Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Minisondy pro výzkum Marsu

Minisondy pro výzkum Marsu

microbots-model-enlarged.jpg
Inženýři a vědci MIT představili svou vizi pro budoucí výzkum Marsu: velké množství sond, každá o velikosti basebalového míče, které by byly rozmístěny po celém povrchu planety.

Každá sonda by vážila okolo 100 gramů (4 unce) a měla by svůj vlastní malý palivový článek. "Mohla by hopsat daleko, dlouhou dobu, jen za použití několika gramů paliva," řekl Steven Dubowsky, profesor MIT (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge) a vedoucí projektu.

microbots-mars-enlarged.jpg
Umělé "svaly" uvnitř sondy jí umožní poskočit průměrně 6krát za hodinu, maximální rychlostí 60 poskoků za hodinu. Zařízení urazí dráhu asi 1,5 m za poskok; mohou se také odrážet nebo válet. Podle Dubowskyho do 30 dnů mohou sondy pokrýt území o rozloze kolem 130 km2.

Každá sonda ponese různé typy čidel, včetně kamer a vnějších senzorů. Sondy jsou zhotovené z odolného a lehkého plastu, který bude odolný vůči extrémně nízkým teplotám na Marsu. Palivové články budou poskytovat dostatečné teplo, aby udržely elektroniku a senzory funkční.

Tisíc sond má stejný objem i hmotnost jako marsovský rover Spirit. Těchto 1 000 minisond, opatřených palivovými články, pokryje obrovskou oblast, která je v současnosti mimo dosah roveru Spirit, včetně prozkoumání vzdáleného a skalnatého terénu, v němž se Spirit nemůže pohybovat. Minisondy by mohly vstoupit do vyschlých koryt řek, kaňonů nebo vzhledem ke svým malým rozměrům i dovnitř prohlubní a dutin.

"Jednou z hlavních výhod maličkých sond je, že při ztrátě několika ze stovek nebo tisíce sond, vyslaných do zrádné oblasti, by nebyla ohrožená celá mise," řekl Dubowsky. A ještě dodal: "Jistě jste ochotni obětovat některé z těchto 1 000 koulí, abyste získali informace z nepřístupných oblastí."

Lokální počítačovou sítí (LAN - Local Area Network) by minisondy byly stále ve styku s blízkou sondou, která by veškerá informace přenášela zpět na Zem.

Dubowskyho tým odhaduje, že minisondy by mohly být vyslány na Mars do 10 let, zatím jsou naplánovány pozemské testy v oblasti Nového Mexika, aby se ověřila jejich schopnost vypořádat se s nerovným terénem na Marsu. Proto spolupracují i s Penelope Boston(ovou), zabývající se výzkumem jeskyní a krasových oblastí (Institute of Mining and Technology, New Mexico).

Autoři navrhují pro minisondy i jiné, pozemské využití: záchranné mise ve zřícených budovách nebo na dalších nebezpečných místech nebo také v boji proti terorismu (např. hledání teroristů v jeskyních).

Obrázky:
Minisonda. Credit: Illustration / Gus Frederick
Jejich rozmístění na povrchu Marsu. Credit: Illustration courtesy / Stephen Dubowsky

Zdroj: http://www.spaceflightnow.com a MIT
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »