Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 3
Vít Straka Vytisknout článek

Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 3

Raketoplán Discovery připojený k ISS
Raketoplán Discovery připojený k ISS
Dvě kosmické vycházky, testování nové komponenty staniční čističky vody a rozhovor s Obamou. To je jen krátký výčet činností astronautů od soboty 21. do úterý 24. března. Pojďme si je zrekapitulovat.

7. den

Astronauté pracují na neposlušném nosníku
Astronauté pracují na neposlušném nosníku
Členové posádky Discoveryho Steve Swanson a Joseph Acaba strávili noc v modulu Quest při sníženém tlaku. Je to běžná příprava na kosmické vycházky, díky pobytu v nižším tlaku se astronautům odbourá z krevních řečišť dusík. Druhý spacewalk mise STS-119 začal v sobotu v 17:51, když si oba účastníci vycházky přepnuli napájení skafandrů na vlastní baterie. Hlavní úkoly byly splněny: Swanson a Acaba připravili k výměně baterie, sbírající energii ze solárních panelů modulu Port 6 (výměna bude provedena v červnu), instalovali na japonský modul Kibo GPS anténu pro navádění japonských bezpilotních zásobovacích lodí H2 (nejbližší mise v září, pro zajímavost: tyto lodě nejsou schopny se připojit ke stanici, přiblíží se k ní a vyčkají, až je ke stanici připojí její robotická paže) a fotografovali poškozené radiátory (jde o panely, které chladí stanici tím, že přebytečné teplo vypouštějí do vesmíru, na dvou z nich byla zjištěna odlupující se izolace, příčinu a dopad by měly pomoct odhalit fotografie od spacewalkerů). Ale Swanson a Acaba nesklízeli jen úspěchy, nepodařilo se jim vyklopit externí nosič vybavení (slouží k uskladnění např. náhradních dílů vně stanice), důvodem údajně byla zaseklá spona, bránící panelům v samovolném vyklopení. Nebyl splněn ani úkol, při kterém bylo potřeba rekonfigurovat panel, řídící zásobování gyroskopů elektřinou. Při jedné z dřívějších misí byl jeden ze 4 gyroskopů kvůli poruše připojen k vypínači druhého, sobotním úkolem bylo napojit ho zpět na vlastní. Astronauti si ale neporadili se samovolně slepenými kabely.

8. den

V neděli měly posádky víceméně volný den, poznamenaný jen jednou nemilou událostí. Stanici (opět) hrozilo blízké setkání s kosmickým odpadem, tentokrát čínským. Mělo k němu dojít právě v pondělí, v době posledního spacewalku. Aby nebyli jeho účastníci v nebezpečí anebo aby nebyla vycházka zkomplikována úhybným manévrem, byl proveden již v neděli. Velitel Discoveryho Archambault pomocí raketoplánu otočil stanici tak, že její dráhu mírně snížila třením atmosféra. Po třech hodinách v této orientaci byla stanice otočena zpět do původní polohy.

9. den

Uskutečnila se třetí a poslední kosmická vycházka mise Discovery STS-119 (původně měly být 4 ale jedna byla zrušena kvůli brzkému příletu lodi Sojuz a střídání základních posádek stanice). Chopili se jí Richard Arnold a Joseph Acaba. Také odvedli důležitý kus práce. Přemístili vozík staničního přepravního systému (něco jako malý vláček, jezdící po povrchu stanice), stál totiž v cestě mobilnímu transportéru s robotickou paží, ta se bude muset přesunout v červnu, aby mohla instalovat poslední část japonské laboratoře Kibo, kterou přiveze raketoplán Endeavour. Tento transportní systém byl při vycházce také rozšířen o novou spojovací komponentu. Dále také zkontrolovali a promazali staniční robotickou paži. Stejně jako jejich předchůdci ale prohráli zápas se zaseknutým nosným systémem, který se nepodařilo vyklopit ani tentokrát. Řídící středisko opustilo teorii zaseknuté spony a doporučilo kosmonautům použít hrubou sílu, systém ale odolal. Na základě toho Houston také zrušil pokus o vyklopení podobného zařízení na opačné straně stanice.

10. den

Obama rozmlouvá s astronauty
Obama rozmlouvá s astronauty
Po spacewalku čekal posádku Discoveryho volnější den. V ranních hodinách s kosmonauty promluvil prostřednictvím satelitu prezident Obama, pogratuloval k úspěšné misi a vyptával se na život a práci ve vesmíru. Posádka také pokračovala v testování nové destilační centrifugy, přivezené raketoplánem a instalované místo porouchané předchůdkyně do staniční čističky vody. Všichni byli nadmíru spokojeni, "suché" testy i testy s kapalinou dopadly pro novou komponentu i čističku perfektně. Astronauté si také všimli výrazného rozdílu mezi novou a starou součástkou co se týče menších vibrací a hluku. Teď už jen zbývá před odletem Discoveryho odebrat vzorky výsledné čisté vody pro odborníky v NASA.

Všechno má svůj konec, i mise raketoplánů a odpojení Discoveryho od Mezinárodní kosmické stanice je naplánováno na středu ve 20:53 SEČ. Na Floridě by měl přistát v sobotu v 18:44 SEČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »