Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER: Vzhůru k Merkuru!

MESSENGER: Vzhůru k Merkuru!

Messenger-1.jpg
Tak jsme se konečně dočkali. Po několika odkladech se 3. 8. 2004 vydala na téměř 7 roků trvající cestu k planetě Merkur americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space, ENvironment, GEochemistry, and Ranging). Jedná se teprve o druhou sondu k planetě, obíhající nejblíže Slunci. Tou první byla rovněž americká sonda MARINER 10, která uskutečnila 3 průlety kolem Merkura ve dnech 29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975. Vyfotografovala přitom necelou polovinu povrchu planety. Po 30 letech se tak k Merkuru vydala další sonda, tentokráte vybavená dokonalejšími přístroji a s cílem dlouhodobého průzkumu. Start se uskutečnil pomocí nosné rakety Delta II.

Během letu k Merkuru uskuteční sonda MESSENGER jeden průlet kolem Země (1. 8. 2005), dva průlety kolem Venuše (23. 10. 2006 a 4. 6. 2007) a třikrát prolétne kolem Merkura (14. 1. 2008, 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009). Teprve v březnu 2011 bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem cílové planety ve vzdálenosti 200 až 15 000 km od povrchu se sklonem k rovníku 60°. Nejnižší bod dráhy sondy bude ležet nad severní polokoulí planety.

Velký keramický sluneční štít bude chránit sondu a její přístrojové vybavení před intenzívním zářením Slunce. Vždyť povrch planety Merkur je zahříván na teplotu až +450 °C. Vědci předpokládají, že všechny přístroje sondy budou pracovat při "pokojové" teplotě.

K výzkumu Merkura budou sloužit následující přístroje a experimenty na palubě sondy:

  • MDIS (Mercury Dual Imaging System) - skládá se ze dvou kamer, které budou pořizovat stereoskopické snímky povrchu planety.
  • GRNS (Gamma-Ray and Neutron Spectrometer) - tento přístroj bude detekovat gama záření a neutrony, emitované radioaktivními prvky v povrchových vrstvách. Emitace je stimulována kosmickým zářením. Umožní zmapování relativního zastoupení různých prvků a umožní také zjistit, zda se v polárních oblastech planety, které jsou trvale ve stínu a nejsou tudíž zahřívány Sluncem, nachází led.
  • XRS (X-Ray Spectrometer) - gama záření a vysokoenergetické rentgenové záření ze Slunce bombarduje povrch Merkura, což vede ke vzniku nízkoenergetického rentgenového záření. XRS bude detekovat toto záření a měřit tak zastoupení jednotlivých prvků v povrchové vrstvě.
  • MAG (Magnetometr) - přístroj je umístěn na konci 3,6 m dlouhého nosníku a bude mapovat magnetické pole planety a bude pátrat po oblastech se zmagnetizovanými horninami.
  • MLA (Mercury Laser Altimeter) - jedná se v podstatě o výškoměr. Zařízení bude směrem k povrchu planety vysílat laserový paprsek a detektory na sondě budou registrovat jeho odraz. Bude měřena doba, za kterou paprsek překoná vzdálenost od sondy k povrchu a zpět. Ze zaznamenaných změn vzdálenosti sondy od povrchu Merkura bude možno sestavit topografickou mapu povrchu.
  • MASCS (Mercury Atmospheric and Surface Composition Spectrometer) - tento spektrometr je citlivý na oblast infračerveného a ultrafialového záření. Bude měřit obsah atmosférických plynů a určovat mineralogické složení povrchu planety.
  • EPPS (Energetic Particle and Plasma Spectrometer) - bude určovat složení, rozložení a energie nabitých částic v magnetosféře planety.
  • RS (Radio Science) - při využití Dopplerova jevu bude zjišťovat velmi jemné změny v rychlosti sondy na oběžné dráze kolem Merkura. To umožní odhalit nehomogenity (tzv. mascony) v rozložení hmoty včetně zjištění různé tloušťky planetární kůry.

Pristroje Messengeru

Výzkum Merkura je naplánován na jeden rok. Za tuto dobu předá sonda na Zemi velké množství informací o struktuře planety, o složení povrchových vrstev, její geologické historii, o atmosféře a magnetickém poli.

Podrobnější informace na http://www.spaceflightnow.com/delta/d307/ a http://messenger.jhuapl.edu/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »