Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars500
Vít Straka Vytisknout článek

Mars500

4 finalisté
4 finalisté
11. prosince byli v Paříži představeni veřejnosti čtyři evropští kandidáti pro experiment Mars500, na kterém spolupracuje ESA s Ruskem. Dva z nich budou 24. března 2009 uzavřeni spolu se čtyřmi ruskými kandidáty na 105 dní do speciálního izolovaného prostoru, ve kterém budou zkoumány především účinky takového pobytu na lidskou psychiku a tělo.

Výběr kandidátů pro tento pokus začal v květnu 2008, kdy se v Evropském astronautském centru v Cologne sešlo celkem 5600 zájemců. Tento obsáhlý seznam byl postupně zredukován na 5 lidí, 3 z Francie, 1 Němec a 1 Švéd (který byl později vyřazen). Výstupem z tohoto výběru jsou tedy 4 lidé: Oliver Knickel (Německo), Cyrille Fournier, Cedric Mabilotte a Arc'hanmael Gaillard (všichni 3 francouzské národnosti), kteří byli 11. prosince představeni médiím v Paříži. V lednu začnou v Rusku 2-měsíční výcvik na jejich misi, po kterém budou vybráni dva z nich jako hlavní posádka, která se 24. března připojí ke čtyřem ruským kandidátům a společně budou na 105 dní zavřeni do speciálního izolovaného prostoru, zbylí 2 evropští kandidáti budou tvořit zálohu. Jde ale pouze o přípravný pokus ke kompletní simulované misi na Mars "Mars500", který začne ve stejných prostorách koncem roku 2009 a bude trvat celých 520 dní.

Tyto ložnice čekají na účastníky pokusu
Tyto ložnice čekají na účastníky pokusu
Prostor, ve kterém se pokus uskuteční(MEF), se nachází v Moskvě ve středisku IBMP (Institute for Biomedical Problems). Sestává z pěti modulů s celkovým pracovním prostorem 550 metrů krychlových. Nachází se zde: lékařský modul s ordinací, obytný modul se 6 ložnicemi, kuchyní a společenskou místností, napodobenina modulu, který přistane na povrchu Marsu, modul s posilovnou, koupelnou a zásobami a dokonce i simulátor povrchu Marsu. Posádku zde čeká opravdu věrná kopie cesty na Mars. Spojení s řídícím střediskem bude zpožděno až o několik desítek minut, je naplánováno několik havarijních situací. Režim posádky bude podobný jako na ISS: 5 pracovních dnů a 2 volnější, stravování a pitný režim je také okopírován z ISS. Budou kontrolovat a pracovat s nejrůznějšími přistroji, čeká je i každodenní fyzické cvičení. Kouření a alkohol jsou samozřejmě zakázány. Hlavním cílem obou pokusů (105 i 520-denního) je sledovat účinky dlouhodobého pobytu v takovýchto podmínkách na jejich psychiku i fyzickou kondici. Sledovány budou stres, kvalita spánku, imunita, produkce hormonů aj.

Je velmi těžké odhadovat, jak to nakonec bude s opravdovou misí na Mars. Když se v červenci 1969 z Měsíce vrátilo Apollo 11, Richard Nixon (t.č. prezident USA) prohlásil, že nejpozději v 80. letech Američané chodí po Marsu. Nyní se s tímto letem nepočítá dříve než v roce 2030. Okolo realizování takové mise je ale ještě spousta nedořešených problémů.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »