Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová infračervená družice čeká na svůj start

Nová infračervená družice čeká na svůj start

Připravovaná infračervená družice WISE
Připravovaná infračervená družice WISE
Společnost Space Dynamics Laboratory (SDL) dokončila přípravu vědeckých přístrojů pro novou družici NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Vybavení bylo přepraveno lodí z výrobního a zkušebního zařízení SDL v North Logan, Utah do firmy Ball Aerospace & Technologies Corp. v Boulderu, Colorado, kde bude instalováno na připravenou družici.

Hlavním úkolem družice bude vytvořit mapu vesmíru v oboru infračerveného záření. Na jejím základě budou astronomové pátrat po blízkých asteroidech a slabých hvězdách, vznikajících planetárních soustavách a některých galaxiích, které jasně září právě v oboru infračerveného záření.

Detektory družice WISE budou intenzivně chlazeny na teplotu 15 K (tj. -258 °C), aby bylo možno registrovat i slabé zdroje infračerveného záření. Jejím úkolem bude zmapovat celou oblohu a vytvořit mapu IR zdrojů, která astronomům umožní lépe pochopit náš vesmír. Tyto informace rovněž umožní připravovanému velkému dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope) o průměru 6,5 m, jehož start je plánován na rok 2014, mnohem efektivněji zaměřovat přístroje na zajímavé cílové objekty.

S citlivostí v infračerveném oboru 500krát vyšší než u dosavadních celooblohových přehlídek (IRAS, Akari) určí družice WISE průměry více než 100 000 planetek a provede kompletní inventarizaci blízkých mladých hvězd, stejně tak i soupis protoplanetárních disků kolem těchto hvězd a planetárních soustav kolem starších blízkých hvězd.

Logo projektu WISE
Logo projektu WISE
Při délce zhruba 2 m a startovní hmotnosti přes 360 kg je družice WISE zařízením, zkonstruovaným za účelem objevování velmi chladných a slabých trpasličích hvězd v blízkosti Slunce, a také k detekování vzdálených galaxií, mimořádné svítivých v oboru infračerveného záření, v nichž vznikají nové hvězdy velmi vysokým tempem. Vzhledem k jejich vysoké jasnosti bude možno pozorovat i tak vzdálené galaxie, že jejich světlo putuje vesmírem přes 11 miliard světelných roků, než se dostane na Zemi.

Start družice, vybavené dalekohledem o průměru 40 cm, je naplánován na listopad 2009. Kolem Země bude obíhat po kruhové polární dráze ve výšce 525 km. Na každém oběhu bude během expozic v trvání 11 sekund pořizovat snímky oblohy o ploše 3krát větší než Měsíc v úplňku. Za 6 měsíců (během základní mise) pořídí v oboru čtyř vlnových délek IR celkem 1 500 000 snímků, pokrývajících celou oblohu.

Zdroj: physorg.com a wise.ssl.berkeley
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »