Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Minisondy pro výzkum Marsu

Minisondy pro výzkum Marsu

microbots-model-enlarged.jpg
Inženýři a vědci MIT představili svou vizi pro budoucí výzkum Marsu: velké množství sond, každá o velikosti basebalového míče, které by byly rozmístěny po celém povrchu planety.

Každá sonda by vážila okolo 100 gramů (4 unce) a měla by svůj vlastní malý palivový článek. "Mohla by hopsat daleko, dlouhou dobu, jen za použití několika gramů paliva," řekl Steven Dubowsky, profesor MIT (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge) a vedoucí projektu.

microbots-mars-enlarged.jpg
Umělé "svaly" uvnitř sondy jí umožní poskočit průměrně 6krát za hodinu, maximální rychlostí 60 poskoků za hodinu. Zařízení urazí dráhu asi 1,5 m za poskok; mohou se také odrážet nebo válet. Podle Dubowskyho do 30 dnů mohou sondy pokrýt území o rozloze kolem 130 km2.

Každá sonda ponese různé typy čidel, včetně kamer a vnějších senzorů. Sondy jsou zhotovené z odolného a lehkého plastu, který bude odolný vůči extrémně nízkým teplotám na Marsu. Palivové články budou poskytovat dostatečné teplo, aby udržely elektroniku a senzory funkční.

Tisíc sond má stejný objem i hmotnost jako marsovský rover Spirit. Těchto 1 000 minisond, opatřených palivovými články, pokryje obrovskou oblast, která je v současnosti mimo dosah roveru Spirit, včetně prozkoumání vzdáleného a skalnatého terénu, v němž se Spirit nemůže pohybovat. Minisondy by mohly vstoupit do vyschlých koryt řek, kaňonů nebo vzhledem ke svým malým rozměrům i dovnitř prohlubní a dutin.

"Jednou z hlavních výhod maličkých sond je, že při ztrátě několika ze stovek nebo tisíce sond, vyslaných do zrádné oblasti, by nebyla ohrožená celá mise," řekl Dubowsky. A ještě dodal: "Jistě jste ochotni obětovat některé z těchto 1 000 koulí, abyste získali informace z nepřístupných oblastí."

Lokální počítačovou sítí (LAN - Local Area Network) by minisondy byly stále ve styku s blízkou sondou, která by veškerá informace přenášela zpět na Zem.

Dubowskyho tým odhaduje, že minisondy by mohly být vyslány na Mars do 10 let, zatím jsou naplánovány pozemské testy v oblasti Nového Mexika, aby se ověřila jejich schopnost vypořádat se s nerovným terénem na Marsu. Proto spolupracují i s Penelope Boston(ovou), zabývající se výzkumem jeskyní a krasových oblastí (Institute of Mining and Technology, New Mexico).

Autoři navrhují pro minisondy i jiné, pozemské využití: záchranné mise ve zřícených budovách nebo na dalších nebezpečných místech nebo také v boji proti terorismu (např. hledání teroristů v jeskyních).

Obrázky:
Minisonda. Credit: Illustration / Gus Frederick
Jejich rozmístění na povrchu Marsu. Credit: Illustration courtesy / Stephen Dubowsky

Zdroj: http://www.spaceflightnow.com a MIT
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »