NuSTAR NASA v pondělí 9. února potěšila nejednoho astrofyzika. Rozhodla se totiž oživit misi družice NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). Ta by měla od roku 2011 provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra. Hlavním cílem bude především výzkum černých děr a pozůstatku po výbuchu supernov.
Družice NuSTAR bude provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra (8 až 80 keV). Hlavním cílem má být výzkum mladých pozůstatků po výbuchu supernov. Dále se NuSTAR zaměří na studium kosmického záření a černých děr.
NASA misi družice zrušila v únoru 2006. Poté se ale stal ředitelem pro vědecké mise NASA známý vědec Alan Stern a ten misi družice NuSTAR opět v září 2007 vzkřísil. Družice se má pohybovat po nízké oběžné dráze a její citlivost údajně bude 500x větší oproti předchůdcům.
Pegasus XL Do vesmíru vynese družici raketa Pegasus XL. Ta je fandům kosmonautiky velmi známá, neboť startuje jinak, než jsme u nosných raket zvyklí. Raketu s užitečným zatížením vynese do výšky několika kilometrů letoun L-1011. Poté se od něj raketa oddělí a po zážehu motorů se i s nákladem vydává do vesmíru. Pegasus XL má pověst spolehlivé nosné rakety, schopné vynést na nízkou oběžnou dráhu náklad o hmotnosti až jedné tuny. Od roku 1990 proběhlo už na 54 startů, které jsou příznivé nejen co do spolehlivosti rakety ale i ceny. Náklady na start družice NuSTAR se mají pohybovat okolo 36 milionů dolarů.
Start rakety Pegasus XL s družicí AIM pro výzkum mezosférických mraků v roce 2007.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
