Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybrala projekty pro budoucí výzkum Marsu

NASA vybrala projekty pro budoucí výzkum Marsu

Mars_elysium.jpg
NASA vybrala k dalšímu rozpracování návrhy dvou možných budoucích automatických sond k výzkumu planety Mars. Tyto projekty by měly přispět k většímu pochopení atmosféry Marsu, jeho klimatu a možné obyvatelnosti, než tomu je doposud.

Kromě toho NASA bude také financovat americké vědce, spolupracující na připravovaném evropském projektu výzkumu Marsu a stejně tak bude financovat vývoj nových přístrojů a technologií, které mohou být využity u dalších budoucích misí k Marsu.

"Tyto vybrané mise představují zcela novou kvalitu budoucího výzkumu, který povede k dalšímu rozšíření našich znalostí, k pochopení klimatu a složení atmosféry Rudé planety," říká Mary Cleave (NASA's Science Mission Directorate).

Každý ze dvou vybraných projektů obdrží základní finanční prostředky v hodnotě 2 miliónů dolarů k uskutečnění devítiměsíční studie. Po vypracování detailních studií NASA vybere koncem roku 2007 jeden projekt k následné realizaci v rámci programu Mars Scout. Start by se měl uskutečnit v roce 2011, přičemž celkové náklady projektu nesmí překročit částku 475 miliónů dolarů.

Do dalšího kola postoupily následující projekty:

Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN) - sonda přinese zásadní informace, které budou klíčem k odpovědím na otázky, týkající se klimatu na Marsu, obyvatelnosti a k zásadnímu pochopení dynamických procesů v horních vrstvách atmosféry a ionosféry Marsu. Hlavním vědeckým pracovníkem projektu je Bruce Jakosky, University of Colorado.

Great Escape - úkolem mise bude přímé studování základních procesů v proměnlivé atmosféře Marsu zjišťováním struktury a dynamiky horních vrstev atmosféry. Kromě toho bude zjišťovat přítomnost biogenních látek v atmosféře, jako je například metan. Hlavním vědeckým pracovníkem projektu je Alan Stern (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado).

NASA také vybrala Aliana Wanga z Washington University, St. Louis, který se zapojí do spolupráce jako člen vědeckého týmu mise ExoMars, kterou připravuje Evropská kosmická agentura ESA. Wang obdrží přibližně 800 000 dolarů na výzkum chemického a mineralogického složení povrchu Marsu a biologického výzkumu planety pomocí přístrojů na palubě přistávacího modulu sondy ExoMars, jejíž start je naplánován na rok 2013.

K dalšímu vývoji NASA rovněž vybrala dva budoucí experimenty, které se mohou stát příspěvkem pro misi ExoMars či jiné kosmické sondy k výzkumu Marsu. Na vypracování detailních studií obou přístrojů byla uvolněna finanční částka 1,5 miliónu dolarů. Jedná se o následující přístroje:

Urey Mars Organic and Oxidant Detector - bude zjišťovat přítomnost organických látek na Marsu pomocí tří doplňujících se detekčních metod. Za vývoj přístroje zodpovídá Jeffrey Bada (University of California at San Diego).

Mars Organic Molecule Analyzer (MOMA) - přístroj bude identifikovat organické látky a studovat prostředí, v němž se nacházejí, pomocí hmotového spektrometru a plynové chromatografie. Za vývoj zodpovídá Luann Becker (University of California at Santa Barbara).

Cílem dalšího programu výzkumu Marsu je zjistit hlavní charakteristické rysy planety a pochopit Mars jako dynamický systém, včetně současných a dřívějších podmínek, klimatických cyklů, geologického a biologického potenciálu.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »