Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise STS-130: Pokoj s výhledem
Vít Straka Vytisknout článek

Mise STS-130: Pokoj s výhledem

pad.jpg
Přesně takto pokřtila misi NASA v oficiální tiskové zprávě. A není daleko od pravdy. Hlavním úkolem mise STS-130, ke které odstartuje raketoplán Endeavour 7. února v 10:39 SEČ se 6člennou posádkou, bude dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici ISS nový modul, jehož součástí je i kopule se sedmi okny, díky které budou mít astronauté mnohem lepší výhled na Zemi i samotnou stanici.

Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nový modul evropské výroby Tranquility, který dostal toto pojmenování vloni v rámci 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci (Armstrong a Aldrin přistáli v Moři klidu, která se latinsky nazývá Mare Tranquillitatis), jeho součástí bude i výše zmíněná kopule. Hlavním úkolem mise STS-130 je dopravit tento modul na stanici, instalovat ho a zprovoznit. Primárně na zapojování tohoto modulu do systémů stanice budou zaměřeny také 3 kosmické vycházky, které se v rámci mise uskuteční.

Modul Cupola v montážní hale
Modul Cupola v montážní hale
Co se týče modulu Tranquility, jde o třetí a poslední exemplář modulu, plnících úlohu spojovacích uzlů, který bude připojen ke stanici (první dva exempláře jsou Unity a Harmony). Bude sloužit především k umístění systémů pro zachování životních podmínek jako např. přístroje pro udržení dýchatelné atmosféry, přístroje pro zpracování vody nebo nástroje pro fyzické cvičení členů posádky. Samotný modul je válcovitého tvaru s průměrem 4,5 metru, je více než 7 metrů dlouhý a váží více než 16,5 tuny, má celkem 6 stykovacích uzlů pro připojení jiných těles. Jeho součástí bude i menší modul Cupola. Ten váží 1,6 tuny, má 3 metry v průměru a 1,5 metru do výšky. Po obvodu má 6 menších oken a na vrcholku má jedno velké okno (to je s průměrem 80 cm největším oknem kdy vypuštěným do vesmíru). Z této kopule budou mít astronauté dokonalý výhled, což využijí hlavně k pozorování Země, řízení robotické paže stanice a koordinování svých kolegů při kosmických výstupech.

Mise raketoplánu Endeavour bude trvat celkem 13 dní (plus možnost jednodenního prodloužení). Ke stanici se raketoplán tradičně připojí třetí den letu a odpojí se od ní dva dny před přistáním (v plánu 20. února v 5:16 SEČ). Mise STS-130 zanechá ISS asi z 90 procent dokončenou. Tento let také zahájí poslední rok provozu raketoplánů, před námi je posledních pět startů. STS-130 bude 24. mise raketoplánu Endeavour, 32. návštěva raketoplánu na stanici ISS a 130. start raketoplánu vůbec.

Posádka STS-130
Posádka STS-130
Velitelem posádky raketoplánu bude George Zamka (na fotografii druhý zprava), plukovník amerického námořnictva. Má za sebou jeden kosmický let, sloužil jako pilot při misi STS-120 v roce 2007, která doručila na ISS modul Harmony. Má odlétáno více než 4000 hodin na více než 30 různých typech letadel.
Pilotem mise STS-130 bude Terry Virts (druhý zleva), plukovník amerického letectva. V NASA pracuje od roku 2000. Má nalétáno více než 3800 hodin na více než 40 typech letadel, STS-130 bude jeho prvním letem do vesmíru.
Mise bude mít 4 letové specialisty:
Kathryn Hireová, kapitán záložních sil amerického námořnictva. Dříve působila jako inženýr v Kennedyho kosmickém středisku, má za sebou jeden kosmický let (STS-90 v roce 1998, tato mise zkoumala vliv kosmického prostředí na lidský nervový systém).
Stephen Robinson (první zprava), veterán tří kosmických letů (STS-85 v roce 1997, STS-95 v roce 1998 a STS-114 v roce 2005) ve vesmíru strávil více než 831 hodin, z toho více než 20 hodin při kosmických výstupech. Dříve jako technik testoval software pro raketoplány a pomáhal vyvinout robotickou paži ISS.
Nicholas Patrick (první zleva), v NASA pracuje od roku 1998, má za sebou jeden kosmický let (STS-116 v roce 2006, při kterém strávil ve vesmíru 13 dní). Při misi STS-130 ho čekají tři kosmické výstupy, které absolvuje se svým kolegou Robertem Behnkenem.
Robert Behnken (třetí zleva), nadporučík amerického letectva, má za sebou taktéž jeden kosmický let (STS-123 v roce 2008), při kterém splnil tři kosmické výstupy o celkovém trvání 19 hodin a 19 minut. Při misi STS-130 bude působit jako vedoucí při kosmických výstupech.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »