Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Express přepraven do Bajkonuru

Mars Express přepraven do Bajkonuru

Mars Express
Mars Express
V Toulouse byly ukončeny poslední testy první evropské sondy určené ke zkoumání planety Mars. Marss Express s přistávacím modulem Beagle 2 opustil Toulouse 19. března 2003 na palubě letadla Antonov 124. Marss Express bude vypuštěn na palubě ruské rakety Soyuz-Fregat v červnu tohoto roku.

Sondu vyrobila společnost Astrium ve spolupráci s více než dvaceti evropskými společnostmi. Výroba sondy představuje dvojí význam: výroba velmi komplikovaného systému s napjatými termíny (bylo nutné dodržet pevně daný startovací termín) a současná snaha o co nejekonomičtější výrobu. V porovnání s dřívějšími podobnými sondami byl Mars Express vyroben za polovičních nákladů.

Ke startu se využije výjimečně výhodné startovací okno v červnu 2003. V té době bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem minimální - tato příležitost nastává jednou za 17 let. Od prosince 2003 se bude Mars Express nacházet na eliptické, kvasipolární dráze.

Planetu bude zkoumat sedm přístrojů s následujícími úkoly:

  • mapování povrchu
  • mineralogické mapování
  • zkoumání celkové atmosférické cirkulace
  • zkoumání složení atmosféry
  • radarové sledování podpovrchových vrstev
  • studium interakce povrchu planety s atmosférou
  • interakce atmosféry s meziplanetárním prostředím
  • Beagle 2 - pristavaci modul sondy Mars Express
    Beagle 2 - pristavaci modul sondy Mars Express
    Nedílnou součástí projektu je přistávací modul Beagle 2, který se od mateřské sondy oddělí a přistane na povrchu Marsu. Hlavním úkolem je sběr a analýza povrchu v místě přistání, mezi experimenty patří i hledání života na planetě.

    Zdroj: ESA




    O autorovi

    Karel Mokrý

    Karel Mokrý

    Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



    20. vesmírný týden 2026

    20. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    LDN 1448

    Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Messier 3

    Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »