Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA: vracíme se na Měsíc

NASA: vracíme se na Měsíc

Navrat_na_Mesic.jpg
Ještě před ukončením příští dekády, v roce 2018, budou astronauti NASA opět pokračovat ve výzkumu povrchu Měsíce. Tentokrát se však nebude jednat pouze o několik krátkodobých pobytů na Měsíci, ale v plánu je výstavba stálé měsíční základny.

Tato cesta bude zahájena již brzy vývojem nových prostředků pro pilotované kosmické lety. Při jejich konstrukci budou využity nejlepší kosmické technologie z programů Apollo a Space Shuttle. Nový pilotovaný prostředek NASA pro 21. století bude cenově přijatelný, spolehlivý, univerzální a bezpečný. Součástí tohoto systému bude nová kosmická loď, určená pro dopravu 4 kosmonautů na Měsíc a zpět, v budoucnu pro přepravu 6 kosmonautů k planetě Mars, k dopravě posádek na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS a k jejímu zásobování. Na palubu ISS dopraví šestičlennou posádku nebo 25 tun nákladu v bezpilotní variantě. Je možné také kombinovat menší posádku s určitým množstvím přepravovaného materiálu.

Nová pilotovaná kosmická loď bude mít podobný tvar jako kabina z projektu Apollo, bude však prostornější a umožní dopravit najednou na povrch Měsíce 4 astronauty. Bude vybavena slunečními bateriemi, poskytujícími elektrickou energii, a obě její části - mateřská (servisní) kosmická loď i měsíční přistávací modul - budou jako palivo používat kapalný metan. Proč zrovna metan? NASA je toho názoru, že v rámci pilotovaného letu na Mars mohou astronauti využít atmosféru planety k výrobě metanu, který použijí jako palivo pro raketové motory, umožňující návrat posádky zpět na Zemi. To by mělo přinést další zlevnění výzkumu Marsu.

Novou kosmickou loď (respektive její návratovou kabinu) bude možné použít opakovaně až 10krát. Po přistání na padácích na pevné zemi (eventuelně na hladinu moře v případě nouze) bude návratová kabina vylovena a snadno navrácena do výrobního závodu, opatřena novým tepelným štítem a znovu připravena k vypuštění do vesmíru s posádkou na palubě. První start nové kosmické lodi by se měl uskutečnit v roce 2012, tj. 2 roky po ukončení startů amerických raketoplánů. Její průměr bude 5,5 m (Apollo mělo průměr 3,9 m).

Ve spojení s novým lunárním přistávacím modulem bude tento systém schopen dopravit na povrch Měsíce 2krát více astronautů než v programu Apollo, kteří zde budou moci zůstat mnohem déle: 4 až 7 dnů. Jestliže byl projekt Apollo limitován přistáváním v oblastech kolem měsíčního rovníku, nový lunární modul ponese dostatečné zásoby pohonných látek, aby mohl přistát prakticky kdekoliv.

Jakmile bude měsíční základna vybudována, posádka zde může zůstat po dobu až 6 měsíců. Mateřská kosmická loď zatím bude v automatickém režimu operovat na oběžné dráze kolem Měsíce - na její palubě se nebude v té době nacházet žádný člen posádky (na rozdíl od programu Apollo). Celá kompletní posádka uskuteční výsadek na měsíční povrch.

CEV_start.jpg

Nový raketový kosmický systém, který bude dopravovat kosmonauty do vesmíru, bude mnohem výkonnější, využije řadu technologií z amerického raketoplánu. Kosmickou loď s posádkou bude vynášet na oběžnou dráhu kolem Země raketa, odvozená z urychlovacího stupně raketoplánu na tuhou pohonnou látku (TPL), a která bude doplněna druhým stupněm na kapalný kyslík a vodík, vybaveným raketovým motorem, používaným na raketoplánu Space Shuttle.

Druhý, těžký nosič, bude sestaven z dvojice prodloužených urychlovacích stupňů na TPL, připojených k centrálnímu tělesu rakety, opět na kapalný kyslík a vodík, vybavenému 5 hlavními motory z orbitálního stupně amerického raketoplánu. Tato raketa bude schopna vynést na oběžnou dráhu kolem Země 106 až 125 tun nákladu. Bude vynášet všechny elementy potřebné pro vybudování stálé základny na Měsíci, případně pro lety na Mars. V budoucnu může být upravena i pro vynášení větších kosmických lodí s posádkou.

To nejlepší nakonec: tento dopravní systém bude 10krát bezpečnější než současný americký raketoplán, neboť záchranný systém na vrcholu nosné rakety může kabinu s posádkou kdykoliv velmi rychle oddělit od havarované nosné rakety, dopravit ji do bezpečné vzdálenosti, odkud bude uskutečněn běžný přistávací manévr. Rovněž tak bude zabráněno poškození kabiny s posádkou případnými troskami, odpadávajícími od rakety - kabina bude v každém případě nad raketou, tudíž zasažení úlomky je vyloučeno.

Za 5 let bude nová kosmická loď schopna přepravovat na palubu ISS posádky a nezbytné zásoby. Plán počítá až se 6 starty ročně. Mezitím automatické kosmické sondy "položí základy" pro pilotované lunární mise. A v roce 2018 se lidé vrátí na Měsíc. Jak bude let na Měsíc probíhat?

Mesic_plan_letu.jpg

Těžká varianta nosné rakety dopraví na oběžnou dráhu kolem Země měsíční přistávací modul a urychlovací stupeň pro navedení k Měsíci. Posádka odstartuje později na palubě kosmické lodi samostatnou raketou o nižší nosnosti. Na oběžné dráze dojde ke spojení pilotované lodi s měsíčním modulem, připojeným k urychlovacímu stupni, který tuto sestavu navede na přeletovou dráhu k Měsíci.

O 3 dny později přejde kosmická loď na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Celá její čtyřčlenná posádka přestoupí do lunárního modulu, opustí tedy kabinu mateřské lodi, která zůstane bez posádky kroužit kolem Měsíce, kde bude čekat na návrat astronautů. Po přistání na povrchu Měsíce budou kosmonauti provádět výzkum po dobu maximálně 7 dnů. Následně posádka odstartuje z povrchu Měsíce v horním stupni měsíčního modulu (obdobně jako v projektu Apollo). Na oběžné dráze kolem Měsíce se spojí s čekající mateřskou lodí, přejdou na její palubu a zahájí zpáteční cestu na Zemi. Po navedení na návratovou dráhu bude již nepotřebný servisní modul kosmické lodi odhozen, čímž bude odkryt tepelný štít návratové kabiny pro zajištění bezpečného průletu zemskou atmosférou. Po rozvinutí padáků bude tepelný štít odhozen a návratová kabina přistane na pevné zemi.

Mesic_pristani.jpg

Počítá se s tím, že k Měsíci se vydají ročně dvě posádky, které se budou podílet na postupném budování stálé měsíční základny. Ta pak umožní delší pobyty posádek s možností studovat Měsíc a těžit zde nerostné suroviny, zatímco přistávací moduly budou dopravovat nezbytný materiál a zásoby. Je pravděpodobné, že se posádky budou na základně střídat v šestiměsíčních cyklech.

Jedním z vybraných míst pro vybudování stálé základny je oblast kolem jižního pólu Měsíce, protože zde byly kosmickými sondami objeveny zvýšené koncentrace vodíku, což může být důkazem přítomnosti vodního ledu, a navíc dostatek slunečního světla v této oblasti může být využit pro činnost slunečních elektráren.

Předpokládané finanční náklady na nový měsíční projekt by měly dosáhnout částky 104 miliardy dolarů, což je při započtení inflace přibližně 55 % nákladů na dřívější projekt Apollo.

Tyto plány, které předložila NASA, jsou počátkem velké cesty na Mars. Bude nutno vyrobit těžkou nosnou raketu pro zajištění realizace této cesty, právě tak jako všestrannou kosmickou loď a pohonný systém, který bude využívat surovinové zdroje planety Mars. A měsíční základna, která bude od Země vzdálená pouhé 3 dny letu, dává praktické možnosti, potřebné k ověření technologií k cestám mimo naši domovskou planetu ještě dříve, než se vydáme na Mars.

Zdroj: www.nasa.gov a www.spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »