Kosmonauti na Marsu - místo skafandru použijí druhou kůži!

Americká agentura NASA velmi usilovně vyhledává takovéto na první pohled ztřeštěné nápady. Vždyť nikdo dnes nemůže stoprocentně říci, který z nich se jednou podaří či nepodaří realizovat. Pro tyto účely NASA zřídila speciální institut perspektivních koncepcí NIAC (NASA Institute for Advanced Concepts). Jeho účelem je právě takovéto návrhy s možnou dlouhodobou perspektivou shromažďovat. Seznam některých vybraných projektů najdete na adrese http://www.niac.usra.edu/.

Tento institut také poskytuje granty různým společnostem a univerzitám na další rozpracování těchto "geniálních ztřeštěností". Přidělování grantů má dvě fáze. V první fázi se přiděluje částka 75 000 dolarů na půl roku za účelem rozpracování koncepce návrhu a určení klíčových problémů, které musí vědci a technici vyřešit, aby návrh bylo možno realizovat.

Po ukončení první fáze část projektů, které se zdají být nejvíce životaschopné, postupuje do fáze druhé. Řešitelé dostávají částku 400 000 dolarů na 2 roky na prohloubení a detailní rozpracování projektu. Nedávno bylo zveřejněno 12 vítězných návrhů za rok 2004, které postoupily do fáze "1". Jednalo se například o zajímavý návrh gigantického dalekohledu pro Měsíc, vyznačujícího se mimořádnou přesností povrchu kapalného rotujícího zrcadla a projekt ochrany měsíční základny před kosmickým zářením pomocí silného elektrostatického pole.

Avšak životaschopný projekt ještě neznamená jednoduchý a jednoduše realizovatelný. Například do druhé fáze se také dostal projekt bioskafandru (Bio-Suit System), řešený skupinou profesorů a studentů MIT (Massachussetts Institute of Technology). Bio v tomto případě neznamená biotechnologie, ale lehkost, neobyčejnou pohodlnost a také zvláštní povahu skafandru, který by mohl být jakýmsi přímým pokračováním lidské kůže.

Podstata myšlenky jako by vycházela z nějakého vědecko-fantastického románu. Místo toho, abychom sešívali a slepovali skafandr z jednotlivých kousků různých tkanin, bude se nastříkávat přímo na kůži člověka v podobě rychle tvrdnoucího spreje. Samozřejmě - přílba, rukavice a boty budou tradiční. Technologii takového nástřiku (používá se speciální polymer) již zkouší americká armáda. Tento proces se označuje jako "Electrospinlacing" a jeho vývojem se zabývají pracovníci Soldier Systems Center, Natick, USA.

Zjednodušeně je možno říci, že drobné kapičky nebo velmi tenká krátká vlákna polymeru získávají elektrický náboj a pod vlivem elektrostatického pole jsou urychlovány směrem k cílovému objektu, který je nutno pokrýt tenkým povlakem. Po dopadu na povrch se jednotlivé kapičky postupně "slévají" vytvářejí souvislou vrstvu. Pracovníci MIT se snaží vyrobit něco podobného - vytvořit souvislou vrstvu na těle člověka, která by nepropouštěla vzduch ani vlhkost.

Po zatvrdnutí si musí vzniklá vrstva uchovávat vysokou pevnost a ohebnost, umožňující dostatečný pohyb a ohyb rukou a nohou. Hlavní úkol spočívá v tom, že bez přítomnosti vzduchu mezi tělem kosmonauta a skafandrem musí nastříkaná látka plnit funkci protitlaku, na který je lidské tělo přizpůsobeno, aby nedošlo k jeho "explozi" do řídké atmosféry Marsu. Právě proto musí vytvořená ochranná vrstva polymeru pevně přilnout k tělu kosmonauta.

Přílba, rukavice a boty budou mít tradiční konstrukci s dodávkou vzduchu pod tlakem speciálními trubičkami. Je možná i varianta s "nastříkanými" rukavicemi - přesněji řečeno vytvarovanými pod tlakem ze speciálního gelu, který velice rychle zatvrdne. Avšak přílba a boty budou v tradiční podobě, jak je známe v současné době. Nesmíme ještě zapomenout na "batoh" na zádech kosmonauta, obsahující systémy zajišťující životní podmínky a doplňkový ochranný systém trupu - něco na způsob hrubé vesty. Ta bude zajišťovat mechanickou ochranu, hermetičnost bude zabezpečovat výše popisovaná "druhá kůže" kosmonauta.

Jednou nastříkaný skafandr je samozřejmě možné sundat. Jeho tvar bude přesně odpovídat tvaru těla konkrétného člověka. Jako případnou variantu navrhují autoři projektu použít pod skafandr velmi tenkou vrstvu spodního prádla, na kterou by se teprve vytvořil skafandr nastříkáním polymeru. Spodní prádlo by mohlo obsahovat zabudovaný systém tepelné regulace. Další možností je doplnění prádla vnější "kostrou" s přívody vzduchu, nafukující celý skafandr.

Uvažuje se také o variantě, kdy na lidské tělo bude nastříkáno několik různých vrstev, které se budou střídat s různou zakomponovanou elektronikou (různá čidla a snímače jak parametrů lidského těla tak i okolního prostředí, počítač apod.). Další vlastností takovýchto skafandrů by mohlo být automatické zacelování případných otvorů, vzniklých při činnosti kosmonauta.

Kdy bude popisovaný skafandr k dispozici, to se dnes neodvažuje nikdo odhadnout - ani vedoucí projektu profesorka Dava Newmanová. Možná za 10 let, možná za 50 let Avšak pokud se o to nebudeme pokoušet, potom tato fantastická budoucnost nikdy nenastane.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí