Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybrala projekty pro budoucí výzkum Marsu

NASA vybrala projekty pro budoucí výzkum Marsu

Mars_elysium.jpg
NASA vybrala k dalšímu rozpracování návrhy dvou možných budoucích automatických sond k výzkumu planety Mars. Tyto projekty by měly přispět k většímu pochopení atmosféry Marsu, jeho klimatu a možné obyvatelnosti, než tomu je doposud.

Kromě toho NASA bude také financovat americké vědce, spolupracující na připravovaném evropském projektu výzkumu Marsu a stejně tak bude financovat vývoj nových přístrojů a technologií, které mohou být využity u dalších budoucích misí k Marsu.

"Tyto vybrané mise představují zcela novou kvalitu budoucího výzkumu, který povede k dalšímu rozšíření našich znalostí, k pochopení klimatu a složení atmosféry Rudé planety," říká Mary Cleave (NASA's Science Mission Directorate).

Každý ze dvou vybraných projektů obdrží základní finanční prostředky v hodnotě 2 miliónů dolarů k uskutečnění devítiměsíční studie. Po vypracování detailních studií NASA vybere koncem roku 2007 jeden projekt k následné realizaci v rámci programu Mars Scout. Start by se měl uskutečnit v roce 2011, přičemž celkové náklady projektu nesmí překročit částku 475 miliónů dolarů.

Do dalšího kola postoupily následující projekty:

Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN) - sonda přinese zásadní informace, které budou klíčem k odpovědím na otázky, týkající se klimatu na Marsu, obyvatelnosti a k zásadnímu pochopení dynamických procesů v horních vrstvách atmosféry a ionosféry Marsu. Hlavním vědeckým pracovníkem projektu je Bruce Jakosky, University of Colorado.

Great Escape - úkolem mise bude přímé studování základních procesů v proměnlivé atmosféře Marsu zjišťováním struktury a dynamiky horních vrstev atmosféry. Kromě toho bude zjišťovat přítomnost biogenních látek v atmosféře, jako je například metan. Hlavním vědeckým pracovníkem projektu je Alan Stern (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado).

NASA také vybrala Aliana Wanga z Washington University, St. Louis, který se zapojí do spolupráce jako člen vědeckého týmu mise ExoMars, kterou připravuje Evropská kosmická agentura ESA. Wang obdrží přibližně 800 000 dolarů na výzkum chemického a mineralogického složení povrchu Marsu a biologického výzkumu planety pomocí přístrojů na palubě přistávacího modulu sondy ExoMars, jejíž start je naplánován na rok 2013.

K dalšímu vývoji NASA rovněž vybrala dva budoucí experimenty, které se mohou stát příspěvkem pro misi ExoMars či jiné kosmické sondy k výzkumu Marsu. Na vypracování detailních studií obou přístrojů byla uvolněna finanční částka 1,5 miliónu dolarů. Jedná se o následující přístroje:

Urey Mars Organic and Oxidant Detector - bude zjišťovat přítomnost organických látek na Marsu pomocí tří doplňujících se detekčních metod. Za vývoj přístroje zodpovídá Jeffrey Bada (University of California at San Diego).

Mars Organic Molecule Analyzer (MOMA) - přístroj bude identifikovat organické látky a studovat prostředí, v němž se nacházejí, pomocí hmotového spektrometru a plynové chromatografie. Za vývoj zodpovídá Luann Becker (University of California at Santa Barbara).

Cílem dalšího programu výzkumu Marsu je zjistit hlavní charakteristické rysy planety a pochopit Mars jako dynamický systém, včetně současných a dřívějších podmínek, klimatických cyklů, geologického a biologického potenciálu.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »