NuSTAR NASA v pondělí 9. února potěšila nejednoho astrofyzika. Rozhodla se totiž oživit misi družice NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). Ta by měla od roku 2011 provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra. Hlavním cílem bude především výzkum černých děr a pozůstatku po výbuchu supernov.
Družice NuSTAR bude provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra (8 až 80 keV). Hlavním cílem má být výzkum mladých pozůstatků po výbuchu supernov. Dále se NuSTAR zaměří na studium kosmického záření a černých děr.
NASA misi družice zrušila v únoru 2006. Poté se ale stal ředitelem pro vědecké mise NASA známý vědec Alan Stern a ten misi družice NuSTAR opět v září 2007 vzkřísil. Družice se má pohybovat po nízké oběžné dráze a její citlivost údajně bude 500x větší oproti předchůdcům.
Pegasus XL Do vesmíru vynese družici raketa Pegasus XL. Ta je fandům kosmonautiky velmi známá, neboť startuje jinak, než jsme u nosných raket zvyklí. Raketu s užitečným zatížením vynese do výšky několika kilometrů letoun L-1011. Poté se od něj raketa oddělí a po zážehu motorů se i s nákladem vydává do vesmíru. Pegasus XL má pověst spolehlivé nosné rakety, schopné vynést na nízkou oběžnou dráhu náklad o hmotnosti až jedné tuny. Od roku 1990 proběhlo už na 54 startů, které jsou příznivé nejen co do spolehlivosti rakety ale i ceny. Náklady na start družice NuSTAR se mají pohybovat okolo 36 milionů dolarů.
Start rakety Pegasus XL s družicí AIM pro výzkum mezosférických mraků v roce 2007.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Fotografováno nízko (necelých 15 stupňů) nad východním obzorem. Obloha byla průzračná, začalo svítat, ale ještě znatelně rušil závoj městského osvětlení.
