Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MARS-500: to není práce pro ženy

MARS-500: to není práce pro ženy

Mars_KL.jpg
Experiment, zaměřený na imitaci podmínek při letu na Mars s názvem "Mars-500" bude zahájen v roce 2006. Připomeňme si, že v rámci tohoto projektu skupina výzkumníků stráví 500 dnů ve specializovaném modulu v Institutu lékařsko-biologických problémů IMBP (Institut mediko-biologočeskich problem) v Moskvě. Nezbytnost takového experimentu spočívá v tom, že mnozí experti tvrdí: dlouhodobý let k Marsu může mít negativní vliv na zdraví členů posádky. Před vlastní realizací skutečného letu je nutno vše důkladně prověřit.

Experiment bude probíhat v rámci ruského kosmického programu. Podle vyjádření ředitele Roskosmosu Anatolije Perminova bude financování projektu zahájeno již v březnu 2005. Podle odhadů expertů dosáhnou finanční náklady částky přibližně 10 miliónů dolarů.

Po zahájení experimentu bude skupina dobrovolníků umístěna do Pozemního experimentálního komplexu NEK (Nazemnyj experimental´nyj komplex), kde stráví téměř 1,5 roku (500 dnů). Účastníci pokusu budou zcela izolováni od okolního prostředí. V průběhu tohoto unikátního experimentu budou získány důležité informace o rekcích lidského organizmu na podmínky dlouhodobého kosmického letu. Kromě toho bude vyzkoušeno a prověřeno v praxi autonomní vybavení, zabezpečující životní podmínky pro posádku během dlouhodobého letu k Marsu.

Do experimentální posádky bude vybráno 6 mužů ve věku 35 až 55 roků s bohatými životními a profesionálními zkušenostmi. Vzhledem k náročným podmínkám experimentu bylo rozhodnuto, že do posádky nebude zařazena ani jediná žena.

Nábor dobrovolníků bude vyhlášen na podzim letošního roku. Podle informací zástupce IMBP Marka Belakovského, výchozím bodem pro formování posádky bude 3. evropský kongres o kosmické biologii a medicíně s názvem "Úspěchy kosmické medicíny - ochrana zdraví v praxi", který se uskuteční v září 2005 v Berlíně. Odborníci různých států světa mj. prodiskutují připravovaný experiment Mars-500. Kromě toho budou posouzeny i další návrhy a připomínky vědců k jeho realizaci. Kromě Roskosmosu (Ruská federální kosmická agentura) a Ruské akademie věd mohou na projektu spolupracovat Evropská kosmická agentura ESA a Kanadská kosmická agentura CSA.

Francouzští vědci již doporučili vyzkoušet během experimentu speciální stravu, navrženou organizací CNES pro dlouhodobé kosmické lety.

V první etapě bude vybráno celkem 20 uchazečů, z nichž bude v další etapě vybráno 6 adeptů, kteří vytvoří základní "posádku". Další šestice bude tvořit kontrolní skupinu, jejichž úkolem bude také vnější podpora celého experimentu.

V pozemním experimentálním komplexu bude vybudována ložnice, kuchyně a laboratoř. K maximálnímu omezení možnosti vzniku požáru bude celý vnitřní objem experimentálního modulu napuštěn kyslíko-argonovou atmosférou. Podobná umělá atmosféra (nebo kyslíko-heliová plynná směs) bude pravděpodobně použita v hermetických úsecích měsíčních či marťanských stálých základen (alespoň s tím počítají některé projekty). Získané zkušenosti z pozemních experimentů umožní vědcům udělat patřičné závěry o vhodnosti takovýchto umělých atmosfér pro dlouhodobé pilotované kosmické lety.

Celý experiment se všemi etapami předpokládané pilotované expedice na Mars v rámci projektu Mars-500 bude řízen ze Střediska řízení letů poblíž Moskvy, podobně jako by tomu bylo při reálném letu k rudé planetě.

Připomeňme, že doposud nejdelší kosmický let absolvoval na palubě ruské orbitální stanice MIR ruský lékař a kosmonaut Valerij Poljakov v trvání 438 dnů (podrobnosti viz článek Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu).

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 4/2005
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2024

38. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 9. do 22. 9. 2024. Měsíc je vidět celou noc a bude v úplňku. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká, došlo k velmi silným erupcím a není vyloučena jasnější polární záře. Čeká nás zajímavý zákryt hvězdy planetkou na dráze Jupiteru. Proběhla mise Polaris Dawn, soukromá mise na polární dráhu kolem Země, a navíc s výstupem do volného kosmu a nejvýše v historii. K ISS dorazila kosmická loď Sojuz MS-26 s tříčlennou dlouhodobou posádkou. Před 65 lety byla vypuštěna vědecká družice Vanguard 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Měsíce

Fotografie celku krátce před výstupem z plného stínu. Pro vysoký kontrast složeno ze tří různě exponovaných snímků.

Další informace »