Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

MRO.jpg
Na oběžné dráze kolem "rudé" planety stále ještě pracují kosmické sondy Mars Global Surveyor (MGS), Mars Odyssey a Mars Express. Povrch planety Mars již více než rok studují dvě pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity. Starty dalších kosmických sond se blíží. První z nich - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - odstartuje 10. srpna 2005, start sondy PHOENIX je naplánován na srpen 2007.

První z připravovaných kosmických sond má nový design, který zajistil, že sonda je elegantnější, spolehlivější, operativnější a výkonnější než její předchůdkyně. Na oběžnou dráhu kolem Marsu bude navedena v březnu 2006. Pro úpravu oběžné dráhy bude využit tzv. aerobraking, tj. brždění odporem atmosféry (ušetří se tím pohonné látky). Tato etapa bude trvat do listopadu 2006. A pak již bude následovat minimálně dvouletý detailní výzkum Marsu.

MRO_HiRISE.jpg

Nejzajímavějším vědeckým přístrojem sondy bude bezesporu kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Exploration), která bude schopna pořizovat snímky povrchu Marsu 5krát podrobnější než například kamera na sondě MGS (mimochodem tato sonda pořídila do května 2005 již více než 200 000 snímků povrchu Marsu).

Kamera bude pořizovat snímky jednak ve viditelném světle za účelem studia struktury povrchu (morfologie), které umožní mnohem detailnější výzkum planety než doposud. Kamera bude rovněž schopna pozorovat v oboru infračerveného záření, což dovolí pořídit mapu výskytu minerálů. V závislosti na proměnné výšce sondy nad povrchem 200 až 400 km bude kolísat rozlišovací schopnost kamery mezi 30 a 60 cm/pixel.

Které oblasti povrchu Marsu bude sonda MRO detailně studovat, bude rozhodnuto na základě vyhodnocení dat ze sond MGS a Mars Odyssey. Budou vybrány ty nejzajímavější oblasti, které mohou přinést více nových poznatků o vývoji planety Mars v minulosti.

MRO_radar.jpg

Kromě snímkování povrchu se sonda zaměří například na monitorování oblačnosti a prachu v ovzduší (písečné bouře), vytvoření mineralogické mapy (zaměří se především na výskyt minerálů vznikajících za přítomnosti vody), bude sledovat změny meteorologických podmínek, pomocí radaru SHARAD bude pátrat po přítomnosti vody pod povrchem planety do hloubky 1 km (doplní tak pozorování evropské sondy Mars Express), bude mapovat gravitační pole Marsu apod.

Phoenix_1.jpg

Před několika dny bylo oznámeno, že byla schválena příprava další sondy k Marsu s názvem PHOENIX, která bude mít za úkol přistát v blízkosti severní polární čepičky, což je oblast podobná tzv. permafrostu na Zemi. Hlavním vědeckým úkolem sondy bude pátrání po projevech života na Marsu a výzkum historie vývoje vody na rudé planetě. Po přistání budou pomocí manipulátoru odebrány vzorky horniny z podpovrchových vrstev a provedeny jejich analýzy se zaměřením na zjišťování stop případného života.

Start sondy je naplánován na srpen 2007, přistání na Marsu na květen 2008. Jedná se o první sondu v rámci programu Mars Scout. Jde o poměrně levnou výpravu. Náklady na její realizaci by neměly překročit částku 386 miliónů dolarů včetně nákladů na vypuštění.

Zdroj: jpl.nasa.gov a jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »