Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Dopravu posádek a nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťují v současné době (po přerušení startů amerických raketoplánů) pouze ruské kosmické lodě Sojuz a zásobovací lodě Progress. V důsledku toho je využívání kosmické stanice značně omezeno. Situace by se měla zlepšit po obnovení letů raketoplánů (pravděpodobně v květnu 2005), a také díky připravovaným startům evropských zásobovacích lodí ATV (Automated Transfer Vehicle). První exemplář, pojmenovaný Jules Verne, odstartuje podle současných plánů v říjnu 2005. Plánuje se vypuštění 7 těchto evropských dopravních prostředků.

Startovní hmotnost ATV bude 20,7 tuny, délka 10,3 m, průměr 4,5 m a rozpětí panelů slunečních baterií 22,3 m. Při prvním startu bude ATV podroben na oběžné dráze různým zkouškám v automatickém režimu, trvajícím asi 7 až 10 dnů. Teprve pak bude uskutečněno spojení s ISS. U dalších startů dojde ke spojení ATV se stanicí ISS maximálně do 5 dnů po startu. ATV se bude připojovat k ISS ze strany ruského segmentu, k modulu Zvězda.

Vzhledem k tomu, že se počítá přibližně s půlročním připojením každého exempláře ke stanici ISS, bude ATV sloužit také jako laboratoř. Před oddělením od stanice ISS budou na její palubě umístěny nepotřebné materiály a odpadky (stane se tedy jakousi "popelnicí"), které spolu se zásobovací lodí shoří v zemské atmosféře.

K obdobným účelům bude sloužit také japonská obdoba ATV s názvem HTV (H II-Transfer Vehicle). Avšak ani jedna z těchto dvou zásobovacích lodí není schopna dopravit některý náklad z oběžné dráhy zpět na zemský povrch. Tento problém se projeví zvláště po ukončení letů amerických raketoplánů, což je plánováno na období po dokončení výstavby kosmické stanice. Ruské Sojuzy, případně návratovou kabinou opatřené zásobovací lodě Progress, jsou schopny přepravit na Zemi pouze zlomek nosnosti amerického raketoplánu. A bez možnosti dopravy nákladů z oběžné dráhy na zemský povrch stanice ISS nemůže delší dobu fungovat.

ard.jpg

Evropská kosmická agentura ESA proto navrhla pro tyto účely modifikaci lodě ATV, která by byla schopna přepravovat různé náklady z oběžné dráhy na zemský povrch. Tato alternativa je označována jako CARV (Cargo Acces and Return Vehicle). Její startovní hmotnost by byla stejná jako u ATV, tj. asi 21 tun. Na rozdíl od ATV by součástí CARV byla místo hermetického přístrojového modulu velká návratová kabina. Na její palubě bude možno dopravovat náklad na kosmickou stanici, po jeho vyložení zde bude umístěn jiný náklad, určený k dopravě na Zemi. Může se například jednat o některé přístroje či vybavení stanice, které si vyžádají opravu v pozemních montážních halách.

Rozhodnutí o vývoji a výrobě CARV by mělo padnout v roce 2006. A v roce 2010 by mohl první exemplář odstartovat ke stanici ISS. Jedná se o reálný termín, neboť v konstrukci CARV budou využity technologie z dopravního prostředku ATV. Při vývoji návratové kabiny zase budou využity zkušenosti ze zkoušek demonstrátoru ARD (Atmospheric Re-entry Demonstrator), jehož kosmický start se pomocí nosné rakety Ariane 5 uskutečnil 21. 10. 1998.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 9/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »