4 finalisté11. prosince byli v Paříži představeni veřejnosti čtyři evropští kandidáti pro experiment Mars500, na kterém spolupracuje ESA s Ruskem. Dva z nich budou 24. března 2009 uzavřeni spolu se čtyřmi ruskými kandidáty na 105 dní do speciálního izolovaného prostoru, ve kterém budou zkoumány především účinky takového pobytu na lidskou psychiku a tělo.
Výběr kandidátů pro tento pokus začal v květnu 2008, kdy se v Evropském astronautském centru v Cologne sešlo celkem 5600 zájemců. Tento obsáhlý seznam byl postupně zredukován na 5 lidí, 3 z Francie, 1 Němec a 1 Švéd (který byl později vyřazen). Výstupem z tohoto výběru jsou tedy 4 lidé: Oliver Knickel (Německo), Cyrille Fournier, Cedric Mabilotte a Arc'hanmael Gaillard (všichni 3 francouzské národnosti), kteří byli 11. prosince představeni médiím v Paříži. V lednu začnou v Rusku 2-měsíční výcvik na jejich misi, po kterém budou vybráni dva z nich jako hlavní posádka, která se 24. března připojí ke čtyřem ruským kandidátům a společně budou na 105 dní zavřeni do speciálního izolovaného prostoru, zbylí 2 evropští kandidáti budou tvořit zálohu. Jde ale pouze o přípravný pokus ke kompletní simulované misi na Mars "Mars500", který začne ve stejných prostorách koncem roku 2009 a bude trvat celých 520 dní.
Tyto ložnice čekají na účastníky pokusuProstor, ve kterém se pokus uskuteční(MEF), se nachází v Moskvě ve středisku IBMP (Institute for Biomedical Problems). Sestává z pěti modulů s celkovým pracovním prostorem 550 metrů krychlových. Nachází se zde: lékařský modul s ordinací, obytný modul se 6 ložnicemi, kuchyní a společenskou místností, napodobenina modulu, který přistane na povrchu Marsu, modul s posilovnou, koupelnou a zásobami a dokonce i simulátor povrchu Marsu. Posádku zde čeká opravdu věrná kopie cesty na Mars. Spojení s řídícím střediskem bude zpožděno až o několik desítek minut, je naplánováno několik havarijních situací. Režim posádky bude podobný jako na ISS: 5 pracovních dnů a 2 volnější, stravování a pitný režim je také okopírován z ISS. Budou kontrolovat a pracovat s nejrůznějšími přistroji, čeká je i každodenní fyzické cvičení. Kouření a alkohol jsou samozřejmě zakázány. Hlavním cílem obou pokusů (105 i 520-denního) je sledovat účinky dlouhodobého pobytu v takovýchto podmínkách na jejich psychiku i fyzickou kondici. Sledovány budou stres, kvalita spánku, imunita, produkce hormonů aj.
Je velmi těžké odhadovat, jak to nakonec bude s opravdovou misí na Mars. Když se v červenci 1969 z Měsíce vrátilo Apollo 11, Richard Nixon (t.č. prezident USA) prohlásil, že nejpozději v 80. letech Američané chodí po Marsu. Nyní se s tímto letem nepočítá dříve než v roce 2030. Okolo realizování takové mise je ale ještě spousta nedořešených problémů.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již