Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vyslala do vesmíru píseň Beatles

NASA vyslala do vesmíru píseň Beatles

The Beatles
The Beatles
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA - National Aeronautics and Space Administration) vyslal do vesmíru prostřednictvím velmi výkonných antén systému Deep Space Network píseň "Across The Universe" od legendární skupiny Beatles. Vysílání proběhlo 4. února 2008 od 19 hod. EST (amerického východního času).

Vysílání písně připomíná hned několik výročí skupiny Beatles, ale i NASA. Beatles i NASA totiž vznikly před 50. lety. Poté, co Sovětský svaz v roce 1957 úspěšně vypustil vůbec první umělou družici Země (Sputnik), americký prezident Eisenhower svým podpisem stvrzuje zákon "National Aeronautics and Space Act", tedy dokument, který se stává zakládajícím dokumentem NASA. Úřad formálně začal fungovat 1. října 1958. Krátce před založením NASA, raketoví inženýři vypustili první americkou umělou družici Země - Explorer 1. V únoru 1958 také John Lennon a Paul McCartney přizvali do své hudební skupiny kytaristu Georgie Harrisona. Tehdy však ještě vystupovali pod různými jmény (The Quarrymen, Johnny and the Moondogs, Long John and the Beatles, The Silver Beetles, apod.). Název The Beatles začali používat až kolem roku 1960. Nejen The Beatles, ale i jejich píseň "Across The Universe" nyní slaví své výročí. Vůbec poprvé totiž byla nahrána v únoru 1968, tedy před 40. lety. Aby výročí nebylo málo, systém antén Deep Space Network, který píseň odvysílal, slaví své 45. narozeniny.

Operátoři NASA při vysílání písně
Operátoři NASA při vysílání písně
Antény systému Deep Space Network song odvysílaly směrem k Polárce, která je ve vzdálenosti přibližně 431 světelných let. Píseň k hvězdě poletí rychlostí světla (přibližně 300 000 km/s). Bývalý člen hudební skupiny The Beatles Sir Paul McCartney vyjádřil potěšení z odvysílání melodie, kterou napsal jeho kolega John Lennon. "Úžasné! Skvělé, NASA! Zdravím mimozemšťany. Vše nejlepší, Paul," píše Mccartney ve zprávě komentující odvysílání písně.

Yoko Ono, vdova po Johnu Lennonovi, odvysílání písně do vesmíru též vítá. Říká: "Já vidím, že toto je začátek nového věku, ve kterém budeme komunikovat s miliardami planet."

Song "Across The Universe" rozhodně však není první písní The Beatles, kterou NASA použila. V listopadu 2005 McCartney zazpíval píseň "Good Day Sunshine", která byla vysílána k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Operátoři NASA astronautům na oběžnou dráhu pouštěli i skladby "Here Comes the Sun," "Ticket to Ride" a "A Hard Day's Night."

4. únor NASA vyhlásila za Den "Across The Universe". Inženýři NASA vyzvali všechny fanoušky The Beatles, aby společně s jejich vysíláním z Deep Space Network píseň "Across The Universe" také přehráli.

Across the universe na youtube.com.


Across the universe

Words are flowing out
like endless rain into a paper sup
they slither while they pass
they slip away across the universe.

Pools of sorrow waves of joy are drifting
through my opened mind
possessing and caressing me.

Jai guru deva om
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world.

Images of broken light which dance before me
like a million eyes
that call me on and on across the universe.

Thoughts meander like a restless wind
inside a letterbox
they tumble blindly as they make their way
across the universe.

Jai guru deva om
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world.

Sounds of laughter shades of earth are ringing through
my opened eyes
inciting and inviting me.

Limitless undying love which shines around me
like a million suns
and calls me on and on across the universe.

Jai guru deva om
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
jai guru deva jai guru deva jai guru deva
jai guru deva jai guru deva jai guru deva ...

(c) The Beatles, 1968


Český překlad:

Slova odtékají
jako nekonečný déšť do papírového pohárku
loudají se, když odcházejí
vypaří se na cestě vesmírem.

Kaluže smutku, vlny radosti se ženou
mou otevřenou myslí
zmocňují se mě a mazlí se se mnou.

Jai guru deva om
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět.

Obrazy lomeného světla, které tančí přede mnou jsou jako milión očí
které na mě volají přes celý vesmír.

Myšlenky se točí jako nepokojný vítr
uvnitř poštovní schránky
slepě padají
na své cestě vesmírem.

Jai guru deva om
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět.

Zvuky smíchu, stíny země krouží
v mých otevřených očích
dráždí a vábí mě.

Nehynoucí láska bez hranic, která září kolem mě jako milión sluncí
a stále na mě volá přes celý vesmír.

Jai guru deva om
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
jai guru deva jai guru deva jai guru deva
jai guru deva jai guru deva jai guru deva ...

překlad: Jiří Kupr, 2001

Pozn.: "Jai guru deva om" je vymyšlené říkadlo, které znamená něco jako "Sláva duchovnímu mistru".

Zdroj a další informace na nasa.gov.

Článek převzat z webu Jihlavské astronomické společnosti.




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »