Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství
Vít Straka Vytisknout článek

Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství

Tepelný štít Discoveryho při pohledu ze stanice
Tepelný štít Discoveryho při pohledu ze stanice
Od startu raketoplánu Discovery s posledním párem solárních panelů k Mezinárodní kosmické stanici uplynuly už 3 dny a jeho posádka se během nich opravdu nenudila. Mise vstoupila do hlavní části v úterý večer, připojením raketoplánu ke stanici.

Po startu 16. března po půlnoci byl Discovery naveden na výchozí oběžnou dráhu, ze které zahájil stíhání Mezinárodní kosmické stanice. V průběhu následujících dvou dnů byly několikrát zažehnuty jeho motory, tím byla postupně zvyšována jeho dráha až se ocitnul 15 kilometrů za stanicí. Tam motory znovu zapálil a tímto začalo závěrečné přibližování k ISS. Po zážehu překonal závěrečné kilometry k cíli během jednoho oběhu kolem Země, po němž se nacházel nějakých 300 metrů pod stanicí. Z tohoto bodu se k ní přibližoval a ve 180 metrech se zastavil, aby provedl tzv. rendezvous pitch maneuver. Otočil se v průběhu 9 minut o 360 stupňů, během této otočky posádka stanice fotografovala jeho tepelný štít.

Tepelný štít, snímaný v průběhu inspekce kamerou na robotické paži raketoplánu
Tepelný štít, snímaný v průběhu inspekce kamerou na robotické paži raketoplánu
Inspekci tepelného štítu udělala posádka Discovery už druhý den letu pomocí speciálního nástavce OBSS na robotickou paži raketoplánu. Nástavec obsahuje kromě kamery také infračervené senzory. Kontroly štítu robotickou paží a následně posádkou Mezinárodní kosmické stanice byly zavedeny po havárii Columbie. Prohlídka štítu druhý den mise nic neobvyklého neodhalila. Možné malé poškození na křídle raketoplánu bylo objeveno včera, na fotografiích od posádky stanice, pořízených během přibližování. Nicméně, jejich analýza stále pokračuje. Druhý den letu astronauti věnovali také kontrole skafandrů, které budou použity při kosmických vycházkách a raketoplán si je veze s sebou.

Ten den mise se mimochodem dostala Mezinárodní kosmická stanice opět do ohrožení ze strany kosmického odpadu, tentokrát šlo o kus ruského satelitu, vypuštěného v roce 1981. Řídící středisko v Houstonu plánovalo úhybný manévr, který nakonec naštěstí nebyl zapotřebí, při změně dráhy stanice by musela být změněna i dráha blížícího se Discoveryho, což by oddálilo jeho připojení. To se povedlo naprosto brilantně v úterý ve 22:19 SEČ. Po provedení otočky pro snímkování tepelného štítu Discovery zamířil čtvrtkruhem z pozice pod stanicí před ni. Tam nepatrně zpomalil a rychlostí jen pár cm/s (samozřejmě vzhledem ke stanici) se k ní blížil. Ihned po připojení byla posádka raketoplánu zatím rádiově uvítána velitelem ISS Finckem ("Vítám vás na naší úžasné Mezinárodní kosmické stanici"). O 2 hodiny později byly otevřeny průlezy a posádky se uvítaly osobně (videozáznam).




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »