V Toulouse byly ukončeny poslední testy první evropské sondy určené ke zkoumání planety Mars. Marss Express s přistávacím modulem Beagle 2 opustil Toulouse 19. března 2003 na palubě letadla Antonov 124. Marss Express bude vypuštěn na palubě ruské rakety Soyuz-Fregat v červnu tohoto roku.
Sondu vyrobila společnost Astrium ve spolupráci s více než dvaceti evropskými společnostmi. Výroba sondy představuje dvojí význam: výroba velmi komplikovaného systému s napjatými termíny (bylo nutné dodržet pevně daný startovací termín) a současná snaha o co nejekonomičtější výrobu. V porovnání s dřívějšími podobnými sondami byl Mars Express vyroben za polovičních nákladů.
Ke startu se využije výjimečně výhodné startovací okno v červnu 2003. V té době bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem minimální - tato příležitost nastává jednou za 17 let. Od prosince 2003 se bude Mars Express nacházet na eliptické, kvasipolární dráze.
Planetu bude zkoumat sedm přístrojů s následujícími úkoly:
Beagle 2 - pristavaci modul sondy Mars Express
Nedílnou součástí projektu je přistávací modul Beagle 2, který se od mateřské sondy oddělí a přistane na povrchu Marsu. Hlavním úkolem je sběr a analýza povrchu v místě přistání, mezi experimenty patří i hledání života na planetě.
Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2026. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze svítí už pouze Venuše. Ráno je stále výš Saturn a velmi nízko na obloze se potkají Mars a Uran. Na Slunci jsou velké skvrny. Zemi míjí větší blízkozemní planetka. Do volného kosmu mají vystoupit z ISS astronauti Williams a Meir(ová). Před 110 lety se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. Před 10 lety začala u Jupiteru pracovat sonda Juno.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co