Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybrala projekty pro budoucí výzkum Marsu

NASA vybrala projekty pro budoucí výzkum Marsu

Mars_elysium.jpg
NASA vybrala k dalšímu rozpracování návrhy dvou možných budoucích automatických sond k výzkumu planety Mars. Tyto projekty by měly přispět k většímu pochopení atmosféry Marsu, jeho klimatu a možné obyvatelnosti, než tomu je doposud.

Kromě toho NASA bude také financovat americké vědce, spolupracující na připravovaném evropském projektu výzkumu Marsu a stejně tak bude financovat vývoj nových přístrojů a technologií, které mohou být využity u dalších budoucích misí k Marsu.

"Tyto vybrané mise představují zcela novou kvalitu budoucího výzkumu, který povede k dalšímu rozšíření našich znalostí, k pochopení klimatu a složení atmosféry Rudé planety," říká Mary Cleave (NASA's Science Mission Directorate).

Každý ze dvou vybraných projektů obdrží základní finanční prostředky v hodnotě 2 miliónů dolarů k uskutečnění devítiměsíční studie. Po vypracování detailních studií NASA vybere koncem roku 2007 jeden projekt k následné realizaci v rámci programu Mars Scout. Start by se měl uskutečnit v roce 2011, přičemž celkové náklady projektu nesmí překročit částku 475 miliónů dolarů.

Do dalšího kola postoupily následující projekty:

Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN) - sonda přinese zásadní informace, které budou klíčem k odpovědím na otázky, týkající se klimatu na Marsu, obyvatelnosti a k zásadnímu pochopení dynamických procesů v horních vrstvách atmosféry a ionosféry Marsu. Hlavním vědeckým pracovníkem projektu je Bruce Jakosky, University of Colorado.

Great Escape - úkolem mise bude přímé studování základních procesů v proměnlivé atmosféře Marsu zjišťováním struktury a dynamiky horních vrstev atmosféry. Kromě toho bude zjišťovat přítomnost biogenních látek v atmosféře, jako je například metan. Hlavním vědeckým pracovníkem projektu je Alan Stern (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado).

NASA také vybrala Aliana Wanga z Washington University, St. Louis, který se zapojí do spolupráce jako člen vědeckého týmu mise ExoMars, kterou připravuje Evropská kosmická agentura ESA. Wang obdrží přibližně 800 000 dolarů na výzkum chemického a mineralogického složení povrchu Marsu a biologického výzkumu planety pomocí přístrojů na palubě přistávacího modulu sondy ExoMars, jejíž start je naplánován na rok 2013.

K dalšímu vývoji NASA rovněž vybrala dva budoucí experimenty, které se mohou stát příspěvkem pro misi ExoMars či jiné kosmické sondy k výzkumu Marsu. Na vypracování detailních studií obou přístrojů byla uvolněna finanční částka 1,5 miliónu dolarů. Jedná se o následující přístroje:

Urey Mars Organic and Oxidant Detector - bude zjišťovat přítomnost organických látek na Marsu pomocí tří doplňujících se detekčních metod. Za vývoj přístroje zodpovídá Jeffrey Bada (University of California at San Diego).

Mars Organic Molecule Analyzer (MOMA) - přístroj bude identifikovat organické látky a studovat prostředí, v němž se nacházejí, pomocí hmotového spektrometru a plynové chromatografie. Za vývoj zodpovídá Luann Becker (University of California at Santa Barbara).

Cílem dalšího programu výzkumu Marsu je zjistit hlavní charakteristické rysy planety a pochopit Mars jako dynamický systém, včetně současných a dřívějších podmínek, klimatických cyklů, geologického a biologického potenciálu.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »