Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová posádka ISS bude hrát golf

Nová posádka ISS bude hrát golf

jsc2005e40052.jpg
Nová posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS bude hrát golf. Tato informace připomíná na první pohled aprílový žertík, nicméně nová posádka ISS se opravdu bude golfu věnovat. Alespoň je to zatím v plánu. Pokud bude s tímto návrhem souhlasit i NASA, pak by měl být překonán rekord v délce doletu golfového míčku na jeden odpal. Mezitím se také objevily názory, že se jedná o nedomyšlený krok a že vystřelený míček může poškodit i samotnou stanici.

Myšlenka hry golfu ve vesmíru je součástí komerční dohody mezi Ruskou kosmickou agenturou a společností Element 21 Golf Company, která má své sídlo v Torontu (Kanada). V souladu s dohodou členové další dlouhodobé posádky, jejíž mise bude zahájena 30. 3. 2006, provedou odpal míčku během některého z výstupů do volného kosmického prostoru.

Pro odpal míčku bude použita pozlacená kovová golfová hůl, míček bude umístěn na spaciální plošině na povrchu stanice. Kolem Země může pak samostatně kroužit po dobu až 4 let, než jeho dráha natolik poklesne, že vstoupí do hustých vrstev zemské atmosféry a shoří. Očekává se, že míček překoná vzdálenost 2,1 miliardy km. Nicméně někteří odborníci se domnívají, že se míček může srazit i se samotnou stanicí, což by mohlo mít neblahé důsledky. Podle jejich názoru srážka golfového míčku se stanicí bude odpovídat nárazu nákladního vozu o hmotnosti 6,5 tuny, který jede rychlostí 100 km/h.

Kromě toho v okolí dráhy stanice ISS se nachází asi 300 družic, obíhajících kolem Země, které by rovněž mohl míček ohrozit. Není to poprvé, co jsou se stanicí ISS spojeny takovéto "bláznivé" nápady. Nedávno vypustila posádka stanice na oběžnou dráhu vysloužilý skafandr, ze kterého se stala umělá družice Země.

Pokud se týká kulturně-společenského života na palubě ISS, i v této oblasti je nyní situace poněkud volnější. Rusko například navrhlo NASA, aby si kosmonauti mohli občas "vypít" něco ostřejšího (zatím jim jsou posílány likérové bonbony). Jeden z kosmonautů si zase vyžádal film o Harry Potterovi. Kosmonaut Jurij Malenčenko s dovolil kosmickou svatbu "na dálku", kdy se novomanželka nacházela v obřadní síni na Zemi. Objevily se i jiné nápady - například vybudovat na palubě ISS saunu.

A14golf.jpg

Experiment s odpalem golfového míčku na oběžné dráze kolem Země se má uskutečnit při příležitosti 35. výročí odpálení míčku na povrchu Měsíce. Golf si na Měsíci "zahrál" člen posádky Apolla 14 Alan Shepard při druhé vycházce na měsíční povrch 6. 2. 1971. Před návratem do lunárního modulu vytáhl z kapsy skafandru "malý bílý míček, který tak důvěrně znají milióny Američanů" - golfový míček - a upustil jej na povrch Měsíce. Pak uchopil zahnutou lopatku pro odběr vzorků horniny a v jedné ruce ji rozhoupal jako při úderu. Poprvé míček minul, ale druhá rána byla úspěšná. Míček letěl "míle a míle daleko", jak úder komentoval sám Shepard, první hráč golfu na Měsíci.

1_medium.jpg

Nácvik golfového úderu v beztížném stavu prováděl již v roce 2005 na palubě ruského modulu stanice ISS velitel 11. expedice Sergej Krikaljov v rámci příprav na odpálení míčku z povrchu stanice pomocí golfového vybavení, dopraveného na stanici v září 2005 na palubě zásobovací lodě Progress. Odpálení míčku by měl uskutečnit velitel 13. základní posádky Pavel Vinogradov při jednom ze tří plánovaných výstupů mimo palubu kosmické stanice. Oblečen do těžkopádného skafandru a upevněný na speciální plošině udeří do míčku na povrchu stanice, v místě ruského modulu. Při úderu je nutno dbát na to, aby míček nenarazil do povrchu některého modulu. Za účelem bezpečnosti a ochrany před poškozením budou panely slunečních baterií složeny k povrchu stanice.

Nejen pravidelná fyzická cvičení, ale i sport pomalu proniká do vesmíru.

Zdroj: spacenews.ru, www.space.com a spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »