Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonauti na Marsu - místo skafandru použijí druhou kůži!

Kosmonauti na Marsu - místo skafandru použijí druhou kůži!

Skafandry.jpg
Američtí vědci chtějí vyrobit skafandr pro pobyt na povrchu planety Mars, který by si kosmonauti nastříkali na povrch těla v podobě aerosolu. Nehledě na fantastičnost představy, některé důležité elementy této nové technologie jsou již k dispozici.

Americká agentura NASA velmi usilovně vyhledává takovéto na první pohled ztřeštěné nápady. Vždyť nikdo dnes nemůže stoprocentně říci, který z nich se jednou podaří či nepodaří realizovat. Pro tyto účely NASA zřídila speciální institut perspektivních koncepcí NIAC (NASA Institute for Advanced Concepts). Jeho účelem je právě takovéto návrhy s možnou dlouhodobou perspektivou shromažďovat. Seznam některých vybraných projektů najdete na adrese http://www.niac.usra.edu/.

Tento institut také poskytuje granty různým společnostem a univerzitám na další rozpracování těchto "geniálních ztřeštěností". Přidělování grantů má dvě fáze. V první fázi se přiděluje částka 75 000 dolarů na půl roku za účelem rozpracování koncepce návrhu a určení klíčových problémů, které musí vědci a technici vyřešit, aby návrh bylo možno realizovat.

Po ukončení první fáze část projektů, které se zdají být nejvíce životaschopné, postupuje do fáze druhé. Řešitelé dostávají částku 400 000 dolarů na 2 roky na prohloubení a detailní rozpracování projektu. Nedávno bylo zveřejněno 12 vítězných návrhů za rok 2004, které postoupily do fáze "1". Jednalo se například o zajímavý návrh gigantického dalekohledu pro Měsíc, vyznačujícího se mimořádnou přesností povrchu kapalného rotujícího zrcadla a projekt ochrany měsíční základny před kosmickým zářením pomocí silného elektrostatického pole.

Avšak životaschopný projekt ještě neznamená jednoduchý a jednoduše realizovatelný. Například do druhé fáze se také dostal projekt bioskafandru (Bio-Suit System), řešený skupinou profesorů a studentů MIT (Massachussetts Institute of Technology). Bio v tomto případě neznamená biotechnologie, ale lehkost, neobyčejnou pohodlnost a také zvláštní povahu skafandru, který by mohl být jakýmsi přímým pokračováním lidské kůže.

Podstata myšlenky jako by vycházela z nějakého vědecko-fantastického románu. Místo toho, abychom sešívali a slepovali skafandr z jednotlivých kousků různých tkanin, bude se nastříkávat přímo na kůži člověka v podobě rychle tvrdnoucího spreje. Samozřejmě - přílba, rukavice a boty budou tradiční. Technologii takového nástřiku (používá se speciální polymer) již zkouší americká armáda. Tento proces se označuje jako "Electrospinlacing" a jeho vývojem se zabývají pracovníci Soldier Systems Center, Natick, USA.

Zjednodušeně je možno říci, že drobné kapičky nebo velmi tenká krátká vlákna polymeru získávají elektrický náboj a pod vlivem elektrostatického pole jsou urychlovány směrem k cílovému objektu, který je nutno pokrýt tenkým povlakem. Po dopadu na povrch se jednotlivé kapičky postupně "slévají" vytvářejí souvislou vrstvu. Pracovníci MIT se snaží vyrobit něco podobného - vytvořit souvislou vrstvu na těle člověka, která by nepropouštěla vzduch ani vlhkost.

Po zatvrdnutí si musí vzniklá vrstva uchovávat vysokou pevnost a ohebnost, umožňující dostatečný pohyb a ohyb rukou a nohou. Hlavní úkol spočívá v tom, že bez přítomnosti vzduchu mezi tělem kosmonauta a skafandrem musí nastříkaná látka plnit funkci protitlaku, na který je lidské tělo přizpůsobeno, aby nedošlo k jeho "explozi" do řídké atmosféry Marsu. Právě proto musí vytvořená ochranná vrstva polymeru pevně přilnout k tělu kosmonauta.

Přílba, rukavice a boty budou mít tradiční konstrukci s dodávkou vzduchu pod tlakem speciálními trubičkami. Je možná i varianta s "nastříkanými" rukavicemi - přesněji řečeno vytvarovanými pod tlakem ze speciálního gelu, který velice rychle zatvrdne. Avšak přílba a boty budou v tradiční podobě, jak je známe v současné době. Nesmíme ještě zapomenout na "batoh" na zádech kosmonauta, obsahující systémy zajišťující životní podmínky a doplňkový ochranný systém trupu - něco na způsob hrubé vesty. Ta bude zajišťovat mechanickou ochranu, hermetičnost bude zabezpečovat výše popisovaná "druhá kůže" kosmonauta.

Jednou nastříkaný skafandr je samozřejmě možné sundat. Jeho tvar bude přesně odpovídat tvaru těla konkrétného člověka. Jako případnou variantu navrhují autoři projektu použít pod skafandr velmi tenkou vrstvu spodního prádla, na kterou by se teprve vytvořil skafandr nastříkáním polymeru. Spodní prádlo by mohlo obsahovat zabudovaný systém tepelné regulace. Další možností je doplnění prádla vnější "kostrou" s přívody vzduchu, nafukující celý skafandr.

Uvažuje se také o variantě, kdy na lidské tělo bude nastříkáno několik různých vrstev, které se budou střídat s různou zakomponovanou elektronikou (různá čidla a snímače jak parametrů lidského těla tak i okolního prostředí, počítač apod.). Další vlastností takovýchto skafandrů by mohlo být automatické zacelování případných otvorů, vzniklých při činnosti kosmonauta.

Kdy bude popisovaný skafandr k dispozici, to se dnes neodvažuje nikdo odhadnout - ani vedoucí projektu profesorka Dava Newmanová. Možná za 10 let, možná za 50 let Avšak pokud se o to nebudeme pokoušet, potom tato fantastická budoucnost nikdy nenastane.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »