její charakteristiky jí dovolují zůstat v provozu i v konkurenci velkého množství zahraničních nosných raket. Analýzy trhu předpokládají, že bude konkurenceschopná ještě dalších minimálně 10 let. Ve stejné třídě nosnosti si navzájem konkurují ruská raketa Proton, evropská Ariane 5, americké Delta 4 a Atlas 5, japonská H-2A a čínská raketa CZ-3A.

Výrobce rakety Proton - GKNPC im. M. V. Chruničeva - se snaží stále raketu modernizovat a také zlepšovat její ekologické charakteristiky (varianty Proton-K, Proton-KM a Proton-M s různými typy urychlovacích stupňů). Jedním ze způsobů zvyšování nosnosti rakety bez použití nových urychlovacích bloků (tj. v podstatě dalších stupňů), jejichž vývoj je náročný a trvá poměrně dlouho, je použití urychlovacích startovacích stupňů na tuhou pohonnou látku, dodatečně připojených k prvnímu či dalším stupňům rakety. Použity mohou být části vojenských raket, například ruské rakety Topol. Uvažuje se o zvýšení nosnosti rakety Proton-M, jejíž první start se uskutečnil 7. 4. 2001.

Proton-M_1a.jpg
Bylo spočítáno, že použití dvou urychlovacích stupňů Topol-1 na prvním stupni rakety Proton-M zvýší její nosnost o 570 kg na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární. Dva urychlovače Topol-1 v prvním stupni a 2 urychlovače Topol-2 ve druhým stupni zvýší nosnost rakety Proton-M o 900 kg. Další varianta - 3 urychlovače Topol-1 v prvním stupni a 3 urychlovače Topol-2 ve druhém stupni rakety - bude schopna vynést užitečné zatížení o 1 240 kg vyšší.

Použití urychlovacích motorů v prvním stupni rakety nevyžaduje příliš složité úpravy rakety. Použití urychlovačů Topol-2 ve druhém stupni rakety by již vyžadovalo určité technické zásahy do její konstrukce. Předpokládá se, že dodatečná montáž urychlovacích motorů by probíhala ve svislé poloze rakety. Zda bude tato možnost zvýšení nosnosti rakety Proton-M realizována, zatím nebylo s definitivní platností rozhodnuto.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 7/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Třetí polární záře během 24 hodin.

Další informace »