Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová infračervená družice čeká na svůj start

Nová infračervená družice čeká na svůj start

Připravovaná infračervená družice WISE
Připravovaná infračervená družice WISE
Společnost Space Dynamics Laboratory (SDL) dokončila přípravu vědeckých přístrojů pro novou družici NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Vybavení bylo přepraveno lodí z výrobního a zkušebního zařízení SDL v North Logan, Utah do firmy Ball Aerospace & Technologies Corp. v Boulderu, Colorado, kde bude instalováno na připravenou družici.

Hlavním úkolem družice bude vytvořit mapu vesmíru v oboru infračerveného záření. Na jejím základě budou astronomové pátrat po blízkých asteroidech a slabých hvězdách, vznikajících planetárních soustavách a některých galaxiích, které jasně září právě v oboru infračerveného záření.

Detektory družice WISE budou intenzivně chlazeny na teplotu 15 K (tj. -258 °C), aby bylo možno registrovat i slabé zdroje infračerveného záření. Jejím úkolem bude zmapovat celou oblohu a vytvořit mapu IR zdrojů, která astronomům umožní lépe pochopit náš vesmír. Tyto informace rovněž umožní připravovanému velkému dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope) o průměru 6,5 m, jehož start je plánován na rok 2014, mnohem efektivněji zaměřovat přístroje na zajímavé cílové objekty.

S citlivostí v infračerveném oboru 500krát vyšší než u dosavadních celooblohových přehlídek (IRAS, Akari) určí družice WISE průměry více než 100 000 planetek a provede kompletní inventarizaci blízkých mladých hvězd, stejně tak i soupis protoplanetárních disků kolem těchto hvězd a planetárních soustav kolem starších blízkých hvězd.

Logo projektu WISE
Logo projektu WISE
Při délce zhruba 2 m a startovní hmotnosti přes 360 kg je družice WISE zařízením, zkonstruovaným za účelem objevování velmi chladných a slabých trpasličích hvězd v blízkosti Slunce, a také k detekování vzdálených galaxií, mimořádné svítivých v oboru infračerveného záření, v nichž vznikají nové hvězdy velmi vysokým tempem. Vzhledem k jejich vysoké jasnosti bude možno pozorovat i tak vzdálené galaxie, že jejich světlo putuje vesmírem přes 11 miliard světelných roků, než se dostane na Zemi.

Start družice, vybavené dalekohledem o průměru 40 cm, je naplánován na listopad 2009. Kolem Země bude obíhat po kruhové polární dráze ve výšce 525 km. Na každém oběhu bude během expozic v trvání 11 sekund pořizovat snímky oblohy o ploše 3krát větší než Měsíc v úplňku. Za 6 měsíců (během základní mise) pořídí v oboru čtyř vlnových délek IR celkem 1 500 000 snímků, pokrývajících celou oblohu.

Zdroj: physorg.com a wise.ssl.berkeley
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »