Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová infračervená družice čeká na svůj start

Nová infračervená družice čeká na svůj start

Připravovaná infračervená družice WISE
Připravovaná infračervená družice WISE
Společnost Space Dynamics Laboratory (SDL) dokončila přípravu vědeckých přístrojů pro novou družici NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Vybavení bylo přepraveno lodí z výrobního a zkušebního zařízení SDL v North Logan, Utah do firmy Ball Aerospace & Technologies Corp. v Boulderu, Colorado, kde bude instalováno na připravenou družici.

Hlavním úkolem družice bude vytvořit mapu vesmíru v oboru infračerveného záření. Na jejím základě budou astronomové pátrat po blízkých asteroidech a slabých hvězdách, vznikajících planetárních soustavách a některých galaxiích, které jasně září právě v oboru infračerveného záření.

Detektory družice WISE budou intenzivně chlazeny na teplotu 15 K (tj. -258 °C), aby bylo možno registrovat i slabé zdroje infračerveného záření. Jejím úkolem bude zmapovat celou oblohu a vytvořit mapu IR zdrojů, která astronomům umožní lépe pochopit náš vesmír. Tyto informace rovněž umožní připravovanému velkému dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope) o průměru 6,5 m, jehož start je plánován na rok 2014, mnohem efektivněji zaměřovat přístroje na zajímavé cílové objekty.

S citlivostí v infračerveném oboru 500krát vyšší než u dosavadních celooblohových přehlídek (IRAS, Akari) určí družice WISE průměry více než 100 000 planetek a provede kompletní inventarizaci blízkých mladých hvězd, stejně tak i soupis protoplanetárních disků kolem těchto hvězd a planetárních soustav kolem starších blízkých hvězd.

Logo projektu WISE
Logo projektu WISE
Při délce zhruba 2 m a startovní hmotnosti přes 360 kg je družice WISE zařízením, zkonstruovaným za účelem objevování velmi chladných a slabých trpasličích hvězd v blízkosti Slunce, a také k detekování vzdálených galaxií, mimořádné svítivých v oboru infračerveného záření, v nichž vznikají nové hvězdy velmi vysokým tempem. Vzhledem k jejich vysoké jasnosti bude možno pozorovat i tak vzdálené galaxie, že jejich světlo putuje vesmírem přes 11 miliard světelných roků, než se dostane na Zemi.

Start družice, vybavené dalekohledem o průměru 40 cm, je naplánován na listopad 2009. Kolem Země bude obíhat po kruhové polární dráze ve výšce 525 km. Na každém oběhu bude během expozic v trvání 11 sekund pořizovat snímky oblohy o ploše 3krát větší než Měsíc v úplňku. Za 6 měsíců (během základní mise) pořídí v oboru čtyř vlnových délek IR celkem 1 500 000 snímků, pokrývajících celou oblohu.

Zdroj: physorg.com a wise.ssl.berkeley
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »