Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Dopravu posádek a nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťují v současné době (po přerušení startů amerických raketoplánů) pouze ruské kosmické lodě Sojuz a zásobovací lodě Progress. V důsledku toho je využívání kosmické stanice značně omezeno. Situace by se měla zlepšit po obnovení letů raketoplánů (pravděpodobně v květnu 2005), a také díky připravovaným startům evropských zásobovacích lodí ATV (Automated Transfer Vehicle). První exemplář, pojmenovaný Jules Verne, odstartuje podle současných plánů v říjnu 2005. Plánuje se vypuštění 7 těchto evropských dopravních prostředků.

Startovní hmotnost ATV bude 20,7 tuny, délka 10,3 m, průměr 4,5 m a rozpětí panelů slunečních baterií 22,3 m. Při prvním startu bude ATV podroben na oběžné dráze různým zkouškám v automatickém režimu, trvajícím asi 7 až 10 dnů. Teprve pak bude uskutečněno spojení s ISS. U dalších startů dojde ke spojení ATV se stanicí ISS maximálně do 5 dnů po startu. ATV se bude připojovat k ISS ze strany ruského segmentu, k modulu Zvězda.

Vzhledem k tomu, že se počítá přibližně s půlročním připojením každého exempláře ke stanici ISS, bude ATV sloužit také jako laboratoř. Před oddělením od stanice ISS budou na její palubě umístěny nepotřebné materiály a odpadky (stane se tedy jakousi "popelnicí"), které spolu se zásobovací lodí shoří v zemské atmosféře.

K obdobným účelům bude sloužit také japonská obdoba ATV s názvem HTV (H II-Transfer Vehicle). Avšak ani jedna z těchto dvou zásobovacích lodí není schopna dopravit některý náklad z oběžné dráhy zpět na zemský povrch. Tento problém se projeví zvláště po ukončení letů amerických raketoplánů, což je plánováno na období po dokončení výstavby kosmické stanice. Ruské Sojuzy, případně návratovou kabinou opatřené zásobovací lodě Progress, jsou schopny přepravit na Zemi pouze zlomek nosnosti amerického raketoplánu. A bez možnosti dopravy nákladů z oběžné dráhy na zemský povrch stanice ISS nemůže delší dobu fungovat.

ard.jpg

Evropská kosmická agentura ESA proto navrhla pro tyto účely modifikaci lodě ATV, která by byla schopna přepravovat různé náklady z oběžné dráhy na zemský povrch. Tato alternativa je označována jako CARV (Cargo Acces and Return Vehicle). Její startovní hmotnost by byla stejná jako u ATV, tj. asi 21 tun. Na rozdíl od ATV by součástí CARV byla místo hermetického přístrojového modulu velká návratová kabina. Na její palubě bude možno dopravovat náklad na kosmickou stanici, po jeho vyložení zde bude umístěn jiný náklad, určený k dopravě na Zemi. Může se například jednat o některé přístroje či vybavení stanice, které si vyžádají opravu v pozemních montážních halách.

Rozhodnutí o vývoji a výrobě CARV by mělo padnout v roce 2006. A v roce 2010 by mohl první exemplář odstartovat ke stanici ISS. Jedná se o reálný termín, neboť v konstrukci CARV budou využity technologie z dopravního prostředku ATV. Při vývoji návratové kabiny zase budou využity zkušenosti ze zkoušek demonstrátoru ARD (Atmospheric Re-entry Demonstrator), jehož kosmický start se pomocí nosné rakety Ariane 5 uskutečnil 21. 10. 1998.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 9/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »