Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LADEE – nová sonda NASA k Měsíci

LADEE – nová sonda NASA k Měsíci

Připravovaná měsíční sonda NASA s názvem LADEE Autor: NASA
Připravovaná měsíční sonda NASA s názvem LADEE
Autor: NASA
V 60. a 70. letech minulého století pozorovali astronauti při výpravách v rámci programu Apollo (když jejich kosmická loď kroužila kolem Měsíce) zajímavý úkaz, který je stále vědeckou záhadou. Přibližně 10 sekund před východem či po západu Slunce vytryskly nad šedý horizont slabé zářící paprsky. Tyto „soumrakové paprsky“ byly svědecky potvrzeny posádkami kosmických lodí Apollo 8, 10, 15 a 17.

Na Zemi pozorujeme obdobné úkazy pokaždé, když sluneční paprsky pronikají skrz večerní oblaka či vrstvu mlhy. Ovšem na Měsíci, který nemá prakticky žádnou atmosféru, by neměli astronauti nic podobného pozorovat.

Tuto záhadu bude zkoumat kosmická sonda NASA s názvem Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer (zkráceně LADEE), jejíž start je naplánován na pátek 6. září 2013 a uskuteční se pomocí nové nosné rakety Minotaur V společnosti Orbital Sciences Corp. „Je nutno upřesnit, že Měsíc ve skutečnosti má atmosféru, avšak mimořádně řídkou – mnohonásobně řidší, než je atmosféra naší planety,“ říká Richard Elphic (NASA, Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie).

Kresba měsíčních
Kresba měsíčních "soumrakových paprsků" zaznamenaných astronauty
Autor: NASA
Měsíční atmosféra je tak chatrná – přibližně 10 biliónkrát řidší, než je hustota atmosféry Země – že pořádné kýchnutí by ji odneslo jako vichřice. „Měsíční vzduch“ je ve skutečnosti nesmírně řiďounká směs argonu-40, který uniká na povrch v důsledku radioaktivního rozpadu probíhajícího v podpovrchových vrstvách, a dále hélia, sodíku a draslíku, které jsou dopravovány na povrch Měsíce působením slunečního větru a dopady mikrometeoritů. Ovšem žádný z těchto plynů, jak se zdá, se nevyskytuje v dostatečném množství, aby mohl vysvětlit vznik „soumrakových“ paprsků.

Chybějící složky atmosféry může nahradit měsíční prach. Když sluneční záření dopadá na Měsíc, ultrafialová složka záření elektrizuje částice na nechráněném povrchu, což pravděpodobně způsobuje, že lehounká zrníčka měsíčního prachu stoupají vzhůru společně s přítomnými plyny.

„Elektricky nabitá zrníčka prachu mohla být tím, co astronauti dříve pozorovali,“ říká Richard Elphic. Přístroje na palubě sondy LADEE o hmotnosti 383 kg budou analyzovat prach přítomný v řídké měsíční atmosféře a prověřovat tak tuto hypotézu.

Připravovaná měsíční sonda NASA s názvem LADEE Autor: NASA
Připravovaná měsíční sonda NASA s názvem LADEE
Autor: NASA
Přibližně měsíc po startu začne 40denní fáze kontroly a prověřování vědeckých přístrojů, přičemž sonda bude tyto aktivity vykonávat vysoko nad povrchem Měsíce. Budou rovněž zahrnovat zkoušky systému vysokorychlostní laserové komunikace, která by měla umožnit vyšší rychlost satelitní komunikace (622 Mb/s versus současné hodnoty kolem 100 Mb/s).

Poté začne 100denní vědecká fáze, kdy bude sonda využívat tři přístroje na své palubě k určování složení řídké atmosféry v okolí Měsíce a zjišťovat rozložení prachu, měřit odchylky a změny ve složení atmosféry, a rovněž provádět analýzu měsíčního prachu v atmosféře. Astronomové doufají, že měření pomocí této sondy jim umožní odpovědět na otázku, jaký je původ úkazu, který pozorovali astronauti v rámci programu Apollo.

Hmotnost vědeckých přístrojů je 50 kg. Jedná se o neutrální hmotový spektrometr (neutral mass spectrometer, NMS), spektrometr pro oblast UV záření a viditelného světla (ultraviolet/visible spectrometer, UVS) a přístroj pro přímé měření částic měsíčního prachu (Lunar Dust Experiment, LDEX).

Po příletu k Měsíci bude sonda LADEE navedena na téměř kruhovou retrográdní dráhu nad měsíčním rovníkem s dobou oběhu 113 minut ve výšce přibližně 50 km. Periselenum (bod na dráze nejblíže k povrchu Měsíce) bude ležet nad terminátorem (rozhraním mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí). Po ukončení vědeckého programu celá kosmická sonda řízeně dopadne na měsíční povrch. Pravděpodobně se tak stane 15. dubna 2014, kdy bude nad západní polokoulí naší planety pozorovatelné úplné zatmění Měsíce.

Zdroj: science.nasa.gov a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2024

26. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 6. do 30. 6. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Planety Saturn, Mars a Jupiter můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze. Aktivita Slunce se opět zvýšila s třetím příchodem aktivní oblasti známé ze začátku května silnými erupcemi. Pozorovatelé úkazů na obloze mohou spatřit noční svítící oblaka. Mise kosmické lodi Starliner u ISS byla opět prodloužena. Čínská mise Chang’e 6 chystá velké finále s přistáním vzorků z Měsíce. Začíná projekt Česká cesta do vesmíru. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu vynesena vojenská stanice typu Almaz, pojmenovaná z důvodu utajení jako Saljut 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblaka

nad severozápadem ve 22.30

Další informace »