Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise ATHENA pro pozorování rentgenového vesmíru s českou účastí

Mise ATHENA pro pozorování rentgenového vesmíru s českou účastí

Předpokládaný vzhled připravované observatoře ATHENA.
Autor: ESA.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy potvrdilo financování projektu, který obsahuje vývoj a dodání elektronické řídící jednotky kryogenního rentgenového spektrometru kosmického dalekohledu Athena. Česká účast na tomto významném evropském projektu je tím potvrzena.

Elektronická řídící jednotka Remote Terminal Unit přístroje X-IFU (kryogenní rentgenový spektrometr) bude zajišťovat monitoring a řízení integrovaných obvodů zodpovědných za získávání dat z detektoru X-IFU, měření teploty kryogenního chladicího systému DEWAR a monitoring dalších kritických provozních parametrů přístroje X-IFU. 

Na tomto projektu spolupracuje Astronomický ústav AV ČR a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Díky právě schválenému příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český vědecký tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na vědecké přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům.
 

ATHENA

Konstrukce objektivu rentgenové družice ATHENA Autor: ESA
Konstrukce objektivu rentgenové družice ATHENA
Autor: ESA
Start této mimořádně zajímavé mise je zatím plánován na rok 2028. Teleskop bude umístěn v libračním centru L2 soustavy Slunce-Země, kde by měl fungovat minimálně pět let, ale jeho provoz by mohl být o dalších pět let prodloužen. Název pochází z „Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics“ a vysvětluje vše podstatné. ATHENA bude teleskop v rentgenovém spektru, který bude cílit na horký vesmír a vysoce energetické jevy v něm.

Teleskop by měl odpovědět na základní otázky vesmíru: „Jak se hmota skládala do velkoformátových struktur, které pozorujeme dnes?“ nebo „Jak černé díry rostou a jak ovlivňují vesmír?“ Pro odpověď na první otázku ATHENA zmapuje struktury tvořené horkým plynem, především plyny v kupách galaxií a v mezigalaktickém prostoru, určí jejich fyzikální vlastnosti a pokusí se vystopovat jejich evoluci v průběhu času.

Základní vědecké úkoly mise můžeme shrnout do těchto oblastí:

  • Vznik a evoluce skupin a kup galaxií
  • Chemická evoluce horkých baryonů
  • Vzájemná vazba mezi aktivními jádry galaxií v jejich svazcích
  • Vznik a úvodní fáze růstu černých děr
  • Akrece supermasivních černých děr v kosmických měřítkách času
  • Odezva na úrovni galaxií způsobená aktivními jádry galaxií a vznikem hvězd
  • Fyzikální principy akrece supermasivních černých děr, pohonu aktivních galaktických jader

ATHENA bude zkoumat nejen klasické černé díry, ale i jejich supermasivní sourozence. tento teleskop by měl poskytnout nejdetailnější pochopení tajemných principů, které stále obklopují tyto nejšílenější objekty ve vesmíru. Pochopením černých děr můžeme zlepšit naše chápání vývoje vesmíru již od jeho raných fází. O tom, že se mise ATHENA uskuteční, bylo rozhodnuto 27. července 2014, čímž se tento teleskop stal druhým zástupcem velkých vědeckých sond (první bude JUICE).

Pavel Suchan, Dušan Majer




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Rentgenová observatoř ATHENA


1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).

Další informace »