Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický nosič Proton

Kosmický nosič Proton

Jedním z vynikajících úspěchů ruského raketo-kosmického průmyslu je vývoj, výroba a uplatnění nosné rakety s názvem Proton. První úspěšný start se uskutečnil 16. 7. 1965. Tato raketa, která má za sebou již více než 300 startů, vynesla množství objektů na různé oběžné dráhy včetně meziplanetárních.

Proton-Integral.jpg
Přestože raketa Proton je v různých variantách využívána již téměř 40 let, její charakteristiky jí dovolují zůstat v provozu i v konkurenci velkého množství zahraničních nosných raket. Analýzy trhu předpokládají, že bude konkurenceschopná ještě dalších minimálně 10 let. Ve stejné třídě nosnosti si navzájem konkurují ruská raketa Proton, evropská Ariane 5, americké Delta 4 a Atlas 5, japonská H-2A a čínská raketa CZ-3A.

Výrobce rakety Proton - GKNPC im. M. V. Chruničeva - se snaží stále raketu modernizovat a také zlepšovat její ekologické charakteristiky (varianty Proton-K, Proton-KM a Proton-M s různými typy urychlovacích stupňů). Jedním ze způsobů zvyšování nosnosti rakety bez použití nových urychlovacích bloků (tj. v podstatě dalších stupňů), jejichž vývoj je náročný a trvá poměrně dlouho, je použití urychlovacích startovacích stupňů na tuhou pohonnou látku, dodatečně připojených k prvnímu či dalším stupňům rakety. Použity mohou být části vojenských raket, například ruské rakety Topol. Uvažuje se o zvýšení nosnosti rakety Proton-M, jejíž první start se uskutečnil 7. 4. 2001.

Proton-M_1a.jpg
Bylo spočítáno, že použití dvou urychlovacích stupňů Topol-1 na prvním stupni rakety Proton-M zvýší její nosnost o 570 kg na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární. Dva urychlovače Topol-1 v prvním stupni a 2 urychlovače Topol-2 ve druhým stupni zvýší nosnost rakety Proton-M o 900 kg. Další varianta - 3 urychlovače Topol-1 v prvním stupni a 3 urychlovače Topol-2 ve druhém stupni rakety - bude schopna vynést užitečné zatížení o 1 240 kg vyšší.

Použití urychlovacích motorů v prvním stupni rakety nevyžaduje příliš složité úpravy rakety. Použití urychlovačů Topol-2 ve druhém stupni rakety by již vyžadovalo určité technické zásahy do její konstrukce. Předpokládá se, že dodatečná montáž urychlovacích motorů by probíhala ve svislé poloze rakety. Zda bude tato možnost zvýšení nosnosti rakety Proton-M realizována, zatím nebylo s definitivní platností rozhodnuto.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 7/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a letoun

Měíc a letoun

Další informace »