Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

MRO.jpg
Na oběžné dráze kolem "rudé" planety stále ještě pracují kosmické sondy Mars Global Surveyor (MGS), Mars Odyssey a Mars Express. Povrch planety Mars již více než rok studují dvě pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity. Starty dalších kosmických sond se blíží. První z nich - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - odstartuje 10. srpna 2005, start sondy PHOENIX je naplánován na srpen 2007.

První z připravovaných kosmických sond má nový design, který zajistil, že sonda je elegantnější, spolehlivější, operativnější a výkonnější než její předchůdkyně. Na oběžnou dráhu kolem Marsu bude navedena v březnu 2006. Pro úpravu oběžné dráhy bude využit tzv. aerobraking, tj. brždění odporem atmosféry (ušetří se tím pohonné látky). Tato etapa bude trvat do listopadu 2006. A pak již bude následovat minimálně dvouletý detailní výzkum Marsu.

MRO_HiRISE.jpg

Nejzajímavějším vědeckým přístrojem sondy bude bezesporu kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Exploration), která bude schopna pořizovat snímky povrchu Marsu 5krát podrobnější než například kamera na sondě MGS (mimochodem tato sonda pořídila do května 2005 již více než 200 000 snímků povrchu Marsu).

Kamera bude pořizovat snímky jednak ve viditelném světle za účelem studia struktury povrchu (morfologie), které umožní mnohem detailnější výzkum planety než doposud. Kamera bude rovněž schopna pozorovat v oboru infračerveného záření, což dovolí pořídit mapu výskytu minerálů. V závislosti na proměnné výšce sondy nad povrchem 200 až 400 km bude kolísat rozlišovací schopnost kamery mezi 30 a 60 cm/pixel.

Které oblasti povrchu Marsu bude sonda MRO detailně studovat, bude rozhodnuto na základě vyhodnocení dat ze sond MGS a Mars Odyssey. Budou vybrány ty nejzajímavější oblasti, které mohou přinést více nových poznatků o vývoji planety Mars v minulosti.

MRO_radar.jpg

Kromě snímkování povrchu se sonda zaměří například na monitorování oblačnosti a prachu v ovzduší (písečné bouře), vytvoření mineralogické mapy (zaměří se především na výskyt minerálů vznikajících za přítomnosti vody), bude sledovat změny meteorologických podmínek, pomocí radaru SHARAD bude pátrat po přítomnosti vody pod povrchem planety do hloubky 1 km (doplní tak pozorování evropské sondy Mars Express), bude mapovat gravitační pole Marsu apod.

Phoenix_1.jpg

Před několika dny bylo oznámeno, že byla schválena příprava další sondy k Marsu s názvem PHOENIX, která bude mít za úkol přistát v blízkosti severní polární čepičky, což je oblast podobná tzv. permafrostu na Zemi. Hlavním vědeckým úkolem sondy bude pátrání po projevech života na Marsu a výzkum historie vývoje vody na rudé planetě. Po přistání budou pomocí manipulátoru odebrány vzorky horniny z podpovrchových vrstev a provedeny jejich analýzy se zaměřením na zjišťování stop případného života.

Start sondy je naplánován na srpen 2007, přistání na Marsu na květen 2008. Jedná se o první sondu v rámci programu Mars Scout. Jde o poměrně levnou výpravu. Náklady na její realizaci by neměly překročit částku 386 miliónů dolarů včetně nákladů na vypuštění.

Zdroj: jpl.nasa.gov a jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »