Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 3
Raketoplán Discovery připojený k ISSDvě kosmické vycházky, testování nové komponenty staniční čističky vody a rozhovor s Obamou. To je jen krátký výčet činností astronautů od soboty 21. do úterý 24. března. Pojďme si je zrekapitulovat.
7. den
Astronauté pracují na neposlušném nosníkuČlenové posádky Discoveryho Steve Swanson a Joseph Acaba strávili noc v modulu Quest při sníženém tlaku. Je to běžná příprava na kosmické vycházky, díky pobytu v nižším tlaku se astronautům odbourá z krevních řečišť dusík. Druhý spacewalk mise STS-119 začal v sobotu v 17:51, když si oba účastníci vycházky přepnuli napájení skafandrů na vlastní baterie. Hlavní úkoly byly splněny: Swanson a Acaba připravili k výměně baterie, sbírající energii ze solárních panelů modulu Port 6 (výměna bude provedena v červnu), instalovali na japonský modul Kibo GPS anténu pro navádění japonských bezpilotních zásobovacích lodí H2 (nejbližší mise v září, pro zajímavost: tyto lodě nejsou schopny se připojit ke stanici, přiblíží se k ní a vyčkají, až je ke stanici připojí její robotická paže) a fotografovali poškozené radiátory (jde o panely, které chladí stanici tím, že přebytečné teplo vypouštějí do vesmíru, na dvou z nich byla zjištěna odlupující se izolace, příčinu a dopad by měly pomoct odhalit fotografie od spacewalkerů). Ale Swanson a Acaba nesklízeli jen úspěchy, nepodařilo se jim vyklopit externí nosič vybavení (slouží k uskladnění např. náhradních dílů vně stanice), důvodem údajně byla zaseklá spona, bránící panelům v samovolném vyklopení. Nebyl splněn ani úkol, při kterém bylo potřeba rekonfigurovat panel, řídící zásobování gyroskopů elektřinou. Při jedné z dřívějších misí byl jeden ze 4 gyroskopů kvůli poruše připojen k vypínači druhého, sobotním úkolem bylo napojit ho zpět na vlastní. Astronauti si ale neporadili se samovolně slepenými kabely.
8. den
V neděli měly posádky víceméně volný den, poznamenaný jen jednou nemilou událostí. Stanici (opět) hrozilo blízké setkání s kosmickým odpadem, tentokrát čínským. Mělo k němu dojít právě v pondělí, v době posledního spacewalku. Aby nebyli jeho účastníci v nebezpečí anebo aby nebyla vycházka zkomplikována úhybným manévrem, byl proveden již v neděli. Velitel Discoveryho Archambault pomocí raketoplánu otočil stanici tak, že její dráhu mírně snížila třením atmosféra. Po třech hodinách v této orientaci byla stanice otočena zpět do původní polohy.
9. den
Uskutečnila se třetí a poslední kosmická vycházka mise Discovery STS-119 (původně měly být 4 ale jedna byla zrušena kvůli brzkému příletu lodi Sojuz a střídání základních posádek stanice). Chopili se jí Richard Arnold a Joseph Acaba. Také odvedli důležitý kus práce. Přemístili vozík staničního přepravního systému (něco jako malý vláček, jezdící po povrchu stanice), stál totiž v cestě mobilnímu transportéru s robotickou paží, ta se bude muset přesunout v červnu, aby mohla instalovat poslední část japonské laboratoře Kibo, kterou přiveze raketoplán Endeavour. Tento transportní systém byl při vycházce také rozšířen o novou spojovací komponentu. Dále také zkontrolovali a promazali staniční robotickou paži. Stejně jako jejich předchůdci ale prohráli zápas se zaseknutým nosným systémem, který se nepodařilo vyklopit ani tentokrát. Řídící středisko opustilo teorii zaseknuté spony a doporučilo kosmonautům použít hrubou sílu, systém ale odolal. Na základě toho Houston také zrušil pokus o vyklopení podobného zařízení na opačné straně stanice.
10. den
Obama rozmlouvá s astronautyPo spacewalku čekal posádku Discoveryho volnější den. V ranních hodinách s kosmonauty promluvil prostřednictvím satelitu prezident Obama, pogratuloval k úspěšné misi a vyptával se na život a práci ve vesmíru. Posádka také pokračovala v testování nové destilační centrifugy, přivezené raketoplánem a instalované místo porouchané předchůdkyně do staniční čističky vody. Všichni byli nadmíru spokojeni, "suché" testy i testy s kapalinou dopadly pro novou komponentu i čističku perfektně. Astronauté si také všimli výrazného rozdílu mezi novou a starou součástkou co se týče menších vibrací a hluku. Teď už jen zbývá před odletem Discoveryho odebrat vzorky výsledné čisté vody pro odborníky v NASA.
Všechno má svůj konec, i mise raketoplánů a odpojení Discoveryho od Mezinárodní kosmické stanice je naplánováno na středu ve 20:53 SEČ. Na Floridě by měl přistát v sobotu v 18:44 SEČ.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
IC 342 – skrytá špirálová susedka
Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“.
Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku.
IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
20.9. až 19.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4