Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise Cassini k Saturnu opět prodloužena

Mise Cassini k Saturnu opět prodloužena

Průlet sondy Cassini kolem Saturnu
Průlet sondy Cassini kolem Saturnu
Počátkem února 2010 NASA oznámila, že činnost kosmické sondy Cassini zkoumající planetu Saturn se prodlužuje až do roku 2017. Od roku 2011 bude každoročně uvolňováno 60 miliónů dolarů na pokračující výzkum Saturnu, jeho prstence a početnou rodinu měsíců. Cassini bude dále poskytovat zajímavé vědecké informace a ukazovat nám stále nové a nové pohledy na vzdálenou planetu. "Senzační objevy a fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o Saturnu a jeho soustavě," říká Jim Green (NASA).

Kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 17. 10. 1997 společně s přistávacím modulem Huygens, jehož vývoj a výrobu zajistila Evropská kosmická agentura ESA. V červenci 2004 byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Modul Huygens byl vybaven šesti přístroji k výzkumu Titanu, největšího měsíce Saturnu, na jehož povrchu přistál 14. 1. 2005. Dvanáct přístrojů sondy Cassini mělo denně předávat na Zemi proud informací o soustavě planety Saturn během následujících let. Původně měla mise skončit v roce 2008, avšak posléze byla prodloužena do září 2010 (Cassini Equinox Mission).

"Prodloužení mise poskytlo mimořádnou příležitost sledovat sezónní změny na jedné z vnějších planet Sluneční soustavy od zimy až do místního léta," říká Bob Pappalardo (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie).

Druhé prodloužení činnosti, označované jako Cassini Solstice Mission, umožní astronomům studovat sezónní změny i dlouhodobé změny počasí na Saturnu a rovněž zkoumat některé jeho měsíce. Sonda Cassini přilétla k Saturnu po zimním slunovratu na severní polokouli. Při prodlouženém výzkumu bude studovat planetu až do doby několika měsíců po nástupu letního slunovratu na severní polokouli (květen 2017). Letní slunovrat na severní polokouli znamená začátek léta na severní polokouli a nástup zimy na jižní polokouli.

Grafické zobrazení dalších průletů sondy Cassini kolem Saturnu
Grafické zobrazení dalších průletů sondy Cassini kolem Saturnu
Tak dlouho a tak podrobně nebyla doposud planeta Saturn zkoumána. Prodloužená mise znamená dalších 155 oběhů sondy Cassini kolem planety, 54 průletů kolem Titanu a 11 průletů kolem ledového měsíce Enceladus.

Prodloužení mise vědcům také umožní průběžně pozorovat Saturnův prstenec a rozsáhlou magnetosféru planety. Sonda si rovněž zopakuje průlet mezi horními vrstvami oblačnosti Saturnu a prstencem za účelem získání podrobných znalostí o obří plynné planetě. Během tohoto přiblížení bude sonda studovat vnitřní strukturu planety, změny magnetického pole a hmotnost prstenců.

"Sonda Cassini je v pozoruhodně dobrém stavu. Úspěšně přestála veškeré nástrahy letu dlouhého 4,2 miliardy km, které bychom mohli odečíst na jejím tachometru," říká Bob Mitchell (Jet Propulsion Laboratory). "Následující prodloužení mise je velmi zajímavé, protože nám umožní velice dlouho studovat planetu Saturn. Planeta je stále zahalena řadou tajemství a není snadné je rozluštit."

Obrázkové album sondy představuje více než 210 000 fotografií - jedná se mj. o informace shromážděné během více než 125 oběhů kolem Saturnu, 67 průletů kolem Titanu a 8 těsných průletů kolem Encelada apod. Sonda Cassini odhalila neočekávané detaily ve stavbě planetárních prstenců a pozorování měsíce Titan umožnila vědcům letmo zahlédnout podmínky, jaké mohly existovat na Zemi před tím, než se zde začal vyvíjet život.

Astronomové doufají, že najdou odpovědi na mnoho otázek, které se objeví v průběhu prodloužené mise; například proč má Saturn proměnlivou rychlost rotace a jak pravděpodobný podpovrchový oceán kapalné vody zásobuje pozorované výtrysky na Enceladu.

Přehled všech oběhů sondy Cassini kolem Saturnu a průletů kolem jednotlivých měsíců před rokem 2010 včetně prodloužené mise do září 2017 najdete na internetových stránkách mise Cassini mise Cassini.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »