Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Dopravu posádek a nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťují v současné době (po přerušení startů amerických raketoplánů) pouze ruské kosmické lodě Sojuz a zásobovací lodě Progress. V důsledku toho je využívání kosmické stanice značně omezeno. Situace by se měla zlepšit po obnovení letů raketoplánů (pravděpodobně v květnu 2005), a také díky připravovaným startům evropských zásobovacích lodí ATV (Automated Transfer Vehicle). První exemplář, pojmenovaný Jules Verne, odstartuje podle současných plánů v říjnu 2005. Plánuje se vypuštění 7 těchto evropských dopravních prostředků.

Startovní hmotnost ATV bude 20,7 tuny, délka 10,3 m, průměr 4,5 m a rozpětí panelů slunečních baterií 22,3 m. Při prvním startu bude ATV podroben na oběžné dráze různým zkouškám v automatickém režimu, trvajícím asi 7 až 10 dnů. Teprve pak bude uskutečněno spojení s ISS. U dalších startů dojde ke spojení ATV se stanicí ISS maximálně do 5 dnů po startu. ATV se bude připojovat k ISS ze strany ruského segmentu, k modulu Zvězda.

Vzhledem k tomu, že se počítá přibližně s půlročním připojením každého exempláře ke stanici ISS, bude ATV sloužit také jako laboratoř. Před oddělením od stanice ISS budou na její palubě umístěny nepotřebné materiály a odpadky (stane se tedy jakousi "popelnicí"), které spolu se zásobovací lodí shoří v zemské atmosféře.

K obdobným účelům bude sloužit také japonská obdoba ATV s názvem HTV (H II-Transfer Vehicle). Avšak ani jedna z těchto dvou zásobovacích lodí není schopna dopravit některý náklad z oběžné dráhy zpět na zemský povrch. Tento problém se projeví zvláště po ukončení letů amerických raketoplánů, což je plánováno na období po dokončení výstavby kosmické stanice. Ruské Sojuzy, případně návratovou kabinou opatřené zásobovací lodě Progress, jsou schopny přepravit na Zemi pouze zlomek nosnosti amerického raketoplánu. A bez možnosti dopravy nákladů z oběžné dráhy na zemský povrch stanice ISS nemůže delší dobu fungovat.

ard.jpg

Evropská kosmická agentura ESA proto navrhla pro tyto účely modifikaci lodě ATV, která by byla schopna přepravovat různé náklady z oběžné dráhy na zemský povrch. Tato alternativa je označována jako CARV (Cargo Acces and Return Vehicle). Její startovní hmotnost by byla stejná jako u ATV, tj. asi 21 tun. Na rozdíl od ATV by součástí CARV byla místo hermetického přístrojového modulu velká návratová kabina. Na její palubě bude možno dopravovat náklad na kosmickou stanici, po jeho vyložení zde bude umístěn jiný náklad, určený k dopravě na Zemi. Může se například jednat o některé přístroje či vybavení stanice, které si vyžádají opravu v pozemních montážních halách.

Rozhodnutí o vývoji a výrobě CARV by mělo padnout v roce 2006. A v roce 2010 by mohl první exemplář odstartovat ke stanici ISS. Jedná se o reálný termín, neboť v konstrukci CARV budou využity technologie z dopravního prostředku ATV. Při vývoji návratové kabiny zase budou využity zkušenosti ze zkoušek demonstrátoru ARD (Atmospheric Re-entry Demonstrator), jehož kosmický start se pomocí nosné rakety Ariane 5 uskutečnil 21. 10. 1998.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 9/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »