Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Express přepraven do Bajkonuru

Mars Express přepraven do Bajkonuru

Mars Express
Mars Express
V Toulouse byly ukončeny poslední testy první evropské sondy určené ke zkoumání planety Mars. Marss Express s přistávacím modulem Beagle 2 opustil Toulouse 19. března 2003 na palubě letadla Antonov 124. Marss Express bude vypuštěn na palubě ruské rakety Soyuz-Fregat v červnu tohoto roku.

Sondu vyrobila společnost Astrium ve spolupráci s více než dvaceti evropskými společnostmi. Výroba sondy představuje dvojí význam: výroba velmi komplikovaného systému s napjatými termíny (bylo nutné dodržet pevně daný startovací termín) a současná snaha o co nejekonomičtější výrobu. V porovnání s dřívějšími podobnými sondami byl Mars Express vyroben za polovičních nákladů.

Ke startu se využije výjimečně výhodné startovací okno v červnu 2003. V té době bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem minimální - tato příležitost nastává jednou za 17 let. Od prosince 2003 se bude Mars Express nacházet na eliptické, kvasipolární dráze.

Planetu bude zkoumat sedm přístrojů s následujícími úkoly:

  • mapování povrchu
  • mineralogické mapování
  • zkoumání celkové atmosférické cirkulace
  • zkoumání složení atmosféry
  • radarové sledování podpovrchových vrstev
  • studium interakce povrchu planety s atmosférou
  • interakce atmosféry s meziplanetárním prostředím
  • Beagle 2 - pristavaci modul sondy Mars Express
    Beagle 2 - pristavaci modul sondy Mars Express
    Nedílnou součástí projektu je přistávací modul Beagle 2, který se od mateřské sondy oddělí a přistane na povrchu Marsu. Hlavním úkolem je sběr a analýza povrchu v místě přistání, mezi experimenty patří i hledání života na planetě.

    Zdroj: ESA




    O autorovi

    Karel Mokrý

    Karel Mokrý

    Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



    11. vesmírný týden 2026

    11. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Jupiter, přechod Io a jejího stínu

    Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Kometa C-2024 E1

    Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

    Další informace »