NuSTAR NASA v pondělí 9. února potěšila nejednoho astrofyzika. Rozhodla se totiž oživit misi družice NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). Ta by měla od roku 2011 provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra. Hlavním cílem bude především výzkum černých děr a pozůstatku po výbuchu supernov.
Družice NuSTAR bude provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra (8 až 80 keV). Hlavním cílem má být výzkum mladých pozůstatků po výbuchu supernov. Dále se NuSTAR zaměří na studium kosmického záření a černých děr.
NASA misi družice zrušila v únoru 2006. Poté se ale stal ředitelem pro vědecké mise NASA známý vědec Alan Stern a ten misi družice NuSTAR opět v září 2007 vzkřísil. Družice se má pohybovat po nízké oběžné dráze a její citlivost údajně bude 500x větší oproti předchůdcům.
Pegasus XL Do vesmíru vynese družici raketa Pegasus XL. Ta je fandům kosmonautiky velmi známá, neboť startuje jinak, než jsme u nosných raket zvyklí. Raketu s užitečným zatížením vynese do výšky několika kilometrů letoun L-1011. Poté se od něj raketa oddělí a po zážehu motorů se i s nákladem vydává do vesmíru. Pegasus XL má pověst spolehlivé nosné rakety, schopné vynést na nízkou oběžnou dráhu náklad o hmotnosti až jedné tuny. Od roku 1990 proběhlo už na 54 startů, které jsou příznivé nejen co do spolehlivosti rakety ale i ceny. Náklady na start družice NuSTAR se mají pohybovat okolo 36 milionů dolarů.
Start rakety Pegasus XL s družicí AIM pro výzkum mezosférických mraků v roce 2007.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
