Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová posádka ISS bude hrát golf

Nová posádka ISS bude hrát golf

jsc2005e40052.jpg
Nová posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS bude hrát golf. Tato informace připomíná na první pohled aprílový žertík, nicméně nová posádka ISS se opravdu bude golfu věnovat. Alespoň je to zatím v plánu. Pokud bude s tímto návrhem souhlasit i NASA, pak by měl být překonán rekord v délce doletu golfového míčku na jeden odpal. Mezitím se také objevily názory, že se jedná o nedomyšlený krok a že vystřelený míček může poškodit i samotnou stanici.

Myšlenka hry golfu ve vesmíru je součástí komerční dohody mezi Ruskou kosmickou agenturou a společností Element 21 Golf Company, která má své sídlo v Torontu (Kanada). V souladu s dohodou členové další dlouhodobé posádky, jejíž mise bude zahájena 30. 3. 2006, provedou odpal míčku během některého z výstupů do volného kosmického prostoru.

Pro odpal míčku bude použita pozlacená kovová golfová hůl, míček bude umístěn na spaciální plošině na povrchu stanice. Kolem Země může pak samostatně kroužit po dobu až 4 let, než jeho dráha natolik poklesne, že vstoupí do hustých vrstev zemské atmosféry a shoří. Očekává se, že míček překoná vzdálenost 2,1 miliardy km. Nicméně někteří odborníci se domnívají, že se míček může srazit i se samotnou stanicí, což by mohlo mít neblahé důsledky. Podle jejich názoru srážka golfového míčku se stanicí bude odpovídat nárazu nákladního vozu o hmotnosti 6,5 tuny, který jede rychlostí 100 km/h.

Kromě toho v okolí dráhy stanice ISS se nachází asi 300 družic, obíhajících kolem Země, které by rovněž mohl míček ohrozit. Není to poprvé, co jsou se stanicí ISS spojeny takovéto "bláznivé" nápady. Nedávno vypustila posádka stanice na oběžnou dráhu vysloužilý skafandr, ze kterého se stala umělá družice Země.

Pokud se týká kulturně-společenského života na palubě ISS, i v této oblasti je nyní situace poněkud volnější. Rusko například navrhlo NASA, aby si kosmonauti mohli občas "vypít" něco ostřejšího (zatím jim jsou posílány likérové bonbony). Jeden z kosmonautů si zase vyžádal film o Harry Potterovi. Kosmonaut Jurij Malenčenko s dovolil kosmickou svatbu "na dálku", kdy se novomanželka nacházela v obřadní síni na Zemi. Objevily se i jiné nápady - například vybudovat na palubě ISS saunu.

A14golf.jpg

Experiment s odpalem golfového míčku na oběžné dráze kolem Země se má uskutečnit při příležitosti 35. výročí odpálení míčku na povrchu Měsíce. Golf si na Měsíci "zahrál" člen posádky Apolla 14 Alan Shepard při druhé vycházce na měsíční povrch 6. 2. 1971. Před návratem do lunárního modulu vytáhl z kapsy skafandru "malý bílý míček, který tak důvěrně znají milióny Američanů" - golfový míček - a upustil jej na povrch Měsíce. Pak uchopil zahnutou lopatku pro odběr vzorků horniny a v jedné ruce ji rozhoupal jako při úderu. Poprvé míček minul, ale druhá rána byla úspěšná. Míček letěl "míle a míle daleko", jak úder komentoval sám Shepard, první hráč golfu na Měsíci.

1_medium.jpg

Nácvik golfového úderu v beztížném stavu prováděl již v roce 2005 na palubě ruského modulu stanice ISS velitel 11. expedice Sergej Krikaljov v rámci příprav na odpálení míčku z povrchu stanice pomocí golfového vybavení, dopraveného na stanici v září 2005 na palubě zásobovací lodě Progress. Odpálení míčku by měl uskutečnit velitel 13. základní posádky Pavel Vinogradov při jednom ze tří plánovaných výstupů mimo palubu kosmické stanice. Oblečen do těžkopádného skafandru a upevněný na speciální plošině udeří do míčku na povrchu stanice, v místě ruského modulu. Při úderu je nutno dbát na to, aby míček nenarazil do povrchu některého modulu. Za účelem bezpečnosti a ochrany před poškozením budou panely slunečních baterií složeny k povrchu stanice.

Nejen pravidelná fyzická cvičení, ale i sport pomalu proniká do vesmíru.

Zdroj: spacenews.ru, www.space.com a spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »