Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová posádka ISS bude hrát golf

Nová posádka ISS bude hrát golf

jsc2005e40052.jpg
Nová posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS bude hrát golf. Tato informace připomíná na první pohled aprílový žertík, nicméně nová posádka ISS se opravdu bude golfu věnovat. Alespoň je to zatím v plánu. Pokud bude s tímto návrhem souhlasit i NASA, pak by měl být překonán rekord v délce doletu golfového míčku na jeden odpal. Mezitím se také objevily názory, že se jedná o nedomyšlený krok a že vystřelený míček může poškodit i samotnou stanici.

Myšlenka hry golfu ve vesmíru je součástí komerční dohody mezi Ruskou kosmickou agenturou a společností Element 21 Golf Company, která má své sídlo v Torontu (Kanada). V souladu s dohodou členové další dlouhodobé posádky, jejíž mise bude zahájena 30. 3. 2006, provedou odpal míčku během některého z výstupů do volného kosmického prostoru.

Pro odpal míčku bude použita pozlacená kovová golfová hůl, míček bude umístěn na spaciální plošině na povrchu stanice. Kolem Země může pak samostatně kroužit po dobu až 4 let, než jeho dráha natolik poklesne, že vstoupí do hustých vrstev zemské atmosféry a shoří. Očekává se, že míček překoná vzdálenost 2,1 miliardy km. Nicméně někteří odborníci se domnívají, že se míček může srazit i se samotnou stanicí, což by mohlo mít neblahé důsledky. Podle jejich názoru srážka golfového míčku se stanicí bude odpovídat nárazu nákladního vozu o hmotnosti 6,5 tuny, který jede rychlostí 100 km/h.

Kromě toho v okolí dráhy stanice ISS se nachází asi 300 družic, obíhajících kolem Země, které by rovněž mohl míček ohrozit. Není to poprvé, co jsou se stanicí ISS spojeny takovéto "bláznivé" nápady. Nedávno vypustila posádka stanice na oběžnou dráhu vysloužilý skafandr, ze kterého se stala umělá družice Země.

Pokud se týká kulturně-společenského života na palubě ISS, i v této oblasti je nyní situace poněkud volnější. Rusko například navrhlo NASA, aby si kosmonauti mohli občas "vypít" něco ostřejšího (zatím jim jsou posílány likérové bonbony). Jeden z kosmonautů si zase vyžádal film o Harry Potterovi. Kosmonaut Jurij Malenčenko s dovolil kosmickou svatbu "na dálku", kdy se novomanželka nacházela v obřadní síni na Zemi. Objevily se i jiné nápady - například vybudovat na palubě ISS saunu.

A14golf.jpg

Experiment s odpalem golfového míčku na oběžné dráze kolem Země se má uskutečnit při příležitosti 35. výročí odpálení míčku na povrchu Měsíce. Golf si na Měsíci "zahrál" člen posádky Apolla 14 Alan Shepard při druhé vycházce na měsíční povrch 6. 2. 1971. Před návratem do lunárního modulu vytáhl z kapsy skafandru "malý bílý míček, který tak důvěrně znají milióny Američanů" - golfový míček - a upustil jej na povrch Měsíce. Pak uchopil zahnutou lopatku pro odběr vzorků horniny a v jedné ruce ji rozhoupal jako při úderu. Poprvé míček minul, ale druhá rána byla úspěšná. Míček letěl "míle a míle daleko", jak úder komentoval sám Shepard, první hráč golfu na Měsíci.

1_medium.jpg

Nácvik golfového úderu v beztížném stavu prováděl již v roce 2005 na palubě ruského modulu stanice ISS velitel 11. expedice Sergej Krikaljov v rámci příprav na odpálení míčku z povrchu stanice pomocí golfového vybavení, dopraveného na stanici v září 2005 na palubě zásobovací lodě Progress. Odpálení míčku by měl uskutečnit velitel 13. základní posádky Pavel Vinogradov při jednom ze tří plánovaných výstupů mimo palubu kosmické stanice. Oblečen do těžkopádného skafandru a upevněný na speciální plošině udeří do míčku na povrchu stanice, v místě ruského modulu. Při úderu je nutno dbát na to, aby míček nenarazil do povrchu některého modulu. Za účelem bezpečnosti a ochrany před poškozením budou panely slunečních baterií složeny k povrchu stanice.

Nejen pravidelná fyzická cvičení, ale i sport pomalu proniká do vesmíru.

Zdroj: spacenews.ru, www.space.com a spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »