Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vyslala do vesmíru píseň Beatles

NASA vyslala do vesmíru píseň Beatles

The Beatles
The Beatles
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA - National Aeronautics and Space Administration) vyslal do vesmíru prostřednictvím velmi výkonných antén systému Deep Space Network píseň "Across The Universe" od legendární skupiny Beatles. Vysílání proběhlo 4. února 2008 od 19 hod. EST (amerického východního času).

Vysílání písně připomíná hned několik výročí skupiny Beatles, ale i NASA. Beatles i NASA totiž vznikly před 50. lety. Poté, co Sovětský svaz v roce 1957 úspěšně vypustil vůbec první umělou družici Země (Sputnik), americký prezident Eisenhower svým podpisem stvrzuje zákon "National Aeronautics and Space Act", tedy dokument, který se stává zakládajícím dokumentem NASA. Úřad formálně začal fungovat 1. října 1958. Krátce před založením NASA, raketoví inženýři vypustili první americkou umělou družici Země - Explorer 1. V únoru 1958 také John Lennon a Paul McCartney přizvali do své hudební skupiny kytaristu Georgie Harrisona. Tehdy však ještě vystupovali pod různými jmény (The Quarrymen, Johnny and the Moondogs, Long John and the Beatles, The Silver Beetles, apod.). Název The Beatles začali používat až kolem roku 1960. Nejen The Beatles, ale i jejich píseň "Across The Universe" nyní slaví své výročí. Vůbec poprvé totiž byla nahrána v únoru 1968, tedy před 40. lety. Aby výročí nebylo málo, systém antén Deep Space Network, který píseň odvysílal, slaví své 45. narozeniny.

Operátoři NASA při vysílání písně
Operátoři NASA při vysílání písně
Antény systému Deep Space Network song odvysílaly směrem k Polárce, která je ve vzdálenosti přibližně 431 světelných let. Píseň k hvězdě poletí rychlostí světla (přibližně 300 000 km/s). Bývalý člen hudební skupiny The Beatles Sir Paul McCartney vyjádřil potěšení z odvysílání melodie, kterou napsal jeho kolega John Lennon. "Úžasné! Skvělé, NASA! Zdravím mimozemšťany. Vše nejlepší, Paul," píše Mccartney ve zprávě komentující odvysílání písně.

Yoko Ono, vdova po Johnu Lennonovi, odvysílání písně do vesmíru též vítá. Říká: "Já vidím, že toto je začátek nového věku, ve kterém budeme komunikovat s miliardami planet."

Song "Across The Universe" rozhodně však není první písní The Beatles, kterou NASA použila. V listopadu 2005 McCartney zazpíval píseň "Good Day Sunshine", která byla vysílána k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Operátoři NASA astronautům na oběžnou dráhu pouštěli i skladby "Here Comes the Sun," "Ticket to Ride" a "A Hard Day's Night."

4. únor NASA vyhlásila za Den "Across The Universe". Inženýři NASA vyzvali všechny fanoušky The Beatles, aby společně s jejich vysíláním z Deep Space Network píseň "Across The Universe" také přehráli.

Across the universe na youtube.com.


Across the universe

Words are flowing out
like endless rain into a paper sup
they slither while they pass
they slip away across the universe.

Pools of sorrow waves of joy are drifting
through my opened mind
possessing and caressing me.

Jai guru deva om
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world.

Images of broken light which dance before me
like a million eyes
that call me on and on across the universe.

Thoughts meander like a restless wind
inside a letterbox
they tumble blindly as they make their way
across the universe.

Jai guru deva om
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world.

Sounds of laughter shades of earth are ringing through
my opened eyes
inciting and inviting me.

Limitless undying love which shines around me
like a million suns
and calls me on and on across the universe.

Jai guru deva om
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
nothing's gonna change my world
jai guru deva jai guru deva jai guru deva
jai guru deva jai guru deva jai guru deva ...

(c) The Beatles, 1968


Český překlad:

Slova odtékají
jako nekonečný déšť do papírového pohárku
loudají se, když odcházejí
vypaří se na cestě vesmírem.

Kaluže smutku, vlny radosti se ženou
mou otevřenou myslí
zmocňují se mě a mazlí se se mnou.

Jai guru deva om
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět.

Obrazy lomeného světla, které tančí přede mnou jsou jako milión očí
které na mě volají přes celý vesmír.

Myšlenky se točí jako nepokojný vítr
uvnitř poštovní schránky
slepě padají
na své cestě vesmírem.

Jai guru deva om
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět.

Zvuky smíchu, stíny země krouží
v mých otevřených očích
dráždí a vábí mě.

Nehynoucí láska bez hranic, která září kolem mě jako milión sluncí
a stále na mě volá přes celý vesmír.

Jai guru deva om
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
nic nezmění můj svět
jai guru deva jai guru deva jai guru deva
jai guru deva jai guru deva jai guru deva ...

překlad: Jiří Kupr, 2001

Pozn.: "Jai guru deva om" je vymyšlené říkadlo, které znamená něco jako "Sláva duchovnímu mistru".

Zdroj a další informace na nasa.gov.

Článek převzat z webu Jihlavské astronomické společnosti.




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »