Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a připravovaný návrat na Měsíc

NASA a připravovaný návrat na Měsíc

LRO_1.jpg
Počátkem roku 2004 vyhlásil americký prezident George Bush novou kosmickou iniciativu, která mj. počítá s návratem amerických astronautů na Měsíc a s realizací pilotovaného letu na Mars. V těchto dnech NASA vybrala 6 návrhů vědeckých experimentů pro připravovanou kosmickou sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedná se o první sondu, která bude realizována v rámci projektu Vision for Space Exploration.

Start sondy LRO k Měsíci je naplánován na konec roku 2008 jako součást měsíčního programu NASA s názvem Robotic Lunar Exploration Program. Hlavním úkolem sondy bude získat z oběžné dráhy co nejvíce informací, nutných k vybrání vhodných míst pro přistání budoucích automatů i pilotovaných výprav. Rovněž budou zjišťovány zásoby nerostných surovin a studován vliv kosmického záření na Měsíci a okolí na biologické objekty včetně člověka.

V červnu 2004 vyhlásila NASA konkurz na návrhy vědeckého vybavení sondy LRO. Vybrané experimenty budou realizovány na sondě, jejíž start je naplánován na říjen 2008. Počítá se s realizací následujících vědeckých experimentů:

LOLA - Lunar Orbiter Laser Altimeter Measurement Investigation. Jeho úkolem bude studovat globální topografii měsíčního povrchu s vysokým rozlišením, měření sklonu svahů v oblastech předpokládaného přistání budoucích expedic a hledání polárního ledu v oblastech, které se trvale nacházejí ve stínu.

LROC - Lunar Reconnaissance Orbiter Camera. Bude fotografovat vybrané oblasti a pořizovat snímky s vysokým rozlišením za účelem zjištění případných nerovností, které by mohly způsobit problémy při přistávání automatů či pilotovaných kosmických lodí. Dále bude pořizovat širokoúhlé snímky oblastí v blízkosti měsíčních pólů na různých vlnových délkách za účelem zjištění změn osvětlení a pátrání po přírodních zdrojích.

LEND - Lunar Exploration Neutron Detector. Bude mapovat tok neutronů z měsíčního povrchu za účelem zjištění přítomnosti vodního ledu na Měsíci, dále bude zjišťovat informace o radiačním pozadí na Měsíci a jeho okolí, které budou užitečné pro plánování budoucích expedic. Jedná se o ruský přístroj, navržený skupinou vědců Institutu kosmických výzkumů v Moskvě pod vedením Igora Mitrofanova.

DLRE - Diviner Lunar Radiometer Experiment. Tento přístroj bude mapovat rozložení teploty na celém povrchu Měsíce (s délkovým rozlišením 300 m) za účelem objevení studených oblastí s možným výskytem depozitů vodního ledu.

LAMP - Lyman-Alpha Mapping Project. Zařízení bude studovat povrch Měsíce v oboru ultrafialového záření. Hlavním úkolem bude pátrání po vodním ledu a jinovatce v polárních oblastech a fotografování oblastí, které se trvale nacházejí ve stínu (osvětleny jsou pouze svitem vzdálených hvězd).

CRaTER - Cosmic Ray Telescope for the Effects of Radiation. S jeho pomocí bude studován vliv kosmického záření na vzorky, imitující tkáně živých organismů. Jedná se opět o nutný výzkum v rámci obnovy pilotovaných letů na Měsíc a vybudování dlouhodobé základny.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pluto a Cháron

Pluto a zvětšený výřez se záběrem Cháronu

Další informace »