Snímek zobrazuje obě části čínské mise velmi dobře i přesto, že současné rozlišení snímku může být jen 1,5 metru na obrazový bod. Je to umožněno dlouhými stíny, které na konci měsíčního dne vozítko i přistávací modul vrhali. Dříve měla sonda LRO rozlišení i pod 0,5 metru, ale to byla na nižší oběžné dráze. Menší rozlišení snímků je dáno tím, že byla přesunuta na vyšší a tím i stabilnější oběžnou dráhu. Díky tomu na ni tolik nepůsobí mascony (místa s vyšší gravitací, než okolí). Nejnižší bod eliptické dráhy leží 30 km nad povrchem poblíž jižního pólu a nad severem létá asi 200 km vysoko. Protože čínská sonda přistála poměrně hodně na sever od rovníku Měsíce, je rozlišení snímků LRO nižší. Sonda fotografovala z výšky 150 km.

Výše uvedená animace dobře ukazuje místo přistání vyfotografované před a po přistání. V souvislosti s čínským úspěchem se samozřejmě vynořily úsměvné poznámky typu, že „žádná americká sonda nevyfotografovala žádné vozítko na Měsíci“ (lidé někdy nevěří ani tomu, že vůbec kdy něco může detailně fotografovat Měsíc, jako to dokázala LRO, když zobrazila místa přistání Apollo), nebo že „na snímcích Chang'e 3 také chybí hvězdy na obloze jako na snímcích Apollo“ (neb ani Čína nemůže obejít zákonitosti fotografování, kdy obloha je samozřejmě podexponována natolik, že se nezobrazí ani nejjasnější hvězdy…).
Zdroj: Emily Lakdawalla, The Planetary Society
O autorovi

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.