Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise STS-130: Pokoj s výhledem
Vít Straka Vytisknout článek

Mise STS-130: Pokoj s výhledem

pad.jpg
Přesně takto pokřtila misi NASA v oficiální tiskové zprávě. A není daleko od pravdy. Hlavním úkolem mise STS-130, ke které odstartuje raketoplán Endeavour 7. února v 10:39 SEČ se 6člennou posádkou, bude dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici ISS nový modul, jehož součástí je i kopule se sedmi okny, díky které budou mít astronauté mnohem lepší výhled na Zemi i samotnou stanici.

Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nový modul evropské výroby Tranquility, který dostal toto pojmenování vloni v rámci 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci (Armstrong a Aldrin přistáli v Moři klidu, která se latinsky nazývá Mare Tranquillitatis), jeho součástí bude i výše zmíněná kopule. Hlavním úkolem mise STS-130 je dopravit tento modul na stanici, instalovat ho a zprovoznit. Primárně na zapojování tohoto modulu do systémů stanice budou zaměřeny také 3 kosmické vycházky, které se v rámci mise uskuteční.

Modul Cupola v montážní hale
Modul Cupola v montážní hale
Co se týče modulu Tranquility, jde o třetí a poslední exemplář modulu, plnících úlohu spojovacích uzlů, který bude připojen ke stanici (první dva exempláře jsou Unity a Harmony). Bude sloužit především k umístění systémů pro zachování životních podmínek jako např. přístroje pro udržení dýchatelné atmosféry, přístroje pro zpracování vody nebo nástroje pro fyzické cvičení členů posádky. Samotný modul je válcovitého tvaru s průměrem 4,5 metru, je více než 7 metrů dlouhý a váží více než 16,5 tuny, má celkem 6 stykovacích uzlů pro připojení jiných těles. Jeho součástí bude i menší modul Cupola. Ten váží 1,6 tuny, má 3 metry v průměru a 1,5 metru do výšky. Po obvodu má 6 menších oken a na vrcholku má jedno velké okno (to je s průměrem 80 cm největším oknem kdy vypuštěným do vesmíru). Z této kopule budou mít astronauté dokonalý výhled, což využijí hlavně k pozorování Země, řízení robotické paže stanice a koordinování svých kolegů při kosmických výstupech.

Mise raketoplánu Endeavour bude trvat celkem 13 dní (plus možnost jednodenního prodloužení). Ke stanici se raketoplán tradičně připojí třetí den letu a odpojí se od ní dva dny před přistáním (v plánu 20. února v 5:16 SEČ). Mise STS-130 zanechá ISS asi z 90 procent dokončenou. Tento let také zahájí poslední rok provozu raketoplánů, před námi je posledních pět startů. STS-130 bude 24. mise raketoplánu Endeavour, 32. návštěva raketoplánu na stanici ISS a 130. start raketoplánu vůbec.

Posádka STS-130
Posádka STS-130
Velitelem posádky raketoplánu bude George Zamka (na fotografii druhý zprava), plukovník amerického námořnictva. Má za sebou jeden kosmický let, sloužil jako pilot při misi STS-120 v roce 2007, která doručila na ISS modul Harmony. Má odlétáno více než 4000 hodin na více než 30 různých typech letadel.
Pilotem mise STS-130 bude Terry Virts (druhý zleva), plukovník amerického letectva. V NASA pracuje od roku 2000. Má nalétáno více než 3800 hodin na více než 40 typech letadel, STS-130 bude jeho prvním letem do vesmíru.
Mise bude mít 4 letové specialisty:
Kathryn Hireová, kapitán záložních sil amerického námořnictva. Dříve působila jako inženýr v Kennedyho kosmickém středisku, má za sebou jeden kosmický let (STS-90 v roce 1998, tato mise zkoumala vliv kosmického prostředí na lidský nervový systém).
Stephen Robinson (první zprava), veterán tří kosmických letů (STS-85 v roce 1997, STS-95 v roce 1998 a STS-114 v roce 2005) ve vesmíru strávil více než 831 hodin, z toho více než 20 hodin při kosmických výstupech. Dříve jako technik testoval software pro raketoplány a pomáhal vyvinout robotickou paži ISS.
Nicholas Patrick (první zleva), v NASA pracuje od roku 1998, má za sebou jeden kosmický let (STS-116 v roce 2006, při kterém strávil ve vesmíru 13 dní). Při misi STS-130 ho čekají tři kosmické výstupy, které absolvuje se svým kolegou Robertem Behnkenem.
Robert Behnken (třetí zleva), nadporučík amerického letectva, má za sebou taktéž jeden kosmický let (STS-123 v roce 2008), při kterém splnil tři kosmické výstupy o celkovém trvání 19 hodin a 19 minut. Při misi STS-130 bude působit jako vedoucí při kosmických výstupech.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »