Mars500

Výběr kandidátů pro tento pokus začal v květnu 2008, kdy se v Evropském astronautském centru v Cologne sešlo celkem 5600 zájemců. Tento obsáhlý seznam byl postupně zredukován na 5 lidí, 3 z Francie, 1 Němec a 1 Švéd (který byl později vyřazen). Výstupem z tohoto výběru jsou tedy 4 lidé: Oliver Knickel (Německo), Cyrille Fournier, Cedric Mabilotte a Arc'hanmael Gaillard (všichni 3 francouzské národnosti), kteří byli 11. prosince představeni médiím v Paříži. V lednu začnou v Rusku 2-měsíční výcvik na jejich misi, po kterém budou vybráni dva z nich jako hlavní posádka, která se 24. března připojí ke čtyřem ruským kandidátům a společně budou na 105 dní zavřeni do speciálního izolovaného prostoru, zbylí 2 evropští kandidáti budou tvořit zálohu. Jde ale pouze o přípravný pokus ke kompletní simulované misi na Mars "Mars500", který začne ve stejných prostorách koncem roku 2009 a bude trvat celých 520 dní.

Prostor, ve kterém se pokus uskuteční(MEF), se nachází v Moskvě ve středisku IBMP (Institute for Biomedical Problems). Sestává z pěti modulů s celkovým pracovním prostorem 550 metrů krychlových. Nachází se zde: lékařský modul s ordinací, obytný modul se 6 ložnicemi, kuchyní a společenskou místností, napodobenina modulu, který přistane na povrchu Marsu, modul s posilovnou, koupelnou a zásobami a dokonce i simulátor povrchu Marsu. Posádku zde čeká opravdu věrná kopie cesty na Mars. Spojení s řídícím střediskem bude zpožděno až o několik desítek minut, je naplánováno několik havarijních situací. Režim posádky bude podobný jako na ISS: 5 pracovních dnů a 2 volnější, stravování a pitný režim je také okopírován z ISS. Budou kontrolovat a pracovat s nejrůznějšími přistroji, čeká je i každodenní fyzické cvičení. Kouření a alkohol jsou samozřejmě zakázány. Hlavním cílem obou pokusů (105 i 520-denního) je sledovat účinky dlouhodobého pobytu v takovýchto podmínkách na jejich psychiku i fyzickou kondici. Sledovány budou stres, kvalita spánku, imunita, produkce hormonů aj.

Je velmi těžké odhadovat, jak to nakonec bude s opravdovou misí na Mars. Když se v červenci 1969 z Měsíce vrátilo Apollo 11, Richard Nixon (t.č. prezident USA) prohlásil, že nejpozději v 80. letech Američané chodí po Marsu. Nyní se s tímto letem nepočítá dříve než v roce 2030. Okolo realizování takové mise je ale ještě spousta nedořešených problémů.

Zdroje:

• www.mars500.imbp.ru
• www.esa.int