Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonaut Jurij Baturin v Teplicích

Kosmonaut Jurij Baturin v Teplicích

baturin1.jpg
Několikadenní rehabilitační pobyt v Lázních Teplice ukončil o minulém víkendu dvojnásobný ruský kosmonaut Jurij Michajlovič Baturin (narozen 1949, starty Sojuz TM-28 /1998/, Sojuz TM-32 /2001/).

Při našem osobním setkání se kosmonaut Jurij Baturin mimo jiné rozhovořil o projektu zamýšlené ruské lodi Kliper. Vzhledem k tomu, že jsem měl po ruce diktafon, jeho bezesporu zajímavá slova jsem zaznamenal.

Víte, Kliper je v současnosti jen projekt. Jen projekt a maketa. Nechci popisovat nějakými velkými slovy jeho budoucnost, protože nevím, odkud se vezmou peníze na jeho vytvoření.

Je ale pravdou, že novou loď Rusko opravdu potřebuje. Sojuz nemůže létat věčně. Tedy, on může létat věčně, ale tři místa v kosmické lodi a nepříliš velký ze stanice na Zemi dopravovaný náklad nedostačují dnešním požadavkům. Proto potřebujeme větší loď. A z tohoto pohledu je Kliper zajímavý.

Ale z mého pohledu je zatím jen v takovém reklamním stadiu. Jeho tvůrci o něm mluví a ukazují jeho maketu. Hledají prostředky, hledají peníze. Vše záleží na tom, zdali právě peníze budou.

A taky je důležité, aby Kliper měl nějaký úkol, nějaké opodstatnění. Nyní se mluví třeba o tom, že Kliper poletí na Měsíc a že tam bude přistávat. To se mi ale z mnoha důvodů nezdá. Nejdříve si musíme ujasnit dlouhodobé cíle a priority ruské kosmonautiky a až potom se můžeme bavit o tom, jak má loď potřebná k jejich splnění vypadat...

Je tak na okraj: mám osobní podezření, že tolik propagovaný turistický oblet Měsíce byl vymyšlený jen proto, aby pomohl získat peníze právě na Kliper... Ale znovu opakuji: je to jen mé osobní podezření.

baturin2.jpg
Jurij Baturin byl již druhým ruským kosmonautem který pohostinnosti Lázní Teplice v letošním roce využil - před ním to byl na začátku července Jurij Šargin (Sojuz TMA-5). Věřme, že další zajímavá jména ruského kosmického programu se v lázeňských domech v Teplicích objeví zase co nejdříve.

Překlad z ruštiny: Tomáš Přibyl, foto: Milan Halousek




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »