Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA provedla další test nového motoru pro rakety Ares
Vít Straka Vytisknout článek

NASA provedla další test nového motoru pro rakety Ares

Záběr ze zážehu motoru DM-2
Záběr ze zážehu motoru DM-2
Americký prezident Barack Obama plánuje zrušení programu Constellation, v jehož rámci se měli američtí astronauti po ukončení programu raketoplánů a opuštění Mezinárodní kosmické stanice vydat zpět na Měsíc - to není žádná novinka. Zatím to však neudělal, pouze to zamýšlí. Už 1. října začne pro NASA nový rozpočtový rok 2011 a stále není vůbec jasné, jaká bude další koncepce americké kosmonautiky. Minimálně do konce září je tedy stále platná cesta k uskutečnění programu Constellation, jejíž dalším milníkem byl test nového motoru pro rakety Ares.

První stupeň rakety Ares I, která měla podle původních plánů na oběžnou dráhu vynášet pilotované lodě Orion, měl být tvořen motorem na tuhá paliva, velmi podobným motoru SRB, jehož dvojice je používána při startech raketoplánů. Nový motor pro rakety Ares je však výkonější a zmodernizovaný, což je dosaženo hlavně přidáním pátého segmentu k původně čtyřsegmentovému motoru SRB. Dále je nový motor DM (Development Motor) vybaven lepší izolací a má širší hrdlo trysky. První zkušební zážeh nového pětisegmentového motoru se uskutečnil již 10. září 2009, druhý v úterý 31. srpna 2010.

Druhý z původně plánovaných čtyř zkušebních zážehů se odehrál na testovacím stavu v poušti u města Promontory ve státě Utah (USA) a trval dvě minuty a pět vteřin. Motor byl při něm podchlazen na pouhé 4 stupně Celsia, aby se ukázalo, jak pracuje při nízkých teplotách (právě poškození motoru SRB silným mrazem způsobilo v roce 1986 zkázu raketoplánu Challenger).

Motor o délce 47 metrů a šířce 3,5 metru s tahem o hodnotě 22 milionů koňských sil spálil při testu celkem 590 tun paliva a vyvolal menší zemětřesení. Celkem měl test odpovědět na 53 otázek o novém motoru a podle prvních pohledů na získaná data byl velmi úspěšný.

Videozáznam zkušebního zážehu:

"Takže předběžná data vypadají excelentně. Získali jsme všechny údaje, po kterých jsme šli a velmi se těšíme, až je budeme moct podrobněji prozkoumat," vyjádřil se Alex Priskos, manažer projektu z Marshallova kosmického střediska (stát Alabama).

Start rakety Ares I v představě malíře
Start rakety Ares I v představě malíře
I přes velmi dobré výsledky testu a fakt, že nová raketa Ares I už má za sebou první zkušební start ve verzi Ares I-X v říjnu 2009, s programem Constellation to vypadá velmi bledě. Současná americká administrativa pod vedením prezidenta Obamy se jej chystá zrušit ve prospěch komerčních raket a lodí pro obsluhu stanice ISS a pozdějších, zatím nepředstavených, raket a lodí pro mise dále než na nízkou oběžnou dráhu. Budoucí činnost NASA v oblasti pilotovaných letů je velmi nejistá už jen proto, že ke zrušení programu Constellation stále oficiálně nedošlo, vláda USA se stále neshodla na novém rozpočtu NASA, jež začne platit už za měsíc. Stále také není jisté, kdy ukončí činnost raketoplány. Oficiálně jsou v plánu poslední dvě mise (Discovery STS-133 v listopadu 2010 a Endeavour STS-134 v únoru 2011) ale v současné době je stále ještě vysoká pravděpodobnost, že bude program rozšířen o další misi (Atlantis STS-135 v červnu 2011), kterou nyní podrobněji plánují manažeři NASA, i když zatím nedostala zelenou. Některé hlasy dokonce volají po prodloužení programu do té doby, než bude k dispozici jakýkoliv náhradní dopravní prostředek, to je však vzhledem k současné situaci již téměř vyloučeno.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »