MARS-500: to není práce pro ženy
Experiment bude probíhat v rámci ruského kosmického programu. Podle vyjádření ředitele Roskosmosu Anatolije Perminova bude financování projektu zahájeno již v březnu 2005. Podle odhadů expertů dosáhnou finanční náklady částky přibližně 10 miliónů dolarů.
Po zahájení experimentu bude skupina dobrovolníků umístěna do Pozemního experimentálního komplexu NEK (Nazemnyj experimental´nyj komplex), kde stráví téměř 1,5 roku (500 dnů). Účastníci pokusu budou zcela izolováni od okolního prostředí. V průběhu tohoto unikátního experimentu budou získány důležité informace o rekcích lidského organizmu na podmínky dlouhodobého kosmického letu. Kromě toho bude vyzkoušeno a prověřeno v praxi autonomní vybavení, zabezpečující životní podmínky pro posádku během dlouhodobého letu k Marsu.
Do experimentální posádky bude vybráno 6 mužů ve věku 35 až 55 roků s bohatými životními a profesionálními zkušenostmi. Vzhledem k náročným podmínkám experimentu bylo rozhodnuto, že do posádky nebude zařazena ani jediná žena.
Nábor dobrovolníků bude vyhlášen na podzim letošního roku. Podle informací zástupce IMBP Marka Belakovského, výchozím bodem pro formování posádky bude 3. evropský kongres o kosmické biologii a medicíně s názvem "Úspěchy kosmické medicíny - ochrana zdraví v praxi", který se uskuteční v září 2005 v Berlíně. Odborníci různých států světa mj. prodiskutují připravovaný experiment Mars-500. Kromě toho budou posouzeny i další návrhy a připomínky vědců k jeho realizaci. Kromě Roskosmosu (Ruská federální kosmická agentura) a Ruské akademie věd mohou na projektu spolupracovat Evropská kosmická agentura ESA a Kanadská kosmická agentura CSA.
Francouzští vědci již doporučili vyzkoušet během experimentu speciální stravu, navrženou organizací CNES pro dlouhodobé kosmické lety.
V první etapě bude vybráno celkem 20 uchazečů, z nichž bude v další etapě vybráno 6 adeptů, kteří vytvoří základní "posádku". Další šestice bude tvořit kontrolní skupinu, jejichž úkolem bude také vnější podpora celého experimentu.
V pozemním experimentálním komplexu bude vybudována ložnice, kuchyně a laboratoř. K maximálnímu omezení možnosti vzniku požáru bude celý vnitřní objem experimentálního modulu napuštěn kyslíko-argonovou atmosférou. Podobná umělá atmosféra (nebo kyslíko-heliová plynná směs) bude pravděpodobně použita v hermetických úsecích měsíčních či marťanských stálých základen (alespoň s tím počítají některé projekty). Získané zkušenosti z pozemních experimentů umožní vědcům udělat patřičné závěry o vhodnosti takovýchto umělých atmosfér pro dlouhodobé pilotované kosmické lety.
Celý experiment se všemi etapami předpokládané pilotované expedice na Mars v rámci projektu Mars-500 bude řízen ze Střediska řízení letů poblíž Moskvy, podobně jako by tomu bylo při reálném letu k rudé planetě.
Připomeňme, že doposud nejdelší kosmický let absolvoval na palubě ruské orbitální stanice MIR ruský lékař a kosmonaut Valerij Poljakov v trvání 438 dnů (podrobnosti viz článek Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu).
Zdroj: Novosti kosmonavtiki 4/2005
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
