Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a připravovaný návrat na Měsíc

NASA a připravovaný návrat na Měsíc

LRO_1.jpg
Počátkem roku 2004 vyhlásil americký prezident George Bush novou kosmickou iniciativu, která mj. počítá s návratem amerických astronautů na Měsíc a s realizací pilotovaného letu na Mars. V těchto dnech NASA vybrala 6 návrhů vědeckých experimentů pro připravovanou kosmickou sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedná se o první sondu, která bude realizována v rámci projektu Vision for Space Exploration.

Start sondy LRO k Měsíci je naplánován na konec roku 2008 jako součást měsíčního programu NASA s názvem Robotic Lunar Exploration Program. Hlavním úkolem sondy bude získat z oběžné dráhy co nejvíce informací, nutných k vybrání vhodných míst pro přistání budoucích automatů i pilotovaných výprav. Rovněž budou zjišťovány zásoby nerostných surovin a studován vliv kosmického záření na Měsíci a okolí na biologické objekty včetně člověka.

V červnu 2004 vyhlásila NASA konkurz na návrhy vědeckého vybavení sondy LRO. Vybrané experimenty budou realizovány na sondě, jejíž start je naplánován na říjen 2008. Počítá se s realizací následujících vědeckých experimentů:

LOLA - Lunar Orbiter Laser Altimeter Measurement Investigation. Jeho úkolem bude studovat globální topografii měsíčního povrchu s vysokým rozlišením, měření sklonu svahů v oblastech předpokládaného přistání budoucích expedic a hledání polárního ledu v oblastech, které se trvale nacházejí ve stínu.

LROC - Lunar Reconnaissance Orbiter Camera. Bude fotografovat vybrané oblasti a pořizovat snímky s vysokým rozlišením za účelem zjištění případných nerovností, které by mohly způsobit problémy při přistávání automatů či pilotovaných kosmických lodí. Dále bude pořizovat širokoúhlé snímky oblastí v blízkosti měsíčních pólů na různých vlnových délkách za účelem zjištění změn osvětlení a pátrání po přírodních zdrojích.

LEND - Lunar Exploration Neutron Detector. Bude mapovat tok neutronů z měsíčního povrchu za účelem zjištění přítomnosti vodního ledu na Měsíci, dále bude zjišťovat informace o radiačním pozadí na Měsíci a jeho okolí, které budou užitečné pro plánování budoucích expedic. Jedná se o ruský přístroj, navržený skupinou vědců Institutu kosmických výzkumů v Moskvě pod vedením Igora Mitrofanova.

DLRE - Diviner Lunar Radiometer Experiment. Tento přístroj bude mapovat rozložení teploty na celém povrchu Měsíce (s délkovým rozlišením 300 m) za účelem objevení studených oblastí s možným výskytem depozitů vodního ledu.

LAMP - Lyman-Alpha Mapping Project. Zařízení bude studovat povrch Měsíce v oboru ultrafialového záření. Hlavním úkolem bude pátrání po vodním ledu a jinovatce v polárních oblastech a fotografování oblastí, které se trvale nacházejí ve stínu (osvětleny jsou pouze svitem vzdálených hvězd).

CRaTER - Cosmic Ray Telescope for the Effects of Radiation. S jeho pomocí bude studován vliv kosmického záření na vzorky, imitující tkáně živých organismů. Jedná se opět o nutný výzkum v rámci obnovy pilotovaných letů na Měsíc a vybudování dlouhodobé základny.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »