Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Dopravu posádek a nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťují v současné době (po přerušení startů amerických raketoplánů) pouze ruské kosmické lodě Sojuz a zásobovací lodě Progress. V důsledku toho je využívání kosmické stanice značně omezeno. Situace by se měla zlepšit po obnovení letů raketoplánů (pravděpodobně v květnu 2005), a také díky připravovaným startům evropských zásobovacích lodí ATV (Automated Transfer Vehicle). První exemplář, pojmenovaný Jules Verne, odstartuje podle současných plánů v říjnu 2005. Plánuje se vypuštění 7 těchto evropských dopravních prostředků.

Startovní hmotnost ATV bude 20,7 tuny, délka 10,3 m, průměr 4,5 m a rozpětí panelů slunečních baterií 22,3 m. Při prvním startu bude ATV podroben na oběžné dráze různým zkouškám v automatickém režimu, trvajícím asi 7 až 10 dnů. Teprve pak bude uskutečněno spojení s ISS. U dalších startů dojde ke spojení ATV se stanicí ISS maximálně do 5 dnů po startu. ATV se bude připojovat k ISS ze strany ruského segmentu, k modulu Zvězda.

Vzhledem k tomu, že se počítá přibližně s půlročním připojením každého exempláře ke stanici ISS, bude ATV sloužit také jako laboratoř. Před oddělením od stanice ISS budou na její palubě umístěny nepotřebné materiály a odpadky (stane se tedy jakousi "popelnicí"), které spolu se zásobovací lodí shoří v zemské atmosféře.

K obdobným účelům bude sloužit také japonská obdoba ATV s názvem HTV (H II-Transfer Vehicle). Avšak ani jedna z těchto dvou zásobovacích lodí není schopna dopravit některý náklad z oběžné dráhy zpět na zemský povrch. Tento problém se projeví zvláště po ukončení letů amerických raketoplánů, což je plánováno na období po dokončení výstavby kosmické stanice. Ruské Sojuzy, případně návratovou kabinou opatřené zásobovací lodě Progress, jsou schopny přepravit na Zemi pouze zlomek nosnosti amerického raketoplánu. A bez možnosti dopravy nákladů z oběžné dráhy na zemský povrch stanice ISS nemůže delší dobu fungovat.

ard.jpg

Evropská kosmická agentura ESA proto navrhla pro tyto účely modifikaci lodě ATV, která by byla schopna přepravovat různé náklady z oběžné dráhy na zemský povrch. Tato alternativa je označována jako CARV (Cargo Acces and Return Vehicle). Její startovní hmotnost by byla stejná jako u ATV, tj. asi 21 tun. Na rozdíl od ATV by součástí CARV byla místo hermetického přístrojového modulu velká návratová kabina. Na její palubě bude možno dopravovat náklad na kosmickou stanici, po jeho vyložení zde bude umístěn jiný náklad, určený k dopravě na Zemi. Může se například jednat o některé přístroje či vybavení stanice, které si vyžádají opravu v pozemních montážních halách.

Rozhodnutí o vývoji a výrobě CARV by mělo padnout v roce 2006. A v roce 2010 by mohl první exemplář odstartovat ke stanici ISS. Jedná se o reálný termín, neboť v konstrukci CARV budou využity technologie z dopravního prostředku ATV. Při vývoji návratové kabiny zase budou využity zkušenosti ze zkoušek demonstrátoru ARD (Atmospheric Re-entry Demonstrator), jehož kosmický start se pomocí nosné rakety Ariane 5 uskutečnil 21. 10. 1998.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 9/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »