Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars500
Vít Straka Vytisknout článek

Mars500

4 finalisté
4 finalisté
11. prosince byli v Paříži představeni veřejnosti čtyři evropští kandidáti pro experiment Mars500, na kterém spolupracuje ESA s Ruskem. Dva z nich budou 24. března 2009 uzavřeni spolu se čtyřmi ruskými kandidáty na 105 dní do speciálního izolovaného prostoru, ve kterém budou zkoumány především účinky takového pobytu na lidskou psychiku a tělo.

Výběr kandidátů pro tento pokus začal v květnu 2008, kdy se v Evropském astronautském centru v Cologne sešlo celkem 5600 zájemců. Tento obsáhlý seznam byl postupně zredukován na 5 lidí, 3 z Francie, 1 Němec a 1 Švéd (který byl později vyřazen). Výstupem z tohoto výběru jsou tedy 4 lidé: Oliver Knickel (Německo), Cyrille Fournier, Cedric Mabilotte a Arc'hanmael Gaillard (všichni 3 francouzské národnosti), kteří byli 11. prosince představeni médiím v Paříži. V lednu začnou v Rusku 2-měsíční výcvik na jejich misi, po kterém budou vybráni dva z nich jako hlavní posádka, která se 24. března připojí ke čtyřem ruským kandidátům a společně budou na 105 dní zavřeni do speciálního izolovaného prostoru, zbylí 2 evropští kandidáti budou tvořit zálohu. Jde ale pouze o přípravný pokus ke kompletní simulované misi na Mars "Mars500", který začne ve stejných prostorách koncem roku 2009 a bude trvat celých 520 dní.

Tyto ložnice čekají na účastníky pokusu
Tyto ložnice čekají na účastníky pokusu
Prostor, ve kterém se pokus uskuteční(MEF), se nachází v Moskvě ve středisku IBMP (Institute for Biomedical Problems). Sestává z pěti modulů s celkovým pracovním prostorem 550 metrů krychlových. Nachází se zde: lékařský modul s ordinací, obytný modul se 6 ložnicemi, kuchyní a společenskou místností, napodobenina modulu, který přistane na povrchu Marsu, modul s posilovnou, koupelnou a zásobami a dokonce i simulátor povrchu Marsu. Posádku zde čeká opravdu věrná kopie cesty na Mars. Spojení s řídícím střediskem bude zpožděno až o několik desítek minut, je naplánováno několik havarijních situací. Režim posádky bude podobný jako na ISS: 5 pracovních dnů a 2 volnější, stravování a pitný režim je také okopírován z ISS. Budou kontrolovat a pracovat s nejrůznějšími přistroji, čeká je i každodenní fyzické cvičení. Kouření a alkohol jsou samozřejmě zakázány. Hlavním cílem obou pokusů (105 i 520-denního) je sledovat účinky dlouhodobého pobytu v takovýchto podmínkách na jejich psychiku i fyzickou kondici. Sledovány budou stres, kvalita spánku, imunita, produkce hormonů aj.

Je velmi těžké odhadovat, jak to nakonec bude s opravdovou misí na Mars. Když se v červenci 1969 z Měsíce vrátilo Apollo 11, Richard Nixon (t.č. prezident USA) prohlásil, že nejpozději v 80. letech Američané chodí po Marsu. Nyní se s tímto letem nepočítá dříve než v roce 2030. Okolo realizování takové mise je ale ještě spousta nedořešených problémů.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »