Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise Cassini k Saturnu opět prodloužena

Mise Cassini k Saturnu opět prodloužena

Průlet sondy Cassini kolem Saturnu
Průlet sondy Cassini kolem Saturnu
Počátkem února 2010 NASA oznámila, že činnost kosmické sondy Cassini zkoumající planetu Saturn se prodlužuje až do roku 2017. Od roku 2011 bude každoročně uvolňováno 60 miliónů dolarů na pokračující výzkum Saturnu, jeho prstence a početnou rodinu měsíců. Cassini bude dále poskytovat zajímavé vědecké informace a ukazovat nám stále nové a nové pohledy na vzdálenou planetu. "Senzační objevy a fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o Saturnu a jeho soustavě," říká Jim Green (NASA).

Kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 17. 10. 1997 společně s přistávacím modulem Huygens, jehož vývoj a výrobu zajistila Evropská kosmická agentura ESA. V červenci 2004 byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Modul Huygens byl vybaven šesti přístroji k výzkumu Titanu, největšího měsíce Saturnu, na jehož povrchu přistál 14. 1. 2005. Dvanáct přístrojů sondy Cassini mělo denně předávat na Zemi proud informací o soustavě planety Saturn během následujících let. Původně měla mise skončit v roce 2008, avšak posléze byla prodloužena do září 2010 (Cassini Equinox Mission).

"Prodloužení mise poskytlo mimořádnou příležitost sledovat sezónní změny na jedné z vnějších planet Sluneční soustavy od zimy až do místního léta," říká Bob Pappalardo (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie).

Druhé prodloužení činnosti, označované jako Cassini Solstice Mission, umožní astronomům studovat sezónní změny i dlouhodobé změny počasí na Saturnu a rovněž zkoumat některé jeho měsíce. Sonda Cassini přilétla k Saturnu po zimním slunovratu na severní polokouli. Při prodlouženém výzkumu bude studovat planetu až do doby několika měsíců po nástupu letního slunovratu na severní polokouli (květen 2017). Letní slunovrat na severní polokouli znamená začátek léta na severní polokouli a nástup zimy na jižní polokouli.

Grafické zobrazení dalších průletů sondy Cassini kolem Saturnu
Grafické zobrazení dalších průletů sondy Cassini kolem Saturnu
Tak dlouho a tak podrobně nebyla doposud planeta Saturn zkoumána. Prodloužená mise znamená dalších 155 oběhů sondy Cassini kolem planety, 54 průletů kolem Titanu a 11 průletů kolem ledového měsíce Enceladus.

Prodloužení mise vědcům také umožní průběžně pozorovat Saturnův prstenec a rozsáhlou magnetosféru planety. Sonda si rovněž zopakuje průlet mezi horními vrstvami oblačnosti Saturnu a prstencem za účelem získání podrobných znalostí o obří plynné planetě. Během tohoto přiblížení bude sonda studovat vnitřní strukturu planety, změny magnetického pole a hmotnost prstenců.

"Sonda Cassini je v pozoruhodně dobrém stavu. Úspěšně přestála veškeré nástrahy letu dlouhého 4,2 miliardy km, které bychom mohli odečíst na jejím tachometru," říká Bob Mitchell (Jet Propulsion Laboratory). "Následující prodloužení mise je velmi zajímavé, protože nám umožní velice dlouho studovat planetu Saturn. Planeta je stále zahalena řadou tajemství a není snadné je rozluštit."

Obrázkové album sondy představuje více než 210 000 fotografií - jedná se mj. o informace shromážděné během více než 125 oběhů kolem Saturnu, 67 průletů kolem Titanu a 8 těsných průletů kolem Encelada apod. Sonda Cassini odhalila neočekávané detaily ve stavbě planetárních prstenců a pozorování měsíce Titan umožnila vědcům letmo zahlédnout podmínky, jaké mohly existovat na Zemi před tím, než se zde začal vyvíjet život.

Astronomové doufají, že najdou odpovědi na mnoho otázek, které se objeví v průběhu prodloužené mise; například proč má Saturn proměnlivou rychlost rotace a jak pravděpodobný podpovrchový oceán kapalné vody zásobuje pozorované výtrysky na Enceladu.

Přehled všech oběhů sondy Cassini kolem Saturnu a průletů kolem jednotlivých měsíců před rokem 2010 včetně prodloužené mise do září 2017 najdete na internetových stránkách mise Cassini mise Cassini.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »