Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová infračervená družice čeká na svůj start

Nová infračervená družice čeká na svůj start

Připravovaná infračervená družice WISE
Připravovaná infračervená družice WISE
Společnost Space Dynamics Laboratory (SDL) dokončila přípravu vědeckých přístrojů pro novou družici NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Vybavení bylo přepraveno lodí z výrobního a zkušebního zařízení SDL v North Logan, Utah do firmy Ball Aerospace & Technologies Corp. v Boulderu, Colorado, kde bude instalováno na připravenou družici.

Hlavním úkolem družice bude vytvořit mapu vesmíru v oboru infračerveného záření. Na jejím základě budou astronomové pátrat po blízkých asteroidech a slabých hvězdách, vznikajících planetárních soustavách a některých galaxiích, které jasně září právě v oboru infračerveného záření.

Detektory družice WISE budou intenzivně chlazeny na teplotu 15 K (tj. -258 °C), aby bylo možno registrovat i slabé zdroje infračerveného záření. Jejím úkolem bude zmapovat celou oblohu a vytvořit mapu IR zdrojů, která astronomům umožní lépe pochopit náš vesmír. Tyto informace rovněž umožní připravovanému velkému dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope) o průměru 6,5 m, jehož start je plánován na rok 2014, mnohem efektivněji zaměřovat přístroje na zajímavé cílové objekty.

S citlivostí v infračerveném oboru 500krát vyšší než u dosavadních celooblohových přehlídek (IRAS, Akari) určí družice WISE průměry více než 100 000 planetek a provede kompletní inventarizaci blízkých mladých hvězd, stejně tak i soupis protoplanetárních disků kolem těchto hvězd a planetárních soustav kolem starších blízkých hvězd.

Logo projektu WISE
Logo projektu WISE
Při délce zhruba 2 m a startovní hmotnosti přes 360 kg je družice WISE zařízením, zkonstruovaným za účelem objevování velmi chladných a slabých trpasličích hvězd v blízkosti Slunce, a také k detekování vzdálených galaxií, mimořádné svítivých v oboru infračerveného záření, v nichž vznikají nové hvězdy velmi vysokým tempem. Vzhledem k jejich vysoké jasnosti bude možno pozorovat i tak vzdálené galaxie, že jejich světlo putuje vesmírem přes 11 miliard světelných roků, než se dostane na Zemi.

Start družice, vybavené dalekohledem o průměru 40 cm, je naplánován na listopad 2009. Kolem Země bude obíhat po kruhové polární dráze ve výšce 525 km. Na každém oběhu bude během expozic v trvání 11 sekund pořizovat snímky oblohy o ploše 3krát větší než Měsíc v úplňku. Za 6 měsíců (během základní mise) pořídí v oboru čtyř vlnových délek IR celkem 1 500 000 snímků, pokrývajících celou oblohu.

Zdroj: physorg.com a wise.ssl.berkeley
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Sluneční skvrny foceno afokalne AR 102/600 mm zvětšení 24x

Další informace »