Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonauti na Marsu - místo skafandru použijí druhou kůži!

Kosmonauti na Marsu - místo skafandru použijí druhou kůži!

Skafandry.jpg
Američtí vědci chtějí vyrobit skafandr pro pobyt na povrchu planety Mars, který by si kosmonauti nastříkali na povrch těla v podobě aerosolu. Nehledě na fantastičnost představy, některé důležité elementy této nové technologie jsou již k dispozici.

Americká agentura NASA velmi usilovně vyhledává takovéto na první pohled ztřeštěné nápady. Vždyť nikdo dnes nemůže stoprocentně říci, který z nich se jednou podaří či nepodaří realizovat. Pro tyto účely NASA zřídila speciální institut perspektivních koncepcí NIAC (NASA Institute for Advanced Concepts). Jeho účelem je právě takovéto návrhy s možnou dlouhodobou perspektivou shromažďovat. Seznam některých vybraných projektů najdete na adrese http://www.niac.usra.edu/.

Tento institut také poskytuje granty různým společnostem a univerzitám na další rozpracování těchto "geniálních ztřeštěností". Přidělování grantů má dvě fáze. V první fázi se přiděluje částka 75 000 dolarů na půl roku za účelem rozpracování koncepce návrhu a určení klíčových problémů, které musí vědci a technici vyřešit, aby návrh bylo možno realizovat.

Po ukončení první fáze část projektů, které se zdají být nejvíce životaschopné, postupuje do fáze druhé. Řešitelé dostávají částku 400 000 dolarů na 2 roky na prohloubení a detailní rozpracování projektu. Nedávno bylo zveřejněno 12 vítězných návrhů za rok 2004, které postoupily do fáze "1". Jednalo se například o zajímavý návrh gigantického dalekohledu pro Měsíc, vyznačujícího se mimořádnou přesností povrchu kapalného rotujícího zrcadla a projekt ochrany měsíční základny před kosmickým zářením pomocí silného elektrostatického pole.

Avšak životaschopný projekt ještě neznamená jednoduchý a jednoduše realizovatelný. Například do druhé fáze se také dostal projekt bioskafandru (Bio-Suit System), řešený skupinou profesorů a studentů MIT (Massachussetts Institute of Technology). Bio v tomto případě neznamená biotechnologie, ale lehkost, neobyčejnou pohodlnost a také zvláštní povahu skafandru, který by mohl být jakýmsi přímým pokračováním lidské kůže.

Podstata myšlenky jako by vycházela z nějakého vědecko-fantastického románu. Místo toho, abychom sešívali a slepovali skafandr z jednotlivých kousků různých tkanin, bude se nastříkávat přímo na kůži člověka v podobě rychle tvrdnoucího spreje. Samozřejmě - přílba, rukavice a boty budou tradiční. Technologii takového nástřiku (používá se speciální polymer) již zkouší americká armáda. Tento proces se označuje jako "Electrospinlacing" a jeho vývojem se zabývají pracovníci Soldier Systems Center, Natick, USA.

Zjednodušeně je možno říci, že drobné kapičky nebo velmi tenká krátká vlákna polymeru získávají elektrický náboj a pod vlivem elektrostatického pole jsou urychlovány směrem k cílovému objektu, který je nutno pokrýt tenkým povlakem. Po dopadu na povrch se jednotlivé kapičky postupně "slévají" vytvářejí souvislou vrstvu. Pracovníci MIT se snaží vyrobit něco podobného - vytvořit souvislou vrstvu na těle člověka, která by nepropouštěla vzduch ani vlhkost.

Po zatvrdnutí si musí vzniklá vrstva uchovávat vysokou pevnost a ohebnost, umožňující dostatečný pohyb a ohyb rukou a nohou. Hlavní úkol spočívá v tom, že bez přítomnosti vzduchu mezi tělem kosmonauta a skafandrem musí nastříkaná látka plnit funkci protitlaku, na který je lidské tělo přizpůsobeno, aby nedošlo k jeho "explozi" do řídké atmosféry Marsu. Právě proto musí vytvořená ochranná vrstva polymeru pevně přilnout k tělu kosmonauta.

Přílba, rukavice a boty budou mít tradiční konstrukci s dodávkou vzduchu pod tlakem speciálními trubičkami. Je možná i varianta s "nastříkanými" rukavicemi - přesněji řečeno vytvarovanými pod tlakem ze speciálního gelu, který velice rychle zatvrdne. Avšak přílba a boty budou v tradiční podobě, jak je známe v současné době. Nesmíme ještě zapomenout na "batoh" na zádech kosmonauta, obsahující systémy zajišťující životní podmínky a doplňkový ochranný systém trupu - něco na způsob hrubé vesty. Ta bude zajišťovat mechanickou ochranu, hermetičnost bude zabezpečovat výše popisovaná "druhá kůže" kosmonauta.

Jednou nastříkaný skafandr je samozřejmě možné sundat. Jeho tvar bude přesně odpovídat tvaru těla konkrétného člověka. Jako případnou variantu navrhují autoři projektu použít pod skafandr velmi tenkou vrstvu spodního prádla, na kterou by se teprve vytvořil skafandr nastříkáním polymeru. Spodní prádlo by mohlo obsahovat zabudovaný systém tepelné regulace. Další možností je doplnění prádla vnější "kostrou" s přívody vzduchu, nafukující celý skafandr.

Uvažuje se také o variantě, kdy na lidské tělo bude nastříkáno několik různých vrstev, které se budou střídat s různou zakomponovanou elektronikou (různá čidla a snímače jak parametrů lidského těla tak i okolního prostředí, počítač apod.). Další vlastností takovýchto skafandrů by mohlo být automatické zacelování případných otvorů, vzniklých při činnosti kosmonauta.

Kdy bude popisovaný skafandr k dispozici, to se dnes neodvažuje nikdo odhadnout - ani vedoucí projektu profesorka Dava Newmanová. Možná za 10 let, možná za 50 let Avšak pokud se o to nebudeme pokoušet, potom tato fantastická budoucnost nikdy nenastane.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »