Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Maratónský běh ve vesmíru

Maratónský běh ve vesmíru

williams_marathon1.jpg
V pondělí 16. dubna americká astronautka Suni Williamsová běžela maratón na Mezinárodní kosmické stanice ISS ve výšce 338 km nad zemským povrchem. Absolvovala ho současně s účastníky tradičního Bostonského maratónu (42,195 km). Bostonská atletická asociace vydala astronautce startovní číslo 14 000. Pořadatelé ho poslali elektronicky do NASA, které ho předalo na ISS Williamsové.

Sunita Lyn „Suni“ Williamsová (nar. 19.9.1965) není žádným maratónským nováčkem – svůj osobní rekord 3:29 má z ledna 2006 z Houstonu. Na speciálním tréninkovém pásu běžela rychlostí 12 km/h, ale současně s ISS kroužila kolem Země rychlostí 5 km/s. Její oficiální „kosmický“ maratónský čas byl 4:23:46 a závod dokončila ve 21:24 SELČ.

Williamsovu podpořily na Zemi i její sestra Dina Pandyaová (4:14:30) a přítelkyně, astronautka Karen Nybergová (3:32:09), které Bostonský maratón běžely.

Williamsová to dělá proto, aby motivovala děti ke každodennímu cvičení, aby byly fit. Důvod, proč se rozhodla běžet maratón v kosmu, vysvětlila takto: „Chci motivovat děti, aby každý den do svého programu zařadily fyzické cvičení.“ A ještě dodává: „Myslím si, že velký cíl jako maratón, pomůže tyto informace dostat ven.“

Pravidelné cvičení je při pobytu v kosmu nutností, protože díky stavu beztíže ztrácejí astronauti svalovou i kostní hmotu. „Při mikrogravitaci obojí začínáme ztrácet, protože naše nohy nepoužíváme k chůzi a nepotřebujeme kosti a svaly k překonání gravitace, abychom zůstali vzpřímeni,“ řekla Williamsová. Na ISS má posádka k dispozici rotoped a posilovací stroje, které simulují cvičení na Zemi ovlivněné gravitací.

williams_marathon2.jpg
Williamsová trénovala maratón po celou dobu svého pobytu na ISS, kde je jako palubní inženýr od 9. prosince 2006. Běhá 4krát týdně - 2 delší a 2 kratší „tratě“. Běh ve vesmíru na tréninkovém pásu může být časem nepohodlný. Popruhy drží běžce kolem pasu a za ramena, proto i při krátkých bězích dochází k otlakům. Dalším problémem je pot, který v beztížném stavu nestéká, ale tvoří na těle malé kapičky, které později volně plují prostory ISS. Proto si Williamsová při maratónu musela dělat pravidelné přestávky, aby si uvolnila pásy a převlékla se. Navíc běžela v době „nočního klidu“ na stanici. Námahu a nudu zaháněla sledováním počítačových programů. Přestože astronauti měli dobu spánku, povzbuzoval ji ruský kosmonaut a současný kolega na ISS Oleg Kotov.

Organizátoři maratónu na Zemi byli nadšeni, že se Williamsová jako první odvážila uběhnout maratón v kosmu a navíc Bostonský. „Suni, běžící 42,2 km ve vesmíru na svátek běhu (Patriot's Day), vzdala hold tisícům maratónců, kteří běží zde na Zemi. Ona propaguje nové hranice v běžeckém světě,“ řekl Jack Fleming (Boston Athletic Association).

Bostonský maratón je nejstarším nepřetržitě pořádaný maratón na světě - první ročník byl odstartován 19. dubna 1897, i když tehdy „jen“ na 39,4 km (42,2 km se běhá až od roku 1927). Z 15 závodníků se prvním vítězem v čase 2:55:10 se stal John J. McDermott z New Yorku (letos 24.000 účastníků).
B.A.A. (Boston Athletic Association) vyhlásila každé třetí pondělí v dubnu za svátek běhu a v ten den se také Bostonský maratón běží.

Zdroj: space.newscientist.com a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »