Na kosmickou scénu v USA vstupuje další soukromá firma, techniku nakoupila z Ruska

Orbital Sciences Corp. (lidově nazývána prostě Orbital) tvoří spolu s kalifornskou SpaceX dvojici soukromých partnerů NASA, která s nimi v prosinci 2008 podepsala smlouvy o zásobování Mezinárodní kosmické stanice bezpilotními loděmi soukromého sektoru po ukončení provozu raketoplánů. Konkrétně firmě Orbital za budoucí služby NASA přislíbila 288 milionů dolarů na vývoj rakety Antares a nákladní lodě Cygnus a vůbec „demonstrační“ fázi služeb Orbital. Až se její kosmický program rozjede, má odlétat osm misí na ISS za 1,9 miliardy amerických dolarů. Zatímco SpaceX onu demonstrační fázi svého programu pro ISS úspěšně uzavřela zkušební misí Dragonu ke stanici vloni v květnu a v říjnu zahájila rutinní zásobování stanice, Orbital se plnění svých slibů zatím pomalu ale jistě přibližuje.

Překážky v cestě prvního ostrého letu rakety Antares odstranil tzv. hot fire test, při kterém byl exemplář prvního stupně Antara se dvěma motory AJ26 na startovací rampě pokusně na půl minuty zažehnut.

Několik měsíců odkládaný test (mimochodem i kvůli listopadovému hurikánu Sandy) nakonec započal v sobotu 23. února přesně o půlnoci našeho času (v pátek 22. února v 18:00 místního času) na startovací rampě 0A na kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) na ostrově Wallops ve Virginii. Oba motory poslušně po dobu 29 vteřin spalovaly kerosin a tekutý kyslík a svým celkovým tahem 310 tun vyprodukovaly ohlušující vlnu, jež se mírným deštěm na pobřeží Virginie a Marylandu rozléhala do okolí.

Videosekvence ze zážehového testu. Zdroj: NASA

Testovací zážeh přišel na konci přípravné sekvence, jež zahrnovala i tankování paliva do raketového stupně. Vyzkoušet technici chtěli právě tankování paliva přímo na rampě, pak také funkčnost příkazů k zážehu a vypnutí stupně a hoření a výkon motorů AJ26 poprvé ve dvojité konfiguraci. Test dopadl dobře a dle předběžných analýz dat bylo údajně dosaženo všech důležitých cílů a ověřena spolehlivost všech systémů včetně vodních pump, majících v okamžicích po startu ochránit proudy vody raketu i rampu od poškození zvukem.

„Tento test na startovací rampě je důležitou připomínkou síly a rozmanitosti kosmického průmyslu v naší zemi,“ řekl Phil McAlister, manažer NASA v oblasti soukromého kosmického programu. „Něco přes rok od vyřazení raketoplánů máme americkou firmu zásobující kosmickou stanici a další firma nyní dělá důležité kroky k otevření nové brány na oběžnou dráhu pro Ameriku.“ Firma Orbital plánuje raketu Antares prodávat NASA a americké armádě pro vynášení satelitů.

Orbital teď plánuje odstranit ze startovací rampy zkušební exemplář prvního stupně rakety Antares a odvézt jej zpět do montážní haly. Po inspekcích systémů startovací rampy, jež jsou po zážehovém testu nutné, a rekonfiguraci rampy k další „práci“ má Orbital vyvézt z montážní haly první kompletní (dva stupně) raketu Antares a připravit ji k prvnímu startu, který se má uskutečnit za asi šest týdnů, snad počátkem dubna. Antares bude vyzkoušen při dopravě simulovaného nákladu na nízkou oběžnou dráhu, a pokud vše dopadne dobře, v červnu či červenci by mohl do kosmu zamířit podruhé s první lodí Cygnus ke stanici ISS. Pravidelné zásobování stanice by mohlo začít ze strany Orbital ještě letos.

Cygnus má mít asi 2,5krát větší hermetizovaný prostor pro náklad než Dragon, zato však nebude schopna návratu na Zemi.

Zajímavá je i historie motorů AJ26, které se osvědčily ve dvojici při sobotním testu a mají v budoucnu pohánět Antares na orbit. Jsou totiž ruské výroby a původně byly navrženy a postaveny pro neúspěšnou sovětskou superraketu N1, která měla vyhrát Sovětskému svazu závody o dobytí Měsíce lidskou posádkou.

S původním označením NK-33 motory vyrobené v 60. a 70. letech a poté uskladněné od Rusů zakoupila v polovině 90. let americká firma Aerojet a začala je modifikovat pro použití americkými komerčními nosiči. Provedla například odstranění některých popruhů, přidání americké elektroniky, certifikaci motorů pro americké palivo a umožnění vychylování trysek pro řízení letu. Motory byly poté jednotlivě testovány ve Stennisově kosmickém středisku NASA v Mississippi ale ve dvojité konfiguraci byly v praxi vyzkoušeny teprve tuto sobotu ve Virginii.

Palivová nádrž prvního stupně Antara zase pochází z Ukrajiny a je odvozená od rakety Zenit.

„Nyní (po zážehovém testu) obrátíme naši pozornost k dalšímu důležitému milníku programu Antares, a sice k premiérovému letu rakety. Vím, že mluvím za celý tým programu Antares, když řeknu, že jsme hodně vzrušení z vědomí, že naše nejnovější raketa zamíří do nebes jen za pár týdnů,“ řekl Mike Pinkston, manažer programu Antares ve firmě Orbital.

Zdroje:

spaceflightnow.com 22. 2. 2013

Web Orbital Sciences Corp.