NuSTAR NASA v pondělí 9. února potěšila nejednoho astrofyzika. Rozhodla se totiž oživit misi družice NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). Ta by měla od roku 2011 provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra. Hlavním cílem bude především výzkum černých děr a pozůstatku po výbuchu supernov.
Družice NuSTAR bude provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra (8 až 80 keV). Hlavním cílem má být výzkum mladých pozůstatků po výbuchu supernov. Dále se NuSTAR zaměří na studium kosmického záření a černých děr.
NASA misi družice zrušila v únoru 2006. Poté se ale stal ředitelem pro vědecké mise NASA známý vědec Alan Stern a ten misi družice NuSTAR opět v září 2007 vzkřísil. Družice se má pohybovat po nízké oběžné dráze a její citlivost údajně bude 500x větší oproti předchůdcům.
Pegasus XL Do vesmíru vynese družici raketa Pegasus XL. Ta je fandům kosmonautiky velmi známá, neboť startuje jinak, než jsme u nosných raket zvyklí. Raketu s užitečným zatížením vynese do výšky několika kilometrů letoun L-1011. Poté se od něj raketa oddělí a po zážehu motorů se i s nákladem vydává do vesmíru. Pegasus XL má pověst spolehlivé nosné rakety, schopné vynést na nízkou oběžnou dráhu náklad o hmotnosti až jedné tuny. Od roku 1990 proběhlo už na 54 startů, které jsou příznivé nejen co do spolehlivosti rakety ale i ceny. Náklady na start družice NuSTAR se mají pohybovat okolo 36 milionů dolarů.
Start rakety Pegasus XL s družicí AIM pro výzkum mezosférických mraků v roce 2007.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
