Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER: Vzhůru k Merkuru!

MESSENGER: Vzhůru k Merkuru!

Messenger-1.jpg
Tak jsme se konečně dočkali. Po několika odkladech se 3. 8. 2004 vydala na téměř 7 roků trvající cestu k planetě Merkur americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space, ENvironment, GEochemistry, and Ranging). Jedná se teprve o druhou sondu k planetě, obíhající nejblíže Slunci. Tou první byla rovněž americká sonda MARINER 10, která uskutečnila 3 průlety kolem Merkura ve dnech 29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975. Vyfotografovala přitom necelou polovinu povrchu planety. Po 30 letech se tak k Merkuru vydala další sonda, tentokráte vybavená dokonalejšími přístroji a s cílem dlouhodobého průzkumu. Start se uskutečnil pomocí nosné rakety Delta II.

Během letu k Merkuru uskuteční sonda MESSENGER jeden průlet kolem Země (1. 8. 2005), dva průlety kolem Venuše (23. 10. 2006 a 4. 6. 2007) a třikrát prolétne kolem Merkura (14. 1. 2008, 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009). Teprve v březnu 2011 bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem cílové planety ve vzdálenosti 200 až 15 000 km od povrchu se sklonem k rovníku 60°. Nejnižší bod dráhy sondy bude ležet nad severní polokoulí planety.

Velký keramický sluneční štít bude chránit sondu a její přístrojové vybavení před intenzívním zářením Slunce. Vždyť povrch planety Merkur je zahříván na teplotu až +450 °C. Vědci předpokládají, že všechny přístroje sondy budou pracovat při "pokojové" teplotě.

K výzkumu Merkura budou sloužit následující přístroje a experimenty na palubě sondy:

  • MDIS (Mercury Dual Imaging System) - skládá se ze dvou kamer, které budou pořizovat stereoskopické snímky povrchu planety.
  • GRNS (Gamma-Ray and Neutron Spectrometer) - tento přístroj bude detekovat gama záření a neutrony, emitované radioaktivními prvky v povrchových vrstvách. Emitace je stimulována kosmickým zářením. Umožní zmapování relativního zastoupení různých prvků a umožní také zjistit, zda se v polárních oblastech planety, které jsou trvale ve stínu a nejsou tudíž zahřívány Sluncem, nachází led.
  • XRS (X-Ray Spectrometer) - gama záření a vysokoenergetické rentgenové záření ze Slunce bombarduje povrch Merkura, což vede ke vzniku nízkoenergetického rentgenového záření. XRS bude detekovat toto záření a měřit tak zastoupení jednotlivých prvků v povrchové vrstvě.
  • MAG (Magnetometr) - přístroj je umístěn na konci 3,6 m dlouhého nosníku a bude mapovat magnetické pole planety a bude pátrat po oblastech se zmagnetizovanými horninami.
  • MLA (Mercury Laser Altimeter) - jedná se v podstatě o výškoměr. Zařízení bude směrem k povrchu planety vysílat laserový paprsek a detektory na sondě budou registrovat jeho odraz. Bude měřena doba, za kterou paprsek překoná vzdálenost od sondy k povrchu a zpět. Ze zaznamenaných změn vzdálenosti sondy od povrchu Merkura bude možno sestavit topografickou mapu povrchu.
  • MASCS (Mercury Atmospheric and Surface Composition Spectrometer) - tento spektrometr je citlivý na oblast infračerveného a ultrafialového záření. Bude měřit obsah atmosférických plynů a určovat mineralogické složení povrchu planety.
  • EPPS (Energetic Particle and Plasma Spectrometer) - bude určovat složení, rozložení a energie nabitých částic v magnetosféře planety.
  • RS (Radio Science) - při využití Dopplerova jevu bude zjišťovat velmi jemné změny v rychlosti sondy na oběžné dráze kolem Merkura. To umožní odhalit nehomogenity (tzv. mascony) v rozložení hmoty včetně zjištění různé tloušťky planetární kůry.

Pristroje Messengeru

Výzkum Merkura je naplánován na jeden rok. Za tuto dobu předá sonda na Zemi velké množství informací o struktuře planety, o složení povrchových vrstev, její geologické historii, o atmosféře a magnetickém poli.

Podrobnější informace na http://www.spaceflightnow.com/delta/d307/ a http://messenger.jhuapl.edu/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »