Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER: Vzhůru k Merkuru!

MESSENGER: Vzhůru k Merkuru!

Messenger-1.jpg
Tak jsme se konečně dočkali. Po několika odkladech se 3. 8. 2004 vydala na téměř 7 roků trvající cestu k planetě Merkur americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space, ENvironment, GEochemistry, and Ranging). Jedná se teprve o druhou sondu k planetě, obíhající nejblíže Slunci. Tou první byla rovněž americká sonda MARINER 10, která uskutečnila 3 průlety kolem Merkura ve dnech 29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975. Vyfotografovala přitom necelou polovinu povrchu planety. Po 30 letech se tak k Merkuru vydala další sonda, tentokráte vybavená dokonalejšími přístroji a s cílem dlouhodobého průzkumu. Start se uskutečnil pomocí nosné rakety Delta II.

Během letu k Merkuru uskuteční sonda MESSENGER jeden průlet kolem Země (1. 8. 2005), dva průlety kolem Venuše (23. 10. 2006 a 4. 6. 2007) a třikrát prolétne kolem Merkura (14. 1. 2008, 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009). Teprve v březnu 2011 bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem cílové planety ve vzdálenosti 200 až 15 000 km od povrchu se sklonem k rovníku 60°. Nejnižší bod dráhy sondy bude ležet nad severní polokoulí planety.

Velký keramický sluneční štít bude chránit sondu a její přístrojové vybavení před intenzívním zářením Slunce. Vždyť povrch planety Merkur je zahříván na teplotu až +450 °C. Vědci předpokládají, že všechny přístroje sondy budou pracovat při "pokojové" teplotě.

K výzkumu Merkura budou sloužit následující přístroje a experimenty na palubě sondy:

  • MDIS (Mercury Dual Imaging System) - skládá se ze dvou kamer, které budou pořizovat stereoskopické snímky povrchu planety.
  • GRNS (Gamma-Ray and Neutron Spectrometer) - tento přístroj bude detekovat gama záření a neutrony, emitované radioaktivními prvky v povrchových vrstvách. Emitace je stimulována kosmickým zářením. Umožní zmapování relativního zastoupení různých prvků a umožní také zjistit, zda se v polárních oblastech planety, které jsou trvale ve stínu a nejsou tudíž zahřívány Sluncem, nachází led.
  • XRS (X-Ray Spectrometer) - gama záření a vysokoenergetické rentgenové záření ze Slunce bombarduje povrch Merkura, což vede ke vzniku nízkoenergetického rentgenového záření. XRS bude detekovat toto záření a měřit tak zastoupení jednotlivých prvků v povrchové vrstvě.
  • MAG (Magnetometr) - přístroj je umístěn na konci 3,6 m dlouhého nosníku a bude mapovat magnetické pole planety a bude pátrat po oblastech se zmagnetizovanými horninami.
  • MLA (Mercury Laser Altimeter) - jedná se v podstatě o výškoměr. Zařízení bude směrem k povrchu planety vysílat laserový paprsek a detektory na sondě budou registrovat jeho odraz. Bude měřena doba, za kterou paprsek překoná vzdálenost od sondy k povrchu a zpět. Ze zaznamenaných změn vzdálenosti sondy od povrchu Merkura bude možno sestavit topografickou mapu povrchu.
  • MASCS (Mercury Atmospheric and Surface Composition Spectrometer) - tento spektrometr je citlivý na oblast infračerveného a ultrafialového záření. Bude měřit obsah atmosférických plynů a určovat mineralogické složení povrchu planety.
  • EPPS (Energetic Particle and Plasma Spectrometer) - bude určovat složení, rozložení a energie nabitých částic v magnetosféře planety.
  • RS (Radio Science) - při využití Dopplerova jevu bude zjišťovat velmi jemné změny v rychlosti sondy na oběžné dráze kolem Merkura. To umožní odhalit nehomogenity (tzv. mascony) v rozložení hmoty včetně zjištění různé tloušťky planetární kůry.

Pristroje Messengeru

Výzkum Merkura je naplánován na jeden rok. Za tuto dobu předá sonda na Zemi velké množství informací o struktuře planety, o složení povrchových vrstev, její geologické historii, o atmosféře a magnetickém poli.

Podrobnější informace na http://www.spaceflightnow.com/delta/d307/ a http://messenger.jhuapl.edu/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »