Lišejníky přežily pobyt ve volném kosmickém prostoru
Experiment, který byl nazván "Expose-E", se uskutečnil na palubě kosmické stanice od února 2008, kdy je na palubu stanice dopravil raketoplán Atlantis. Na vnějším plášti kosmické stanice byla upevněna nevelká skříňka s "hnízdy", ve kterých byly umístěny vzorky živých organismů, a také detektory ionizujícího záření, teploměry a jiné registrační přístroje. Některé vzorky byly částečně chráněny před kosmickými paprsky, jiné byly zcela vystaveny vnějším vlivům kosmického prostředí.
Pro experimenty byly vybrány spory bakterií Bacillus subtilis a Bacillus pumilus, semena různých rostlin, lišejníky a jednoduché aminokyseliny. Vzorky byly vystaveny vlivu kosmických podmínek v trvání 1,5 roku. V září 2009 (na palubě amerického raketoplánu Discovery) byly vzorky dopraveny na Zemi k následné analýze. Výsledky výzkumů vědci publikovali teprve v současné době.
Kromě informací o vlivu kosmického záření na bakterie a semena rostlin získali biologové rovněž důkazy o neobyčejné životaschopnosti lišejníků. Tyto živé organismy, představující symbiózu mezi houbami a řasami, výborně přežily pobyt na vnějším povrchu kosmické stanice. Po absolvování pobytu v délce 1,5 roku velká část z nich přežila a po návratu na Zemi pokračovala ve svém růstu. Ve vesmíru došlo k jejich naprostému vysušení a upadly do anabiózy (překonání nepříznivých životních podmínek ve stavu zdánlivé smrti). Avšak jakmile se znovu dostaly do příznivých podmínek, postupně obnovily svoji životaschopnost.
Je zajímavé, že odolnost vůči krutým podmínkám kosmického prostředí je u lišejníků v souladu s jejich požadavkem na čistotu ovzduší. Dobře o tom vědí biologové a rovněž je tato vlastnost využívána jako nepřímá kontrola místní ekologické situace (ve městech například lišejníky obvykle nepřežívají).
Mezi rekordmany v oblasti přežití v drsných podmínkách známými z jiných experimentů jsou mnohé další bakterie, jako například Deinococcus radiodurans.
Výzkum odolnosti organismů vůči vlivům kosmického prostředí má fundamentální i praktický vědecký aspekt. Živé organismy mohou být využity k přípravě kolonizace jiných planet, jejich výzkum může ledacos napovědět o hranicích možného života a vrhnout nové světlo na teorie jeho rozšíření ve vesmíru. Kromě toho, podle slov představitelů ESA, odolnost lišejníků vůči přímému slunečnímu záření již upoutala pozornost výrobců ochranných slunečních krémů.
Další doplňující informace k tomuto tématu (v angličtině) najdete na následujících odkazech:
www.dlr.de
www.esa.int
www.esa.int
smsc.cnes.fr
Zdroj: www.novosti-kosmonavtiki.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
